Máte pocit, že v ČR jste v bezpečí. Myslíte, že Vám nikdo nemůže beztrestně vyhrožovat tím, že ublíží Vám, Vašim příbuzným nebo někomu blízkému. Myslíte, že stát se o tohle stará a Policie má v rukou potřebné nástroje? Dokud se tohle nezačne dít Vám, nejspíš si neuvědomíte, na jak velkém omylu jste. A jak rychle je zle, pokud jde o Vaše děti. Nedávno médii otevřený případ letitého recidivisty, devětatřicetiletého Rudolfa Koženého, dal jasný příklad toho, jak v České republice nejsou proti nebezpečnému vyhrožování a stalkingu účinné zákony a voličem placení zákonodárci s problémem nic nedělají. Policie se pak jen může dívat na žalostný stav situace, v níž nemůže pomoci oběti.
Rudolf Kožený není žádným začátečníkem. Nebezpečné pronásledování provozuje již od roku 2005 a za tu dobu ve škále související trestné činnosti vyzkoušel snad všechny myslitelné metody, jak někoho pronásledovat, ničit mu život, anebo zkoušet dohnat ho k sebevraždě. Ne snad, že by na něj byl vždy zákon krátký, ale vždy došlo jen na podmíněné tresty a nikdy za svoji, jakkoli závažnou trestnou činnost nebyl ve vězení. Hádejte proč.
V časech, kdy politici řeší všelijaké legislativní, prorůstové a proevropské balíčky a jejich jediná starost související s justicí, je dojemná péče o exekutorský byznys, se nikdo v české politice reálně nezajímá o situaci obětí takovéto závažné trestné činnosti. Přitom právě nebezpečné pronásledování začíná být v Evropě a potažmo u nás, na silném vzestupu. Občas se pod podmínkou anonymity dozvíte od fundovaných vědců, že po Velké Británii a Slovensku je Česká republika třetí, touto kriminalitou nejvíce postiženou zemí v Evropě.
Bude Česko rájem deviantních recidivistů?
To se může týkat i Vás. Vy, váš životní partner, nebo třeba vaše děti čelí takovýmto útokům na internetu, ve škole, ve svém mobilním telefonu. Proč? Třeba proto, že stalkeři jako je i Rudolf Kožený, jsou z hlediska České legislativy jen málo postižitelní. Vezměte v úvahu následující srovnání. Zatímco v spojených státech Vám za to samé hrozí až desetiletý trest, ve Spolkové Republice Německo a Švýcarsku, stalkerovi kombinací souvisejících paragrafů hrozí pět let, u nás v ČR mu za to samé hrozí 1 rok vězení.
Je to k smíchu? Nikoli. Tohle je Česká realita. To není selháním Policie, ani státních zastupitelství, nebo soudů. Jde jednoznačně o selhání české politiky. A našich Českých politiků.
Asi by Vám to nevadilo, kdyby nešlo o Vás a Vaši rodinu, ale v momentě, kdy se dostanete do pavučiny utkané nějakým posedlým stalkrem, zjistíte že jste v pasti. Pasti nástrah člověka, jež Vám proto, aby Vás izoloval od přátel a pomoci, nejdříve zničí pověst pomluvami na internetu, poté Vám jako to například činí Rudolf Kožený, pomocí krádeže Vaší identity a objednávek na internetu nadělá dluhy a exekuce a následně přijdou první výhrůžky a později příprava jejich realizace.
Jak nebezpečné metody používá Rudolf Kožený, jste se nedávno mohli dočíst na IDNES.CZ: Bude Česko rájem deviantních recidivistů?
V další fázi přijdou dlouhodobé výhrůžky násilím, jeho realizací a jeho příprava. A protože v ČR se jak u realizovaného násilí, tak vražd, doposud nevede statistika, nevíme, kolik poškozených padlo za oběť stalkingu. Mezi nejběžnější metody Rudolfa Koženého patří výhrůžky zabitím Vašich domácích zvířat, například psů, rozlámáním rukou, pobodáním nožem a střelením do obličeje. Vzhledem k již desetileté praxi recidivisty a dvojímu odsouzení tohoto člověka, nemůžete nikdy vědět, kdy přistoupí k realizaci svých výhrůžek.
Pokud zvolíte onu obvyklou cestu, kdy nefunguje Policie, a soudy a jdete vzít zákon do svých rukou, počítejte s tím, že budete okamžitě čelit jednomu, nebo více trestním oznámením a Rudolf Kožený se pokusí dostat Vás do vězení. Má v tom již mnohaletou praxi. Úspěšnou. Můžete si myslet, že nad stalkerem jeho formátu se nedá vyhrát. Do jisté míry budete mít pravdu. Naše společnost na takovéto lidi není, co do svých zákonů připravená. A tak vyhrávají. A ničí dál životy nevinných lidí. Proč? Protože jsou posedlí a – protože můžou.
Rudolf Kožený je ukázkovým příkladem stalkera, jež jednoho dne sáhne k nehrubšímu násilí. Jako relevantní příklad se dá uvést například John Hinckley jež v roce 1981 postřelil Amerického prezidenta Ronalda Reagana. John Hinckley nebyl ničím jiným než stalkrem. Tito devianti procházejí mezi pětadvacátým až třicátým rokem věku fází tzv. „zbytnění osobnosti“. Lidový slovník tomu kdysi přiřkl krásné Moravské přísloví „Stal sa z něho grázl, co si myslí, že může poroučet, dělat lidem zle a otvírat si hubu“! – konec citátu.
Jenže stalkeři jsou horší. Ze všech sil se snaží dělat lidem zle, izolovat je a mít je jen pro sebe a své šílené a nebezpečné hry. John Hinckley v té době pronásledoval mladičkou herečku Jodie Fosterovou. Když se mu nechtěla podvolit, realitu toho, jak je nebezpečný, dokázal pomocí šesti výstřelů do skupiny lidí okolo prezidenta Reagana. Mimochodem, Hinckley, stejně jako Rudolf Kožený, taky nejdřív jen takovým záměrem vyhrožoval. Hinckley, stejně jako nyní Rudolf Kožený, byl také poblíž vrcholu první desetileté stalkerské periody.
Mezi nejznámější výhrůžky, jimiž v současné době denně Rudolf Kožený hrozí, patří následující fráze:
A stovky dalších… Další výhrůžky pana Koženého můžete číst pravidelně aktualizované ZDE. Jsou aktualizovány podle jeho současného vyšetřování.
Nedělejte si iluze. Pokud Vás někdo jako je Rudolf Kožený, několik let budí, pomlouvá, dělá za Vás dluhy a někde doma brousí nůž a vy žijete pod permanentní hrozbou a Policie Vám nedokáže pomoci, jste v pasti. A je jen otázkou času, než změknete a sáhnete k nějakému zoufalému činu. Ne nadarmo se významné procento obětí této hrozivé kriminality rozhodne pro dobrovolný odchod z tohoto světa.
Nedělejte si iluze. Ani v případě dospělé oběti neplatí, že jste proti něčemu takovému imunní. Redakce se domnívá, že by budoucí oběti Rudolfa Koženého měly být chráněny alespoň tím, že budou tuto kriminalitu a jednoho z našich největších Českých stalkerů znát osobně. Nyní máte tu možnost.
Fenomén nebezpečného pronásledování a nebezpečného vyhrožování můžeme podceňovat. Ale jen do chvíle než jsme, i jen nepřímo, jeho obětí. Až se Vám zhroutí životní partner, až se Vás pokusí stalker dostat křivým obviněním do vězení, nebo až se Vaše dcera bude po večerech bát chodit ven a občas ji najdete jak u sebe v pokoji tiše pláče. A stalkerům je to jedno. Málokde jako v jejich případě platí, že si libují v tom nejhorším možném zlu.