Fast-foodové „duchovno moderní společnosti; falešná duchovnost jako imitace té skutečné; nesprávné pohnutky, kdy od duchovní cesty očekáváme něco úplně jiného, než může nabídnout; ztotožnění se s duchovními zkušenostmi, kdy si ego takovou zkušenost „ukradne“ pro sebe; neprůstřelné, „zduchovnělé“ ego; učitelé, které nové duchovní školy chrlí jak na běžícím pásu; duchovní pýcha, kdy JÁ jsem přece lepší než ostatní, protože jsem DUCHOVNÍ; skupinové myšlení charakterizované nepsanými dohodami; komplex vyvoleného lidu – jsme lepší než ostatní; a nakonec falešný pocit, že je člověk „už na místě“.