Podle listu Independent, Rusko a Německo pracovaly v minulých dnech na tajném plánu, který by měl vyřešit krizi na Ukrajině. Mezinárodní společenství by podle něj kupříkladu mělo uznat nezávislost Krymu a jeho připojení k Rusku. Podílet se na něm podle deníku měli sami Angela Merkelová a Vladimir Putin. Německá vláda zprávu deníku podle agentury DPA popřela. Diplomaté, na které The Independent odkazuje, nicméně prohlašují, že „německý mírový plán je stále na stole“.

The Independent je britský deník, který v roce 1986 založili tři dřívější členové redakce deníku The Daily Telegraph. V roce 2004 získal ocenění British Press Awards. Jeho majitelem je od roku 2010 ruský podnikatel Alexandr Jevgenjevič Lebeděv.

Alexandr Jevgenjevič Lebeděv (* 16. prosinec 1959, Moskva) je považovaný za jednoho z ruských oligarchů. V květnu 2008 jej časopis Forbes označil za jednoho z nejbohatších Rusů. Je absolventem Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, který studoval v letech 1977 až 1982. Pak pracoval ve Výboru státní bezpečnosti (KGB) a posléze v jeho nástupkyni, Službě vnější rozvědky, až do roku 1992.

Za této situace dělejte prognozu vývoje na Ukrajině. Ekonomika Ruska je v současnosti osmá nejsilnější na světě. V 90. letech 20. století prošla dramatickou transformací. Nejprve přišla demontáž sovětské centrálně plánované ekonomiky a její náhrada ekonomikou fungující na základě tržních sil a soukromého vlastnictví.

Ruské tržní hospodářství, byť poskvrněné korupcí, zapustilo kořeny. Po několika letech vnitřní politické řevnivosti a zbytečných odkladů bylo dosaženo makroekonomické stabilizace a byl oživen ruský hospodářský růst, zejména když začaly stoupat ceny ropy a plynu.

Ekonomika Ruska v roce 2013 vykázala jak na makroekonomické úrovni, tak i v reálném sektoru výrazné prvky stagnace. Jediným faktorem pozitivně přispívajícím k ekonomickému růstu zůstala domácí poptávka. Z důvodu inflace však její působení mělo zpomalující charakter.

Ropa a plyn mu pro nadcházející roky nadále zajišťují mohutnou vzpruhu, zejména za situace, kdy se významným odběratelem stává Čína. Rusko však má obrovský a stále nedostatečně využitý potenciál v mnoha globálních odvětvích špičkové techniky.

Ruská ekonomika se připravuje na dopad další vlny sankcí, které proti němu v reakci na pád malajsijského boeingu MH17 připravují Evropská unie a Spojené státy. Tři ruské firmy a osm osob připsala Evropská unie na černou listinu namířenou proti Rusku. Sankce se mimo jiné vztahují nově i na Putinova poradce a tři oligarchy úzce spojené s Kremlem. V sankčním seznamu EU je tak nyní 95 lidí a 23 firem. Postižené osoby nesmějí vstoupit na území Evropské unie a jejich případné účty v evropských bankách nechá Brusel zablokovat.

Sankce, které EU plánuje uvalit na Rusko v souvislosti s událostmi na Ukrajině, se dotknou přístupu Moskvy k technologiím pro ropný průmysl, přístupu ruských státních bank ke kapitálu EU a také exportu vojenské produkce a produkce dvojího určení.

Nové rozšířené sankce jsou zaměřeny především na obchody s vojenským zbožím. Zároveň se mají citelně dotknout financování nových investic do ruské ekonomiky.

Omezení se vztahuje na obchodování s dluhopisy, akciemi, které mají splatnost vyšší než 90 dní a byly vydány významnými ruskými finančními institucemi založenými v Rusku, kde má stát podíl minimálně 50 %, jedná se o pět bank.

Jak řekl serveru CNBC Neil Shearing z poradenské společnosti Capital Economics, Rusko si pravděpodobně i letos udrží vyrovnaný státní rozpočet, k jehož dosažení mu vypomůže oslabený rubl. Jeho znehodnocení totiž zvedlo relativní hodnotu příjmů z ropy, jejíž ceny se počítají v dolarech.

Relativně nízké dluhové zatížení Ruské federace, které činí okolo tří miliard dolarů, navíc ruská vláda může splácet ze svých devizových rezerv v hodnotě 480 miliard.

Horším vyhlídkám podle Shearinga (Neil Shearing z poradenské společnosti Capital Economics) však čelí ruské firmy a banky, které do konce roku musí splatit pohledávky ve výši 83 miliard dolarů.

Ekonomický analytik Emilliano Surbelle ze švýcarské bankovní společnosti Julius Baer věří, že pokud bude Západ i nadále odkupovat energetické suroviny z Ruska, ruský stát i jeho velké firmy nepříznivou situaci ustojí.

Rusko, jakožto šestý největší držitel zlatých rezerv, zvýšilo v červnu své zlaté rezervy na hodnotu 35 197 000 oz (květen – 34 656 000 oz).

Jak řekl předseda správní rady Naftogazu Ukrajiny Andrij Kobolev pro televizi ICTV, množství plynu, který proudí z Ruska do Evropy přes Ukrajinu, se snížilo z 120 miliard krychlových metrů ročně na 86. Příčinou je spuštění plynovodu Severní proud. Bude-li spuštěn Jižní proud, může Ukrajina zapomenout na reálné příjmy z tranzitu.

Kdo je tedy vinen ze vzniklé situace? Příčinou byly dvě tak zvané plynové války mezi Moskvou a Kyjevem v letech 2005-2006 a 2008-2009. Byly vyvolány neochotou Ukrajiny dodržovat smlouvy s Ruskem o ceně plynu, což mělo za následek nepovolený odběr ruského plynu určeného pro Evropu.

A v lednu roku 2009 byl v důsledku akcí Ukrajiny plně zastaven tranzit ruského zemního plynu do evropských států, což donutilo zejména Německo, aby podpořilo projekt Severní proud.

V současné době v Kyjevě nemají horkou vodu kvůli problémům s plynem. Horkou vodu nemají ve více než polovině kyjevských obytných domů. Městské úřady sdělily, že jejich počet bude stále větší, poněvadž Kyjev musí ušetřit určité množství plynu pro budoucí topnou sezónu.

Nejvíce prostředků z ukrajinské státní pokladny se nyní vynakládá na financování vojenských akcí na jihovýchodě země.

Lze prognózovat takový scénář, že v souvislosti s nedostatečnou možností konkurence třeba s evropskými výrobci nebude většina ukrajinských podniků moci přijít na trh se svou produkcí. Zemědělství se vyznačuje tím, že jde o cyklický proces, jenž si vyžaduje v určité době dost vážné investice, které se navrátí až později.

Nejvíce postižené jsou nyní ukrajinský masný, mléčný a cukrovarnický průmysl. Projevilo se snížení poptávky ze strany Ruska o jednu třetinu. A ani Evropané nepospíchají s nákupem ukrajinské produkce.

Ruské ministerstvo ekonomického rozvoje vypracovalo návrh vládního usnesení zavádějícího clo na zboží dovážené z Ukrajiny. Vydrží ruská ekonomika třetí vlnu sankcí?

Ruské firmy se obávají možné recese, kterou Rusku předpovídá například francouzská společnost Société Générale. Ta poukazuje na to, že ruský HDP meziročně vzrostl pouze o 1,2 procenta a že za celý rok 2014 tamní ekonomika očekává pouze půlprocentní růst.

Poprvé od přijetí prvních protiruských sankcí letos v březnu Brusel míří přímo do Putinova bezprostředního okolí. Pozornost vyvolává zejména jméno Arkadije Rotěnberga, někdejšího Putinova partnera v judu, který nedávno získal kontrakt na vypracování ambiciózní studie na stavbu mostu spojujícího anektovaný Krym přes Kerčský průliv s ruskou pevninou.

Další zasažení oligarchové Kovalčuk a Šamalov jsou zakladatelé vlivného společenství petrohradských politiků Ozero (Jezero), které bylo založeno s Putinovou účastí údajně už v roce 1996. Jeho hlavní členové jsou dodnes skalními Putinovými stoupenci a zastávají klíčové posty v Kremlu a ruské ekonomice.

Zdroj: ePortal.cz