Varování: Tento text je dlouhý a tedy zcela nevhodný pro individua, která jsou patologickými popírači pravdy. | Je to nad slunce jasnější, co je nejúčinnější zbraní na světě, proti které není obrana; americké atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki, jimž mohou konkurovat pouze živé dětské štíty teroristů Hamasu v Pásmu Gazy. Přesto se najdou zastánci obou strašlivě ničivých sil, proti nimž není žádná obrana. Přesto jsou obě zbraně z hlediska těch, kdož je pro jejich mimořádný efekt používají, tím nejúčelovějším porušením lidských práv.

Břetislav Olšer – publicista

Nicméně Hamasu to nevadí; právě prohlásil, že je mu jedno, jestli izraelská armáda přeruší boje, jelikož on sám bude dál střílet na Izrael své rakety… Soudní lidé musí být bezradní z toho cynismu, dnes už vědí, že za zabíjení palestinských dětí nemohou Izraelci, ale teroristé Hamasu, pro které je každé zabité dítě skvělým byznysem, který propaguje jejich „svatou válku“ a dehonestuje Židy. Čím víc mrtvých dětí, tím líp pro Hamas, jenž využívá této lidské tragédie jako své trumfové eso. Byla by pro něho katastrofa; nebýt jeho raket, sebevražedných atentátů a pašeráckých tunelů, nebylo by jediné zabité dítě. Nad tím by měl popřemýšlet i belgický felčar, co prostě odmítl odjet do Antverp k ošetření židovské pacientky, jež si zlomila žebro. Jejímu synovi doporučil, aby ji poslal do Gazy. Ovšem, pokud by za ním přijel nějaký terorista Hamasu, neváhal by ani vteřinu s jeho ošetřením, A oháněl by se přitom Hypokratovou přísahou…

„Pošlete svoji matku na pár hodin do Gazy, tam ji to přestane bolet.“ Incidentem se zabývá belgické ministerstvo zdravotnictví. Rodina Židovky se obrátila na přítele Samuela Markowitze, který je jako dobrovolný zdravotník v městské radě. Ten lékaři zavolal znovu a rozhovor si nahrál. Rodina pak u policie vznesla stížnost z antisemitismu. „Připomíná mi to události, které se v Evropě děly před 70 lety. Netušil jsem, že by se to mohlo znovu opakovat,“ řekl měsíčníku Kleinové vnuk Hershy Taffel. V Belgii od začátku ofenzívy v Gaze podobných protižidovských akcí přibývá. Jednu příslušnici antverpské komunity ortodoxních židů odmítli obsloužit v obchodě s oděvy, u Lutychu zase policie musela sundávat nápisy z jedné kavárny, které povolovaly vstup psům, nikoli však sionistům a Židům. Mein Kampf se ale prodávat může.

V Lidových novinách jsem si přečetl zajímavou myšlénku; když tedy Izrael likviduje nad svým územím přes 90 procent raket Hamasu, proč vůbec zasahuje v Pásmu Gazy? Logika jako prase – protiraketové zařízení Iron Dome stojí miliardy dolarů z peněz izraelských daňových poplatníků, takže, co kdyby hypoteticky střílel Hamas své kassámy na Brusel, spokojili by se jeho radní tím, že je umí likvidovat, nebo by podnikli protiakci a zbytečně neutráceli miliardy eur Evropanů za protiraketový štít…?

Mám ve svém okolí několik popíračů holocaustu, co tleskají eugenice a doktoru Mengelemu, a ve své nenávisti vůči Židům jsou ochotni posílat Izrael k mezinárodnímu soudu do Haagu jen proto, že teroristé Hamasu zcela promyšleně doslova nahánějí své děti do míst, které ohlásí izraelští vojáci jako příští cíl svých střel. A potom matky srdceryvně pláčí do kamer, aby se svět dozvěděl, jak zrůdní jsou Židé, nikoli Hamas. Izrael kritizují mnohé státy, protože konflikt má již přes 1 750 palestinských obětí, z nichž většina byli civilisté, resp. účelové živé štíty.

Ochlokracie z mých diskutérů se nezmůže na nic kloudného, a když jim dojdou pádné argumenty, operují délkou mého textu. Ale když se propalestinské demonstrace v evropských městech často zvrhávají v projevy antisemitismu, o tom vydrží číst celé dlouhé stránky bez mrknutí oka. A naopak jsou nadšeni, že ve Francii lehly popelem dva židovské obchody, v Británii vandalové napadli tamní synagogy. Antisemitismus vyvřel i na sociálních sítích. Ovšem podle izraelského serveru Ynet také v mnohých skotských okresech v oblasti Glasgow dochází k bojkotu izraelského zboží, nejnověji i knih. Jako za dob inkvizice či nacismu, kdy končily na zapálených hranicích. Izraelský velvyslanec ve Velké Británii Ron Prosor poznamenal, že „místo, kde jsou bojkotovány knihy, nemá daleko k místu, kde jsou knihy páleny“. Nejpřekládanější izraelský autor Amos Oz, jehož knihy v anglickém překladu se prodávají po celé Británii, označil rozhodnutí skotských radnic za „opovrženíhodné“…

Izraelský deník Haaretz uveřejnil v této souvislosti řadu zajímavých faktů o hospodářství izraelských osad a podílu palestinských pracovníků. V minulém roce, uvádí izraelská agentura Mignews, bylo vydáno pracovní povolení 22 tisícům Palestinců na práci v izraelských osadách, mj. v mošavu Moledet, kde jsem byl na návštěvě svého přítele Bedřicha Eli Bachnera. Suma sumárum; zhruba 10 procent práce schopného palestinského obyvatelstva pracuje v osadách, nebo v průmyslových zónách patřících k osadám. Vezmeme-li v úvahu, že existuje minimálně 30 tisíc muslimských živitelů rodin, pro něž je práce v osadách jediným rodinným příjmem, dostáváme se k počtu nejméně 120 tisíc Palestinců, kteří budou hladovět zásluhou bojkotu svých milovaných představitelů. Tzv. „umírněný“ a oblíbený západními médii Salman Fajád se minulý týden bavil tím, že pálil v Salafitu zabavené izraelské zboží a pořizoval si z tohoto paličství fotografie na památku. Prostě, fotografovat se musí mrtvé děti i pálené knihy a jiné zboží…

Íránská náboženská “elita” dál pokračuje ve své štvavé kampani; nejvyšší islámský duchovní Íránu Ali Chameneí dokonce nedávno vyzval muslimy k bojkotu všeho, co pochází z Izraele a od Židů. Na tuto výzvu pohotově reagoval izraelský lékárník Meyer M. Treinkman ironickým “doporučením” všem muslimům: „Každý Arab, který má syfilis, nesmí být vyléčen lékem Salvarsan objevil Žid, Dr. Ehrlich. A nemá se pokoušet zjistit, zda má syfilis, Wassermanův test vymyslel Žid. Pokud má podezření na kapavku, nesmí obdobně na její diagnózu použít metodu Žida jménem Neissner…“

Varování pro muslimy, jež míní bojkotovat židovské zboží, je však mnohem víc. Arab, který má nemocné srdce, nesmí používat Digitalis, objev Žida Ludwiga Traubeho. Při bolesti zubů nesmí použít lék Novokain, objev Židů, Widala a Weila. Pokud má Arab bolesti hlavy, musí se vyhýbat Pyramidonu a Antypyrinu, objevů Židů Spira a Ellegeho. Arabové s křečovými onemocněními se s nimi musí smířit, protože to byl Žid, Oscar Leibreich, který navrhnul na ně použít chloralhydrátu. Arabové také se musí smířit s psychickým onemocněním, protože Freud, otec psychoanalýzy, byl Žid. Pokud by měly arabské děti dostat záškrt, on musí zdržet Schickova preparátu, byl vynalezen Židem Bellou Schickem.

Arabové by měli být připraveni zemřít ve velkém počtu, nesmí si dovolit léčbu ucha a následné možné poškození mozku, dílo nositele Nobelovy ceny, Roberta Barama. Měly by i nadále umírat nebo zůstat ochrnuty arabské děti, protože objevitel vakcíny proti dětské obrně je Žid, Jonas Salk. Arabové musí odmítnout použít streptomycin a nadále umírat na tuberkulózu, protože Žid, Zalman Waxman, vynalezl zázračný lék proti této nemoci. Arabští lékaři se musí zbavit všech objevů a vylepšení od dermatologa Žida Sehna Benedikta nebo od plicního specialisty, Frawnkela a mnoha dalších renomovaných světových židovských vědců a zdravotnických odborníků. Stručně řečeno, dobrý a věrný Arab by měl zůstat postižený syfilisem, kapavkou, srdeční chorobou, bolestí hlavy, tyfem, cukrovkou, mentálními poruchami, dětskou obrnou, křečemi a tuberkulózou a být hrdý na to, že se účastní islámské bojkotu.

„Jestli léčíme Palestince, kteří se zranili při útoku na Židy?“ s údivem opakovala mou otázku Michaela Erlichová, asistentka šéfa tiskového oddělení tohoto největšího zdravotnického zařízení v Izraeli a na Blízkém východě. “Je to pro nás zcela samozřejmé, provádíme rovněž transplantace orgánů mezi Židy a Araby i obráceně. Loni jsme takových operací uskutečnili hned několik,” řekla možná pateticky ředitelka Public Relations Hadassah Barbara Sofer. V Izraeli se transplantací využívá k netradičnímu gestu, prospěšnému blízkovýchodnímu mírovému soužití Židů s palestinskými muslimy.

V Izraeli se využívá toto tradiční vstřícné gesto, jež je mnohem víc prospěšné blízkovýchodnímu mírovému soužití Židů s palestinskými muslimy, než propouštění arabských vrahů z izraelských věznic. Mezi transplantací zachráněnými pacienty byl také 50letý izraelský Arab Mahzana Valid, který trpěl nevyléčitelnou chorobou jater. Pokud by mu lékaři do půl roku netransplantovali zdravá játra, zemřel by. Dárcem byl 51letý Oded Volek z židovské osady u Hebronu. Když se na své motorce vracel z práce domů, zasáhl ho do hlavy výstřel palestinského atentátníka. Po převozu do nemocnice byl ihned operován na průstřel lebky a silné mozkové krvácení. Lékaři mohli však konstatovat jen smrt mozku, tedy jediná konečná fáze skutečného úmrtí…

Rovněž život 7měsíčního Odaje Al-Kafarny z Pásma Gazy zachránili lékaři v izraelské nemocnici, když mu provedli operaci srdce. Mezi těmi, kdo dítě doprovodili z Pásma Gazy do Izraele, byla i jeho babička Haníja, která v rozhovoru pro theworld.org uvedla: „Vše pokračuje dobře. O Odaje se zde v nemocnici starali opravdu velmi dobře.“ Její vnuk Odaj měl otvor v srdci, kvůli němuž nepracovalo dobře. Jedna strana jeho srdce byla o přibližně třetinu větší, než měla být, a příliš se namáhala.

Jediným možným způsobem léčby byla operace, při níž je díra v srdci uzavřena pomocí malého kousku gortexu. Lékaři v Gaze však nebyly tento druh operace schopni provést, protože navzdory značnému množství peněz, které do oblasti přitéká, nemají odpovídající vybavení. Nemocnice a lékařský personál v Izraeli mají však poněkud jinou úroveň. Odajovu operaci umožnila skupina izraelských dětských chirurgů zvaná „Zachraňte dětské srdce“ (Save a Child’s Heart), která už uzdravila více než 2.000 dětí s vrozenými srdečními vadami z 36 zemí, včetně Iráku, Jordánska, Súdánu a Palestinské správy.

Čtyři izraelské rodiny z okolí Tel Avivu souhlasily s tím, aby orgány jejich zesnulých členů byly darovány potřebným Palestincům. Díky tomu byly při 15 transplantacích v 7 různých nemocnicích zachráněny životy 13 lidí. Jeden z dárců, voják Amir Benaim, podepsal svůj souhlas k dárcovství před pouhým měsícem před svojí smrtí – a jeho orgány byly použity k záchraně 5 životů poté, kdy zemřel na následky zranění po nehodě na motocyklu. Další dárce byl 15letý Mahmad Jusúf, který zemřel při nehodě automobilu. Mezi operacemi, jež proběhly, byla i transplantace jater 12leté dívce, která na orgán čekala rok. Také ve Schneiderově dětské nemocnici v Petach Tikvě obdržela 3letá holčička ledvinu. V Beilinsonově nemocnici dostala dvě plíce 55letá žena z Šoham, trpící cystickou fibrózou.

Rok již byla napojena na respirátor a „její stav se den ode dne zhoršoval,“ řekl její manžel. Izraelští lékaři tak zachránili víc dětí, než kolik jich zemřelo při „pinzetových“ náletech u odpališť raket, kde čekali na povel Hamasu na izraelský nálet, byť byl ohlášen a byla nařízena evakuace… Izraelští lékaři zachránili rovněž život 10letému chlapci z území Palestinské správy. Arabský chlapec z vesnice u Hebronu měl ledviny nefunkční, musel se od tří let podrobovat dialýzám v jeruzalémské nemocnici Ša’are Zedek a čekat, zda se pro něj najde dárce. Ledviny, které získal tento arabský chlapec, patřily židovskému dítěti, jež zemřelo na následky nezvratného poškození mozku po pádu z druhého poschodí. Jeho rodiče Avi a Sarit Naor uvedli, že nezáleží na tom, kdo dostal ledviny jejich syna, protože „nejdůležitější je, že další dítě nebude muset i nadále podstupovat dialýzu….”

Jak se dá bojovat proti těm zrůdám, co se těší na čtvrtý ráj s řekami medu, vína a mléka, kde jim budou k dispozici černooké panny? Co říkají ochránci lidských práv na heslo: „Vy milujete život, my umírání“? Holt, pokud jeden touží žít a druhý prahne po své smrti, co s tím? Pokud budou sebevražední atentátníci a na každém rohu fotografie dětských obětí války, půjde vždy o ty nejnebezpečnější zbraně, proti kterým v podstatě neexistuje smysluplná obrana… Jak z toho ven? Rada je prostá; nestavějte pašerácké tunely, nestřílejte na Izrael rakety a nebudete muset používat živé dětské štíty a pak nebudou umírat vaše nejfotografovanější děti na světě…

Velká řada hollywoodských herců alibisticky podporuje „Palestinu, ne Hamas“. Na stranu Izraele se staví Scarlett Johanssonová nebo Howard Stern. Nejostřeji se do těch, co jsou proti Izraeli, obul v otevřeném dopisu Voight. „Dokázali jste se proslavit a zbohatnout, protože žijete v demokratické zemi. Myslíte, že byste byli schopni toho dosáhnout v Íránu, Sýrii, Libanonu?“ ptá se Voight. Podle něj nesou právě celebrity velkou zodpovědnost, musí tedy hájit správnou věc. „Měli byste se stydět: jak zastavíte nyní vlnu antisemitismu?“ píše nositel Oscara za Návrat domů a otec herečky Angeliny Jolie.

izraelského zboží? Problém? Že mají zase Židé bojkotovat zboží Palestinců? Snadné, jen s malým rozdílem – Palestinci totiž žádné vlastní výrobky nemají, stejně jako nikdy neměli svůj stát, svého krále a žádného vůdce, ani svoji řeč palestinštinu. Prostě nic, na rozdíl od Židů, kteří měli své království a Judeu, dvě tisiciletí mluví hebrejštinou, mají na 176 Nobelových cen, když z lokálních Arabů, co si říkají Palestinci, ji dostal omylem jen arcivrah Arafat. Pardon, jednu zrůdnou raritu, s níž vstoupí do světových dějin, se pochlubit mohou; jde o nejděsivější zbraň v podobě živých dětských štítů… A co je to Protektorát zvaný Palestina?

Inu, dnes mají v Pásmu Gaza nejdůležitější heslo dne: „Žádný mrtvé dítě nesmí přijít nazmar!“ Hamas by je sám nahnal před hlavně izraelských vojáků, aby tím víc byli teroristé, vlastně bojovníci za svobodu Protektorátu Palestina, morálně silnější, podporováni médii… Ale globální pokrytci, co jsou popírači holocaustu a zastánci eugeniky, mají jasno – Izrael páchá zločiny na dětech Palestinské autonomie, zrovna zabil další děti v nemocnici OSN, kde si však Hamas zapomněl rakety nachystané k odpálení na Ber Shevu…

Zdroj: Blog autora