Vlna kritiky na hlavy členy Bankovní rady po nějaké době opět zesílila. Jejím spouštěčem ale nebyly nedávné výroky, kterými nás centrální bankéři ujistili o tom, že jejich intervence budou pokračovat. Spustil ji až prudký výkyv kursu koruny, kvůli kterému euro podražilo až téměř na 28 korun. To už ČNB přehnala, říkají mnozí. Obhájci měnových intervencí proti koruně zase argumentují, že v posledních dnech nepadala jen česká koruna, ale i mnoho dalších měn z našeho „pytle“. Tvrdím, že tato skutečnosti žádnou polehčující okolností není. Ba naopak.

Ladislav Jakl

Bankovní rada se ke koruně od spuštění intervencí chová jako k laboratornímu pokusu. A zatím jí to celkem vycházelo. Dalo se odhadnout, jaká emise způsobí takový a takový posun kursu. Jenže světová ekonomika není žádnou laboratoří.

Centrální bankéři – jako ostatně každý, kdo provádí pokus v laboratorních podmínkách – zcela ignorovali sílu exogenních vlivů. Ty mohou s kursem zamávat daleko víc, než intervenční emise. Někdy mohou zamávat směrem nahoru, někdy směrem dolů. A právě proto je nezodpovědné chovat se k měně jako ke své hračce. Protože kdykoli se může vnější faktor přičíst k efektu intervencí a euro za 28 korun nebo i dražší je na světě.

Při takových výkyvech se negativní dopady podhodnocené koruny prudce násobí a intervence se stávají ještě méně obhajitelnými. Jsme reexportní ekonomikou, nikoli čistě exportní. Skokové zdražení vstupů může zcela změnit odhodlání investorů pálit si prsty.

A mně se prodraží americká a belgická piva.

Zdroj: institutvk.cz