Také jste se před několika dny radovali, že bude levnější benzín? Troufám si tvrdit, že srdce každého motoristy se zachvělo štěstím. Ale jak už to v životě chodí, žádná radost netrvá věčně. A platí to dvojnásob, pokud pozitivní zprávy přicházejí z našeho parlamentu. Člověk musí ocenit, jak dobře je Sněmovna chráněna, zdravý rozum tam již léta nebyl vpuštěn. A jak se zdá po hlasování o spotřební dani, bude i v tomto volebním období na černé listině.
Samozřejmě to není poprvé, kdy poslanci netuší o čem hlasují. Byť tady to byl úplně jiný případ. Ale držme se oficiálního stanoviska, aby nás někdo nenařkl ze škarohlídctví. Člověka, který se těší na to, že už konečně bude líp, snad nemůže překvapit, že to byli poslanci zavedené politické strany (v tomto případě ČSSD), kteří tak nezodpovědně hlasovali. To by se novým seskupením (strana je pro tyto subjekty sprosté slovo) stát nemohlo. Opravdu? Zrovna tento týden vyšlo najevo, že zachránce České republiky a ministr financí v jedné osobě Andrej Babiš hlasoval pro znovuzavedení zelené nafty. Veřejnosti sice tvrdil, že na vládě se zdržel hlasování, aby nedošlo ke střetu zájmů, protože jeho Agrofert bude ze zelené nafty profitovat. Co už však svým voličům říct zapomněl, je fakt, že v parlamentu hlasoval pro přijetí zákona. V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že byl tak rozčílen z toho snížení spotřební daně, že nevěděl, pro co v danou chvíli hlasuje.
Osobně bych toto hlasování Babišovi nepředhazoval, protože jeho hlas nebyl v dané chvíli rozhodující a mám pochopení i pro to, že člověk je tvor chybující. Jenže Andrej Babiš přece nechybuje. Andrej Babiš se stydí za to, jak hlasují členové zákonodárného sboru, kterého on, chudák jeden malý, musí být členem. Smůlou rovněž je, že pan ministr nemůže nalézt nikoho kvalitního, komu by ministerstvo financí svěřil. Spasitel se holt musí obětovat pro blaho druhých. Andrej Babiš se tak pomalu ale jistě stává novým českým mučedníkem. Věřím, že Vatikán jeho činy náležitě ocení.
Andrej Babiš usilovně pracuje na rozkladu české parlamentní demokracie. Veřejnosti je předkládána pomalá práce Sněmovny a Senátu. Dlouhé diskuse jsou prý rovněž kontraproduktivní. Panu Babišovi zřejmě uniklo, že demokracie je založena na diskusi. Systém založený na vládě různých elit či členů jedné politické strany nemá s parlamentní demokracií nic společného. Ostatně proto asi pan ministr vstoupil do KSČ. Tam platila jedna jediná pravda a parlament byl vlastně jen drahým doplňkem. O něco podobného se Babiš snaží i dnes. Zřejmě i to je důvod, proč nikomu z pravdoláskařského tábora nevadí ani jeho minulost, ani jeho současnost. Mám pocit, že hlavně jeho dnešek (ve smyslu sponzoringu) umožňuje řadě stoupenců pravdy a lásky zapomenout na minulost, ke které jsou jinak tak kritičtí, proti které tak vehementně bojovali, kterou někteří z nich dokonce i porazili (tedy dle vlastního výkladu) a která jim zkazila zářnou kariéru. Jeden až žasne, co s člověkem udělá pár zlaťáků…..
Českým národním sportem není hokej ani fotbal, je jím nadávání, remcání, kritizování a nespokojenost i u plného talíře. Andrej Babiš vsadil na absolutní kritiku a vyhrál. Jeho poradci si dobře spočítali, že sázkou na tohoto koně vyhrají. A také se tak stalo. Babišovi se podařilo přesvědčit občany, že on vyrostl systému navzdory. Vlastně je to zázrak, že v tak špatných podmínkách dokázal vybudovat Agrofert a přitom si nezašpinit ruce, nestýkat se s politiky, nelobbovat za přijetí toho či onoho zákona (například za vyšší podíl biopaliv) či se nepodílet na privatizaci (například Unipetrolu). Konečně je tu tedy někdo, za jehož vlády bude konečně líp. Otázkou však zůstává, komu bude líp. Naivní volič to jistě nebude. Až se naivní občan jednoho dne probudí, zjistí, že žije v zemi, kde monopol na vše má Agrofert. Nevím, zda je to to, po čem naivní volič tak hlasitě volá.
Zdroj: ePortal.cz