Jaceňuk má nejen hypoteticky jasno: Žádná humanitární pomoc separatistům. Doněck a Luhansk jsme obklíčili, zničili, nenecháme Rusy, aby tamní lidi nakrmili, zahnali jejich žízeň a ještě jim dali oblečení a spací pytle. Musíme je vyhladovět, jsou to jen povstalci, milion obyvatel už dávno uprchl do Ruska, zbytek zamáčkneme jako škodlivý hmyz… Filozofie hodná fašistické ochlokracie Kyjeva. A média jsou krvelačná; někdo zabije veverku a svět se bouří odporem, na konci televizních novin se vždycky najde nějaké miloučké zachráněné zvířátko, ale holokaust s miliony umučených lidí? Dejte pokoj, už toho máme dost, udělejme konečně tlustou čáru za minulostí. Humanitární pomoc; blbost, Rusové jen chtějí zákeřně podpořit separatisty.

Břetislav Olšer – publicista

Mám vztek na Putina, že je tak lidský a nechá si „dělat“ na hlavu, když posílá 280 nákladních vozů naplněných dvěma tisíci tunami potravin, pitné vody, oblečení, spacích pytlů, léků, zdravotnických potřeb a mobilních elektrických generátorů. Podle ruských úřadů jich veze kolona na Ukrajinu 69, k tomu 400 tun těstovin, 340 tun masových konzerv, 30 tun soli, 100 tun cukru, 60 tun kondenzovaného mléka, téměř tunu čaje, 680 tun balené vody a 62 tun dětské výživy. Naloženo je i 54 tun léků a zdravotnického materiálu i 12 300 spacích pytlů. Tisícikilometrová cesta dneska na hranicích končí…

Navíc jsou vozy bez označení s tím, aby si je mohli na hranicích převzít Ukrajinci pod dohledem Červeného kříže a OBSE. Převzít, prohlédnout a dát své SPZ. Proč Putin nepoužije vojenskou sílu? Má na to právo. Nechce, protože ví, že by z toho byla válka; je zodpovědný, když je sám proti agresivní třicítce vůdců a armád Západu? Copak si nepamatuje, jak Američané zasahovali v Grenadě, na Haiti, v bývalé Jugoslávii? Washington byl ohledně Kosova velmi rychlý a uznal nezávislost regionu dva roky před tím, než OSN v roce 2008 označila tento region za legální. Navzdory tomu, že v roce 1999, kdy bombardovaly USA, resp. NATO, Bělehrad. A srovnání Krymu a Kosova? Nepařičné. Condoleezza Riceová, co se objímala s Kaddáfím, když smiřovala USA s Libyí, zdůraznila platnou úmluvu OSN o ochraně menšin. “Jsme přesvědčeni, že Kosovo je “sui generis” (zvláštní případ), jenž nastal kvůli rozpadu Jugoslávie a agrese prezidenta Miloševiče proti kosovským Albáncům, které donutil k humanitární krizi.” Viz. dnes Jaceňuk a Porošenko… Proč by nemohl být východ Ukrajiny „sui generis – zvláštní případ“ a proč už NATO dávno nebombardovalo Kyjev jako kdysi Bělehrad…?

Ovšem jediným Čechem, který v té době v Kosovu z pověření OSN pobýval, byl Jiří Dienstbier starší, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Jugoslávii, Bosně a Hercegovině a Chorvatsku. A ten opakovaně prohlásil, že k masovému exodu Albánců a jejich humanitární krizi došlo až v souvislosti s bombardováním NATO. Etnické čistky z let 1999 a 2004, kdy bylo vyhnáno přes 300 tisíc lidí, vypáleno 52 tisíc domů, zničeno 130 křesťanských kostelů a klášterů…? Human Rights Watch uvedla a potvrdila Dienstbierova slova, že bylo více než 500 civilistů zabito při úderech NATO v bývalé Jugoslávii. To ve východní Ukrajině je humanitární krize dvojnásobná – na milion uprchlíků a dva tisíce zabitých.

Copak se Putin neučil ve škole, jak ve státním převratu 17. ledna 1893 povstalci složení převážně z občanů Spojených států svrhli královnu Havajského království. Moci se chopil „Výbor občanské bezpečnosti” a požadoval připojení k USA. V roce 1897 americký prezident McKinley souhlasil se smlouvou o anexi Havajských ostrovů, která byla sepsána kongresmanem Francisem Newlandsem. Japonci vyslali válečné lodě na Havaj na protest proti anexi. Status státu USA získaly ostrovy v roce 1959. Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády včetně přidružených států s vnitřní samosprávou Portoriko, Severní Mariany a samosprávných území Spojených států Guam, Panenské ostrov a Americká Samoa, kde je i vojenská základna USA. V roce 1950 došlo v městě Ponce k rebelii usilující o osamostatnění Portorika, ale ta byla pohotovou americkou armádní akcí rychle potlačena.

Proč by nemohl Putin napodobit svého kolegu Reagana, který vtrhl s vojáky na Grenadu, aby zabránil Kubáncům roznést v tyto končiny Castrovu revoluci, přičemž lhal, že jde chránit životy amerických občanů. Těmi bylo osm set studentů USA, jejichž rodiče však odmítali vojenský zásah, jelikož jejich děti byly v bezpečí. Převrat ukončila po necelých dvou týdnech invaze americké armády, kterou nařídil tehdejší prezident Ronald Reagan s odůvodněním, že komunistická Kuba připravuje okupaci ostrova. Invazi podpořily i další země regionu, například Jamajka, Barbados, Sv. Lucie, Antigua, Dominika a Sv.Vincenc. Při invazi zahynulo 71 Grenaďanů (většinou civilistů), 18 amerických vojáků a 27 kubánských dělníků. Ráno 25. října jednotky USA vpadly na ostrov, vyhnaly vládu a převzaly nad zemí plnou kontrolu.

Ukrajinská vláda rychle reaguje a rovněž vysílá na východ země konvoj s humanitární pomocí; chápe, že humanitární krize je pro ni velikánská ostuda a pomoc od Ruska ještě větší potupa. Proto se nechal slyšet ministr pro zemědělskou politiku a potraviny Ihor Švajka, že Ukrajina je prý sama schopna dodat obživu pro své občany. Navíc tvrdí, že v Luhansku: „Jíst tam co je.“ Tragická blamáž; město je vylidněno… Suma sumárum; předcházející léčka na Putina v podobě hrůzného sestřelení malajsijského letadla nevyšla, vyšetřovatelé raději mlčí, nikdo už Rusko neobviňuje, USA své „nad slunce jasnější důkazy“ zatím neukázaly, vyprchávají i emoce s Krymem, selhal i americko – evropský bumerang zvaný sankce; ruský humanitární konvoj je tak zatím posledním trumfem v ukrajinské hře vabank, jak dostat Putina na lopatky.

Inu, také se stávalo, že vojska povolovala svým nepřátelům příměří, aby mohli vstoupit na území fronty za účelem ošetření svých zraněných vojáků a pohřbení těch mrtvých. Jaceňuk je výjimka; žádná humanitární pomoc – bijte je, až se po nich slehne zem, aby vyprovokoval Putina a dal šanci NATO zasáhnout proti vetřelci…

Zdroj: Blog autora