Jak kvůli násilnosti pouličních bitev připomínajících události na Majdanu v Kyjevě, tak kvůli tomu, že možná jde o přesnou definici budoucnosti přinejmenším Evropy, ne-li celého světa. Násilí v ulicích, požáry a zranění strážci pořádku jen s obtížemi zvládající situaci ilustrují fakt, že setkání států G 20 se tentokrát nemůže omezit na řešení a předcházení ekonomickým krizím, což představovalo tradiční agendu tohoto uskupení.

Budu-li vycházet z komentářů západních mainstreamových médií, americký prezident Donald Trump se na narušení dosavadního konsenzu podílel stejně razantně jako ti násilníci v hamburských ulicích. Při své první oficiální cestě do Evropy dal jasně najevo, že hodlá oslabovat Evropskou unii, kterou považuje za vážného konkurenta Spojených států. Zejména chce bránit ekonomickému a politickému sbližování EU a Ruské federace. Začalo to americkými protesty proti stavbě plynovodu Nordstream II a pokračovalo jednáním ve Varšavě.

Trump chce Polsko využít jako nárazník mezi Německem a Ruskem

Donald Trump se snaží vytvořit vlastní loajální proamerický blok z východoevropských členských zemí EU, který bude po Brexitu protiváhou Německa a Francie. Nadšené přijetí ve Varšavě vycházelo z odhodlání Polska stát se také vojenskou regionální mocností. Vysvětlení je třeba hledat v traumatech polské historie – dobré rusko-německé vztahy dvakrát znamenaly konec polské státnosti (Trojí dělení Polska 1772 – 1795, Pakt Ribbentrop-Molotov 1939). Poláci navíc budou masivně rozšiřovat armádu a nakupovat zbraně v USA, což znamená velký úspěch Trumpovy ekonomické diplomacie.

Americký prezident se ještě před příletem do Hamburku několikrát tvrdě vymezil proti ruské zahraniční politice, zejména v Sýrii a na Ukrajině, samotná schůzka představitelů dvou vojensky nejsilnějších států planety proběhla ve velmi přátelském duchu. Domnívám se, že ony militantní uvozovky nadcházejícího setkání s Vladimírem Putinem více diktoval ohled na vnitřní americkou politiku než na mínění loajálních východoevropských spojenců. V zemi, kde se do podezření ze špionáže dostane každý, kdo promluvil s ruským velvyslancem, se před setkáním s ruským prezidentem zřejmě musí provést povinná orwellovská nenávistná úlitba médiím.

Peklo v ulicích Hamburku všem účastníkům summitu připomnělo, že v širém světě to vypadá obdobně. Statistika je v tomto ohledu neúprosná – do války na Blízkém Východě je přímo či nepřímo zataženo již 70 států. Přesně stejný počet zemí se účastnil dosud největšího válečného konfliktu v historii lidstva, ve Druhé světové válce. Pravda, tehdy se válčilo na územích čtyřiceti států, nikoliv pěti jako dnes. Co není, může být, protože dveře do pekla jsme již pootevřeli.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)