• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Musíte mít dva tatínky a všechny panenky byly barevné...To propaguje rasově čistá židovská lóže...

    22-7-2017 EU Portál 157 1690 slov zprávy
     
    zednari


    B'nai B'rith je nejstarší a největší veřejná židovská organizace na světě, s „hlavním stanem“ v USA. Tudíž vzdělaného, nezaslepeného člověka její fedrování multikulturalismu a politické korektnosti goyim a jejich dětem nepřekvapí. Doufám však, že některým lidem, nečtoucím anglickojazyčné zdroje, tyto překlady pomůžou upřesnit představu, odkud přichází mráz.


    B'nai B'rith vyhlásila vítěze spisovatelské soutěže „Rozmanitá mysl“ za rok 2016.


    V úvodu se píše:


    Spisovatelská výzva Rozmanitá mysl


    Nyní slaví 11. výročí!


    Spisovatelská výzva Rozmanitá mysl je iniciativa vzdělávací a pro uvědomnění, vytvořená B'nai B'rith International, jako jeden z jejích programů pro prosazování tolerance a sdělování zprávy rovnosti mezi všemi občany, bez rozdílu rasy, náboženství, národního původu, pohlaví nebo sexuální orientace. Náš cíl je zničit předsudky a posílit budoucnost naší mládeže skrze tvořivost, inspiraci a vzdělání.


    Tato inovativní stipendijní soutěž žádá po středoškolských studentech napsat a ilustrovat dětskou knihu vyprávějící příběh tolerance, různorodosti nebo inkluze. Prováděná skrz veřejné soukromé a charterové střední školy ve vybraných komunitách, tato výzva povzbuzuje teenagery tvořit inovativní cesty k výuce tolerance dětem věku základní školy, stejně tak jako přijít na nové vhledy do těchto záležitostí pro sebe.


    Vítěz v každém městě/regionu obdrží 5000 USD na vysokoškolské stipendium a stane se publikovaným autorem!


    Přehled vítězných knih za rok 2016:


    MOJE RODINA JE ODLIŠNÁ


    [s. 2]


    (nápis nad vstupem) UMĚLECKÉ CENTRUM
    Jednoho dne vzala máma Delinu do uměleckého centra do nové umělecké třídy. Delina byla trochu nervózní, protože se měla setkat s novými lidmi.


    [s. 3]


    Máma jí řekla, „Nebuď nesmělá Delino“. Získáš si tady nové kamarády. (začátek nápisu na papíru na zdi) MY


    [s. 4]


    „Vítej v naší umělecké třídě! Všichni (slyšte), tohle je Delina.“ Delinina učitelka umění vypadala velmi přátelsky.


    [s. 5]


    „Pojď, sedni si vedle mě,“ řekl Cody s úsměvem. Delina se cítila trochu míň stydlivě.


    [s. 6]


    Učitelka řekla třídě „Naše dnešní téma je nakreslit lidi, které milujeme, naší rodinu.“


    [s. 7]


    Delina seděla u svého stolu a lámala si hlavu, jak má nakreslit svou rodinu, protože nemá tátu. „Moje rodina je odlišná“, pomyslela si.


    [s. 8]


    Seo-Jin má dva táty. „Co si budou myslet? Má rodina je odlišná,“ pomyslela si.


    [s. 9]


    Cody přemýšlel o své mladší sestře, která nemůže chodit a má kolečkové křeslo. „má rodina je odlišná,“ pomyslel si.


    [s. 10]


    „Vypadá to, že každý už je hotový s kreslením. Proč se nekouknout každý na práce ostatních?“


    [s. 11]


    Když se děti dívaly na ta umělecká díla, učitelka řekla „Všechny vypadají krásně.“


    [s. 12]


    Delina koukala na Seo-Jinin papír a viděla, že její rodina je také odlišná.


    [s. 13]


    Seo-Jin a Levi koukli na Codyho papír a viděli, že jeho rodina je odlišná také.


    [s. 14]


    „Hleďme, jak jsou naše rodiny velmi odlišné, ale všechny jsou krásné. Každá je zvláštní a jedinečná,“ zvolala učitelka.


    [s. 15]


    Učitelka rozhodla, že jejich díla jsou tak dobrá, že příští týden udělají výstavu umění pro své rodiny.


    [s. 16]


    Když děti odcházely, bavily se vzrušeně o tom, jak příští týden ukážou své práce svým rodinám.


    [s. 17]


    Příští týden na výstavě učitelka ukázala rodinám díla dětí. Řekla jim „Vaše děti vidí krásu v tom, co je každý den kolem nich a v lidech jim nejbližších.“


    [s. 18]


    „Vaše děti se stávají umělci,“ řekla s nadšením.


    [s. 19]


    Delina a ostatní děti už nebyly vůbec nervózní. Naučily se, že to je v pořádku, že jsou jejich rodiny odlišné. Všechny jsou jedinečné.


    Komentář překladatele:


    Pohádka vlastně říká, že rasově smíšené, neúplné, homosexuální a tradiční rodiny jsou jedno. Vlastně po tradiční rodině není třeba ani toužit, idealizovat, protože všechny druhy rodin jsou dobré stejně. Dobré pro každého, kromě... prohlíželi jste knihu pozorně? Je v ní náhodou jedna tradiční rodina se 4 dětmi. A sice ← .ěvalh an uopik s akulk ohéksvodiž, ohiveL ←


    ZLATÁ SRDCE


    [s. 2]


    Byl jednou výrobce panenek, který dělal nejkrásnější panenky na světě.


    [s. 3]


    Panenky byly jedinečné, jím ručně dělané, složitého návrhu, do nejmenších podrobností. On používal jen nejjemnější a nejkvalitnější materiály.


    [s. 4]


    Všechny panenky byly odlišné – žádné dvě nebyly stejné. Jeho panenky zpodobňovaly lidi z celého světa. Od Mexika do Afriky, do Číny a všude mezi tím, výrobce panenek zachytil jejich krásu. Lidé ze široka daleka se přicházeli podívat na jeho panenky.


    [s. 5]


    Jednoho dne, zvědavá holčička vešla do krámu výrobce panenek, oči údivem na vrch hlavy. Hladila barevné tváře a jemně probírala šaty, tak odlišné od jejích. Od indických sárí, po francouzské barety, holčička viděla detaily vložené do každé a všech panenek. Byla užaslá ze všeho, co viděla.


    [s. 6]


    Dobrosrdečný výrobce panenek uviděl holčičku, přistoupil k ní, aby viděl, jestli jí může pomoci. „Ahoj, můžu ti pomoci něco najít?“ Jeho hluboký hlas vyplašil holčičku a ta se otočila.


    [s. 7]


    „Pane,“ řekla nesměle, „Vaše panenky jsou velice krásné, ale všechny jsou tak odlišné! Chci tu nejkrásnější panenku, co máte. Můžete mě jí ukázat, prosím?“ Výrobce panenek zakašlal. „Nemůžu ti ukázat mou nejkrásnější panenku.“


    [s. 8]


    Na tváři holčičky se objevil zmatený výraz. „Proč, pane? Proč mi ji nemůžete ukázat“ zeptala se, hledíce vzhůru do jeho něžných očí. „Mám peníze jen na jednu panenku a ráda bych tu nejlepší, co máte.“


    [s. 9]


    „Důvod, proč ti nemůžu ukázat mou nejkrásnější panenku,“ výrobce panenek se ohnul, aby se díval holčičce do očí přímo, „je, protože neexistuje. Žádná z mých panenek není krásnější, speciálnější, nebo dokonalejší než jakákoli jiná panenka, co jsem udělal.“


    [s. 10]


    Výrobce panenek se usmál a narovnal. Jemně vzal holčičku za ruku. „Něco ti ukážu.“


    [s. 11]


    Vedouce jí do své dílny, výrobce panenek ukázal na místnost pokrytou ústřižky látek a cákanci barev. „Tady to je, kde se ta kouzla dějí!“


    [s. 12]


    Výrobce panenek vedl holčičku k malému stolku v rohu. Natáhl se pro krabičku a klečící, dal jí do výšky holčičky. „Otevři krabičku, slečno,“ jemně pokynul.


    [s. 13]


    Holčička věděla, že tohle je důležité, a třesoucíma rukama, s velkou opatrností otevřela krabičku.


    [s. 14]


    Její srdce vynechalo úder, z toho co uviděla. Vevnitř krabičky byl tucet zlatých srdcí, dokonalých v každém směru. Byly to nejkrásnější věci, co holčička kdy viděla.


    [s. 15]


    „Když vyrábím panenky, všechny mají jedno společné. Není to barva jejich kůže, nebo jejich vlasy.
    [s. 16]


    Nejsou to jejich šaty, nebo jejich velikost.


    [s. 17]


    V každé panence je zlaté srdce. A to je, co je dělá skutečně krásnými.“


    Komentář překladatele:


    Stejně si nakonec ale mohla koupit jednu. Pohádka, takticky, včas končí. Nezabývá se, jakou panenku si holčička vybrala, nebo jestli si házela mincí.


    LEGENDA O FIREMARTHU


    [s. 2]


    Bylo nebylo království zvané Firemarth. Mnoho tvorů se toulalo tímto skvělým královstvím, ale nebylo tomu tak vždy…


    [s. 3]


    Království vládl zatvrzelý král, který nedokázal vidět přes něčí zjev dál. Posuzoval všechna stvoření jen podle jejich vzhledu.


    [s. 4]


    Jeho dcera Adelina, na druhou stranu, byla laskavá a schopná vidět přes to, jak kdo vypadá, až ke skvělosti uvnitř všech, tak, jak by každý měl.


    [s. 5]


    Dokonce viděla lásku i ve zvířatech [ve smyslu divé zvěři, šelmách] země, která nebyla příšerami, ale jen špatně chápaná.


    [s. 6]


    Král nenáviděl a bál se těch zvířat, protože jak by něco tak jiného mohlo být nějak dobré?


    [s. 7]


    Proto spoutal zvířata řetězy, nevšimnul si lásky a dobroty v jejich srdcích. Adelina raněná činy svého otce, s velkým smutkem utekla toho dne z království.


    [s. 8]


    Adelina si myslela pro sebe „Živí tvorové by měli být posuzováni podle toho, co je v jejich srdcích, né podle toho jak vypadají.“


    [s. 9]


    Náhle, objevil se stín zatmívající slunce. Adeliny oči se zaostřili, jak se k ní blížily šupiny zářící jak rudé uhlíky.


    [s. 10]


    „Uh… uh… DRAK!“ Vykřikla Adelina. Její soucit uhnul velkému strachu při pohledu na obrovského tvora. „Krásná paní, nechci ti ublížit,“ vyznal drak. „Tohle jsou jen jizvy z bitev po mečích, co se pokusily zabít dobré srdce. Ale já cítím smutek ve tvé duši, dítě. Co tě trápí?“


    [s. 11]


    Adelina, nikdy tak blízko skutečnému draku, byla vyděšená jeho velikostí. Ale jak pohlédla do jeho očí, začala vidět soucit hluboho v jeho hodné, starostlivé duši. „Já rozumím tvé touze utéct pro rytíře drakobijce,“ řekl drak s hlubokým povzdechnutím.


    [s. 12]


    Nemám touhu utéct,“ řekla Adelina. „Nejskvělejší ze srdcí může přijít odkudkoliv, bez ohledu na podobu. Jen potřebuješ hledat hlouběji, abys ho našel.


    [s. 13]


    Drak radostí vypustil zášleh plamenů. „Máš moudrost, dítě,“ řekl drak, „moudrost co by všichni měli znát a hledat.“


    [s. 14]


    Uslyšeli dunivý zvuk kopyt v dálce, stále se přibližující. „Otec,“ zamumlala Adelina s rostoucím strachem.


    [s. 15]


    „Adelino!“ zavyl král. Jdi pryč od té divoké bestie!“ Vrhl se na draka. „Připrav se na smrt!“ Zakřičel, když tasil svůj meč.


    [s. 16]


    Vylekán královou zuřivostí, drak uskočil vzad před královou ostrou ocelovou čepelí. Útes začal povolovat pod váhou obrovského zvířete.


    [s. 17]


    Zem se rozpadla králi pod nohama. „Táto“ zakřičela Adelina, jak začal padat podél strmého úbočí.


    [s. 18]


    Jak král padal, drak se střemhlav vrhl dolů chytil ho se svými obrovskými křídly, jemně ho položil zpátky na útes.


    [s. 19]


    Adelina spěchala ke svému otci. „Adelino, Já… Já jsem zahanben. Nenáviděl jsem draka, jako nenávidím všechny divoké šelmy v království. Ale byl jsem zachráněn nejlítější z nich. Hluboce se stydím za své činy,“ vyznal král.


    [s. 20]


    Král se poklonil drakovi. „Dlužím ti svůj život. Děkuji ti,“ řekl král s hlubokým soucítěním. Zjistil jsem, že nemáš upírat někomu respekt jednoduše protože je jiný. My jsme všichni rovni na tomto světě, bez ohledu na naší kůži nebo šupiny.“


    [s. 21]


    Tudíž král pustil z řetězů všechna přátelská zvířata v zemi, konečně vida skvělost, jež je v srdci každého.


    [s. 22]


    A zvířata a lidé žili vedle sebe, žili potom šťastně v království Firemarth.


    Komentář překladatele:


    Proč se Adelina lekla draka, kde se v ní vůbec vzal takový „nesmyslný“ pud, bát se cizích, velkých, silných, drápatých a zubatých tvorů, když přece vždy byli a jsou v jádru dobří a jde jen o to, správně je pochopit?
    Král se bratří s divokými potvorami, jedné nasadil i svou korunu. Ideál anarchie!
    V království Firemarth zřejmě maso roste v obchodě (vsadil bych se, že tam jen tak roste také životní prostor a v podstatě všechno).


    www.freeglobe.cz









    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑