Lukáš Lhoťan

Kromě malé části v knize nehovořím o sobě a své zkušenosti s islámem, ale seznamuji čtenáře jak s historickými kořeny vzniku islámského oportunismu vůči křesťanství, tak se základními rozdíly mezi křesťanskou vírou a islámem. Kniha se po svém uvedení na trh již stala například bestsellerem v knižním velkoobchodě Kosmas.

Právě proto považuji svou knihu za přínosnou jak k tématu mezi-náboženského dialogu, tak i do diskuze mezi křesťany a nekřesťany k problematice takzvaných společných hodnot křesťanství a islámu. Právě tato argumentace je častým jevem obhajování islámu, islamizace a bezbřehé tolerance ze strany mnoha křesťanů k islámské otázce a ukazuje jejich základní neznalost a naivitu.

Protože nic není jednobarevné, ani islám není jednobarevný a jsou v něm části, které samy o sobě mohou vypadat velmi lidsky a pozitivně (podpora chudých), ovšem jako celek se jedná již o jinou záležitost. Podobně totiž i v takových zvrácených ideologii, jako je například nacismus, byly hodnoty víc než pozitivní a dobré (například ekologie a ochrana zvířat), jako celek se však jedná o ideologii špatnou.

V závěru knihy ukazuji na několika případech jaký postoj má islám a jeho právo ke křesťanům, které sice toleruje, ale nerespektuje. Jestliže jste křesťanem pod islámem, máte sice aspoň nějaká práva, ale s muslimy nejste nikterak rovnoprávní a za mnoho věcí vám hrozí trest smrti. Aspoň však máte stále nějaká práva.

To ateisté nemají pod islámskou nadvládou práva žádná a veřejné praktikování ateismu vyvolává riziko smrti, neboť tak se k tomu staví islámské právo. Například arabští modloslužebníci na počátku islámu měli pouze tři možnosti, buď konvertovali k islámu, nebo byli vyhnáni nebo byli rovnou zabiti. Divíte se pak tomu, že ti silní z nich raději s muslimy bojovali a zemřeli a ti slabí raději k islámu konvertovali?

V úplně poslední kapitole se věnuji otázce postojů českých muslimů ke křesťanství a křesťanům. Na několika příkladech ukazuji rozpor mezi tím, co říkají představitelé českých muslimů v médiích a na mezináboženských setkáních a v tom, co hlásají uvnitř své komunity.

Jedním z příkladů je třeba duchovní pražské mešity a člen vedení Muslimské obce v Praze Samer Shehadeha, který například vydal fatwu (náboženský edikt), že v zemích pod nadvládou islámu se nesmí stavět kostely a synagogy. Inu, krásny příklad respektu islámu ke křesťanům a židům, že?

Chápu, že z mé knihy nebudou nadšení lidé jako Tomáš Halík či Muneeb Hassan Alrawi, ale právě i o to mi jde. Ukazat našim občanům, že problém je mnohem složitější a islám mnohem větší problém pro křesťany, než je ta současna k islámu pozitivistická multikulturní propaganda v mezinaboženském dialogu.

Zdroj: Blog autora

Nakladatel: Lhoťan Lukáš
ISBN: 978-80-904932-4-7, EAN: 9788090493247
Popis: 1× kniha, brožovaná, 80 stran, 14,5 × 20,3 cm, česky
Rozměry: 14,5 × 20,3 cm
Rok vydání: 2014 (1. vydání)

Anotace ke knize:

V předkládané knize autor zkoumá, jak se k učení Ježíše Krista staví islám, a zabývá se otázkou ideologických a teologických rozporů mezi těmito dvěma světovými náboženstvími. Lhoťan se tak snaží překlenout mnohdy příliš povrchní pohled na islám formulovaný propagátory mezináboženského dialogu.

Kniha poukazuje nejen na zásadní rozdíly mezi interpretací postavy Ježíše Krista v islámu a křesťanství, nýbrž také poukazuje na problémové části mezináboženského dialogu, kdy křesťané mnohdy podléhají strachu z kritiky kontroverzních části islámu. Přitom by však části islámu, jež jsou neslučitelné nejen s křesťanstvím, ale i s civilizovanou společností ctící humanitu a lidskou svobodu, neměly být přehlíženy.

V Čechách a na Moravě bývá součástí islámské misie místy až agresivní a lživá agitace zaměřující se proti křesťanství, kdy je muslimy využíváno protikřesťanských a protikatolických nálad v české společnosti. Tato kniha proto představuje sumarizaci základních faktů potřebných pro pochopení problému islámu a islamizace, a to nejen křesťany, ale i ateisty.

Byť je autor bývalým muslimem, jenž se po studiu života Ježíše Krista přiklonil ke křesťanství, uctívá jako zásadní hodnotu danou Bohem právo na svobodu přesvědčení. Jeho kniha tedy není zamýšlena jako prezentace pozitivního obrazu křesťanství na úkor islámu či ateismu, spíše má být české společnosti jakýmsi varováním, poněvadž vlivem současné expanze islámu podpořené vymíráním křesťanského společenství mohou již příští generace žít ve společnosti islámem formované. Na příkladu takovýchto společností podřízených islámskému právu se dnes již ukazuje, že i středověká křesťanská netolerance byla oproti vládě islámu jen „procházkou růžovým sadem“.