Redaktorka chtěla poukázat na xenofobii Čechů. Snažila se sebevíc, leč zůstalo jen u jejích hloupě sebestředných stesků, které si protiřečí i s jí natočeným videem. Dovolím si rovněž pochybovat, že by si pamatovala desítku citací.

Devět převážně negativních (nicméně v mezích slušnosti) citací našinců a nekonečno ukřivděných komentářů redaktorky typu: všichni si mě na tajňačku fotí, mluví o mně za zády, nikdo se mi nepodívá do očí, nikdo se mnou nezačne hovor, nikdo se mnou nechce sedět u stolu, vadím jim...

Ono, pokud se člověk na pláži oblékne od hlavy k patě do muslimského "hábitu", nejedná-li se o zamindrákovaného jedince, který nemá všech pět pohromadě, tak si asi dokáže spočítat, že ho ostatní nebudou nosit na ramenou. Zkuste lyžovat v kalhotkách nebo jit do divadla v pláštěnce...

Navzdory tomu, že se nám redaktorka snaží nabulíkovat, že se jí xenofobní Češi, co se bojí neznámého (nepřizpůsobivosti a terorismu), vyhýbali jak Arab kříži a chovali se k ní neuctivě (čti neoslavovali ji coby hrdinku), její přiložené a sestříhané video celý elaborát zpochybňuje a vypovídá pouze o tom, že si jí prakticky nikdo nevšímal. Jakkoliv je zřejmé, že by provokatérka raději opak. Sice tvrdí, že chtěla zjistit reakce Čechů, ale víme...

S podivem je rovněž devět citací a popisů osob (samozřejmě povětšinou vidlácky působících a s igelitkou). Připadá mi přinejmenším s podivem, že bez nahrávacího zařízení, tužky a papíru (které na videu nemá) dokázala takhle skvěle citovat. Zdalipak neslyšela jen hlasy v hlavě (podpořené dobře míněným výdělkem).

Tak bych očekával, že paní redaktorka, v rámci vyváženosti, zajede v brzké době zaprovokovat třeba do Saúdské Arábie a prubne tam bikiny, abychom se něco dozvěděli i o arabské toleranci. Ne že bych jí to jakkoliv přál, ale třeba si vyzkouší i kamenovaní.

A po případném návratu do vlasti by se mohla inspirovat švédskou komičkou, která plánuje rockový koncert jen pro ženy, a uspořádat třeba koupání jen pro lidi v hábitech.

Celý článek jako z oka vypadlý minulému režimu, jen v novém multikulti kabátě, si přečtěte zde a udělejte si vlastní názor. Lze také vidět mnohé podobnosti s manipulativním počinem, lživě prezentovaným jako dokument: Svět podle Klusáka...pardon Daliborka (psal jsem Svět podle Klusáka proč jsou na světě režiséři? Aby točili agitační chujoviny)

Toto je ta seriózní (alternativní, neproruská) žurnalistika? Potěš koště. Pár úryvků pro představu:

"Aspoň se v tom nespálí a nemusí se mazat,' prohodí ironicky muž s knírkem sedící s manželkou před stánkem se zmrzlinou. Vůbec ale netuší, jak mi uvnitř plaveckého úboru je. Jak mě svazuje pocit, že všichni na pláži se na mě dívají, prohlížejí si mě a potají fotí mobilem, když předstírají, že si pořizují snímek své partnerky nebo 'krajinky' v dálce."

"Chudák,' polituje mě další muž ležící na dece. Možná mu ani není líto mě, ale lamentuje nad tím, že jsem 'konvertovala' k islámu. K tomu náboženství, kterého se Češi tolik bojí."

"Nevěříte? Stačí poslouchat reakce lidí, když projdu kolem. Ač se snažím navázat oční kontakt, pohledy uhýbají. Nikdo nereaguje na můj úsměv ani na pokusy o komunikaci. 'Už se to dostalo až sem,' slyším naopak za zády komentář muže středních let. 'Takhle na veřejnosti v tom chodit,' kroutí hlavou starší žena."

"Stojím na pláži plné lidí úplně sama. Připadám si, jako bych měla nějakou nakažlivou chorobu. Jakmile vstoupím do vody, lidé pomalu odcházejí a odvádějí i svoje děti."

"Jako jediní se se mnou dali sami do řeči (dva muži). Na rozdíl od ostatních, kteří si mě nepříjemně prohlížejí, když okolo nich projdu, se chtějí bavit o mých pocitech v plavkách, které na českých koupalištích často nezahlédnete."