Je rovněž zjevné, že poslední slovo budou mít právě váhající voliči, kteří se rozhodují mezi více politickými subjekty, a jejich volbu může ovlivnit zejména předvolební souboj, který naplno vypukne počátkem září.
Váhající voliči začleňují do svého volebního portfolia stále častěji SPD pod vedením Tomia Okamury. V případě SPD se posiluje i procento rozhodnutých voličů, které je již nad pětiprocentní hranicí zaručující zisk poslaneckých křesel. Tomio Okamura dlouhodobě prosazuje prvky přímé demokracie, odpovědnost politiků, ale vystupuje i jak proti EU, tak podporuje mmj. i postavení radikálního islámu mimo zákon. Tyto hlavní pilíře SPD spolu s kladením důrazu na hájení národních zájmů se ukazují z pohledu nemalé části voličů jako zajímavá alternativa k politickým programům a politice stávajících parlamentních stran. To ostatně potvrdili i krajské volby v roce 2016, v nichž získala SPD jak samostatně tak i společně s SPO v deseti krajích nad pět procent hlasů.
Do bojů o sněmovní křesla se nicméně v očích zejména váhajících voličů dostávají vedle stávajících parlamentních stran i Realisté s Petrem Robejškem, ale rovněž i Piráti vedeni Ivanem Bartošem. Jakkoli je nutné zdůraznit, že volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem, je zřejmé, že voliči SPD, zahrnují Realisty a Piráty spolu s parlamentními stranami do svých úvah o možné podpoře. Voliči tedy hledají alternativy a je možné, že celkový obraz domácí politické scény je povede k tomu, aby tyto alternativy vnímali jako primární volbu.
Ze stávajících parlamentních stran se ukazuje zájem o podporu ODS, která by i s aktuálním počtem svého pevného elektorátu měla jistotu získání sněmovních křesel.
Průzkum volebního elektorátu, který byl proveden před finálním oznámením lidovců, že již nechtějí jít do voleb ve společné koalici se Starosty (nicméně se již o této možnosti spekulovalo) ukazuje, že jejich volební úspěch, při němž by tato koalice musela dosáhnout minimálně desetiprocentní volební podpory, je v tuto chvíli skutečně velice riskantní. I přestože jejich volební potenciál dosahuje hodnoty 10,1 procentního bodu, jedná se pouze o teoretický maximální volební zisk, kdy se 100 váhajících voličů, kteří se však rozhoduji i mezi jinými politickými subjekty, rozhodne právě pro tuto koalici, což není příliš pravděpodobné, nebo spíše velmi nepravděpodobné.
Svůj boj o voliče však bezpochyby čeká i TOP 09, jejíž osud by byl aktuálně plně v rukou váhajících voličů a jejich volby.
Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální volební potenciál politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily u hodnoty rozhodnutých voličů jednoprocentní hranici. Volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem.
Průzkum aktuálního volebního potenciálu vychází pouze z hlasů 58,6% respondentů, kteří jsou rozhodnuti, či zvažují svoji volební účast. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch,graf:sanep)