Díky odvážné televizi Prima jsme mohli vidět velkého nepřítele Emanuela Goldsteina alias Vladimíra Putina na televizní obrazovce. Asi nepřekvapí, že působil vzdělaně, solidně a kultivovaně, protože to dokáže každý, kdo má podporu propagačního či propagandistického aparátu. Že někteří evropští „státníci“ působí přitrouble i za podpory nejdražších agentur, to je spíše příznak toho, že stranická byrokracie táhne nahoru ty nejhorší z nejhorších a že třeba takovým Bohuslavu Sobotkovi nebo Petru Fialovi nepomůžou ani desítky milionů utracené za osobní propagaci (Martina  Schulze raději příliš nepřipomínám). Z toho nevyplývá, že by byl Putin skvělý. Je jenom normální.

Zajímavější je, že úhlavní nepřítel přinesl jasnou vizi, která je jednoznačně odlišitelná od politiky praktikované v zemích EU.

1. V Putinově pojetí jsou na prvním místě občané jeho státu a jejich bezpečnost. Všem dalším je možné pomáhat až poté, co bude o jeho vlastní lidi postaráno. Euromainstreamový  politik pečuje o abstraktní lidstvo a své vlastní občany nesmí upřednostňovat.


2. Putinův pohled akceptuje, jací lidé jsou a co chtějí. Pokud zasahuje do společnosti, tak provádí kroky k tomu, aby ochránil dosavadní svět. Euromainstream naopak pokládá za své poslání rozvrat dosavadního světa a převýchovu občanů v něco lepšího, případně jejich nahrazení.


3. Putin uvažuje v perspektivě desítek let a delší. Veškerá státnická rozhodnutí mají podle něj brát v úvahu budoucnost. Euromainstream je oproti tomu zcela zaměřen na okamžitou situaci. Dva roky dopředu jsou nekonečně vzdálené, delší perspektiva vůbec neexistuje.


4. Putinova představa světa je taková, že by mělo existovat více srovnatelných hráčů a mezi nimi měla být mocenská rovnováha. Euromainstraem předkládá vizi světa s jediným neomezeným globálním vládcem, který nepodléhá žádným zákonům a omezením vyjma své vlastní vůle.

Tím není řečeno, že je Putin dokonalý. Chyběla mi třeba jednoznačnější odpověď na expanzi islámu. Pozornější divák si také všiml, že v ruský vládce podstatě akceptoval eurobyrokratický model centralizovaného řízeného hospodářství. Ani slovo o drobném podnikání, ani slovo o formování buržoazní střední třídy, ani slovo o místní autonomii.

Nicméně v každém případě to byla příležitost otevřít diskuzi. Jsou tu dva jednoznačně odlišné modely, je co porovnávat, vzniká ideální prostor pro srážku argumentů. Jenže právě dny po odvysílání rozhovorů s Putinem přinesly to nejzajímavější. A totiž – nic! Ukazuje, že eurooptimistická politická a intelektuální elita je už natolik zdegenerovaná, že není vůbec schopna debaty, i kdyby chtěla. Komentátoři nejsou schopni pochopit argument, nejsou schopni na něj reagovat. Znají jen jedinou odpověď, kterou opakují znovu a znovu: Zakažte tomu druhému mluvit. Přesně, jak k tomu vybízí hanebný neonacistický dokument vypracovaný v loňském roce Člověkem v tísni.

..eurooptimistická politická a intelektuální elita je už natolik zdegenerovaná, že není vůbec schopna debaty, i kdyby chtěla.

Tentokrát totiž nebylo možné hrát ani na tradiční notu a vyprávět příběh o střetu svobodného západního světa s ruskou diktaturou. Rozhovor byl shodou okolností odvysílán v týdnu, kdy se ukázalo, že české ministerstvo vnitra se zaměřuje na lidi s nesprávnými názory, i když neporušili žádný zákon. V Německu ve stejném týdnu proběhl zátah s nočním zatýkáním lidí, co lajkovali nesprávné příspěvky na sociálních sítích. Ve Francii trvá mimořádný stav s drastickým omezním občanských svobod. Označovat Rusko za diktaturu by v tomto kontextu působilo přinejmenším úsměvně.  

Navíc, většina putinovských zásahů zjevně směřuje proti tamní „kavárně“. A ruku na srdce, kolik procent občanů by podpořilo zatýkání představitelů proimigračních neziskovek? Výzkumy nemáme, ale když budeme odhadovat přes 70%, nespleteme se.

A ruku na srdce, kolik procent občanů by podpořilo zatýkání představitelů proimigračních neziskovek?

Takže slyšíme jen spoustu prázdného převalování slámy a nulovou argumentaci. Asi nejvíce práce si dal pokleslý propagandistický server Forum24 (ano, je to ten stejný, který podporuje právo norské byrokracie odebírat děti z českých rodin a šíří urážlivé nepravdy o rodičích, co se odváží stěžovat). Výsledkem usilovné práce je text o údajných „20 lžích.“ Délka textu vyvolává podezření, že skutečným úmyslem bylo napsat něco, co nikdo nepřečte a po čem zůstane jen dojem, že Putin šíří jakési nespecifikované lži. Však také, když si ho přečtete důkladně celý, zjistíte, že žádných 20 lží nalezeno nebylo. Pouze 20 míst, kde je možné mlžit. Můžeme např. vést debaty, jestli reálná kupní síla v Rusku stoupla třikrát nebo devětkrát (záleží, jaký ukazatel zvolíme). V každém případě je ale jisté, že se významně zvýšila, zatímco v zemích spravovaných EU životní úroveň děsivě poklesla.  Je to odhalení lži nebo jen odvádění pozornosti?

Jak napsal jiný moudrý Rus, „nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu.“

Zkrátka, nejde ani tak o Putina. Jde o to, že bylo vystaveno zrcadlo degenerované pseudoelitě, která ještě ovládá velké peníze, velká média a byrokratické aparáty. Ale která už není schopna racionálního jednání a dokonce ani myšlení, vyjma hysterické snahy o udržení moci za každou cenu. Z historie víme, že tomu tak bývá na prahu velkých revolucí. A že takové velké revoluce probíhají v Evropě nejčastěji v letech zakončených osmičkou. Ale Putin s tím nemá nic společného.

Jak napsal jiný moudrý Rus, „nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu.“