Začnu po pořádku. Již třetím rokem nás Evropská komise, mainstreamová média, nestátní neziskové organizace a George Soros vydírají dojemnými příběhy o uprchlících ze zemí rozvrácených válkou. Pokud šlo o Sýrii, věřili jsme tomu, jisté pochybnosti vyvstaly, když se migrační vlna z Řecka a Balkánu přesunula do Libye a Itálie. Na některých webech, označovaných za konspirační, se začalo naplno mluvit o gigantickém obchodu s lidmi organizovaném africkými pašeráky, italskou mafií a s ní spolupracujícími nestátními neziskovými organizacemi. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Nevládní organizace provozují „námořní taxi“ pro migranty z Afriky

V tomto týdnu to potvrdil Dětský fond organizace spojených národů (UNICEF), který svým šetřením zjistil, že značná část tzv. dětských uprchlíků do Evropy nikdy nechtěla a byla k cestě přes moře donucena násilím. Totéž se týkalo dalších minimálně 20 000 migrantů z oněch sto tisích, kteří se letos dostali do Itálie. O úloze neziskovek dostatečně vypovídá snaha Německa, Francie a Itálie vypracovat kodex chování pro nestátní neziskové organizace zachraňující uprchlíky na moři. Mimo jiné by pro ně neměly jezdit k lybijským břehům. Pro pořádek připomínám, že obchod s lidmi je momentálně nejvýnosnějším odvětvím „podnikání“ mezinárodního organizovaného zločinu.

Komisař pro otázky migrace Avramopoulos tento týden vyhrožoval neposlušným středoevropským státům, které se nechtějí podílet na „přerozdělování“ migrantů z Řecka a Itálie. UNICEF vládám Maďarska, Polska a České republiky k jejich dosavadním argumentům přidal další závažný důvod – naše země by se neměly nepřímo podílet na jednom z nejzávažnějších zločinů proti lidskosti, kterým obchod s lidmi bezesporu je. Pašerácké neziskovky a jejich podporovatelé v Bruselu by si měli pamatovat, že některé zločiny nemají promlčecí dobu...

Další dva příklady jsou ryze české, byť ten první má svoji tragickou stránku. Týká se pseudoproblému s burkinami (či spíše koupání v tradičním muslimském oděvu) v bazénu a české odmítavé reakce ve virtuálním prostoru. Korunu tomu dala aktivistická novinářka, která si oděla tento výkřik módy a šla se koupat na Máchovo jezero (samozřejmě se šmíráckou kamerou). Pak si stěžovala, že se ti xenofobové na ni dívali jako na exotickou blbku. Mezitím v Egyptě zemřela čtvrtá česká oběť teroristů. Pobodal ji náboženský fanatik, protože se koupala v plavkách, a ne v burkině. Naše mainstreamová média, která ta aktivistka na Mácháči tak dobře reprezentovala, na nás vyžadují toleranci tváří v tvář vražedné (a vraždící) intoleranci. Myslím, že jejich postoj a jednání dobře vystihuje termín chucpe. Když se rozdávalo, ta novinářka si pro ně šla aspoň třikrát.
   
Poslední perla tohoto týdne je z Prahy 1. Kdysi za totáče se vyprávělo, že ke konci měsíce si řidiči mají dávat pozor na nejvyšší povolenou rychlost, protože policajti mají plán pokut a finišují. Nikdy bych nevěřil, že si něco takového přečtu černé na bílém. Pan Stejskal, ředitel strážníků se patrně domnívá, že městská policie je cosi jako vyděračská agentura. Kdyby pracoval jinde než v Praze, tak bych si o něm myslel, že to má z vedra. Jenže on jen trochu neobratně jde s dobou. Jak jinak to z pohledu občana může vypadat, když se stát (v tomto případě město) řídí jako firma? Jako dvoufázový proces – buzerovat a pak inkasovat.

Holt za sebou máme docela poučný týden. Vzpomeňme si na něj u voleb.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)