Ladislav Zemánek

Hlas Ruska: O víkendu v Praze vyvrcholil pochodem tak zvaný festival sexuální tolerance Prague Pride. Jaký smysl má, podle Vašeho názoru, taková akce v zemi, která je k různým sexuálním odlišnostem velmi empatická?

Ladislav Zemánek: Pro normálního člověka nemá smysl asi žádný. Ale obrovský význam má pro nepočetnou skupinu lidí, kteří se slabosti homosexuálů snaží využít pro své vlastní cíle. V našem prostředí jsou homosexuálové nástrojem v rukou havlistů. Ti totiž chtějí zničit ty zbytky tradičních společenských norem včetně tradiční rodiny, které tu ještě zbyly. K tomu se jim hodí nejrůznější menšiny, tedy i sexuální. Nejprve se snaží přesvědčit samotnou LGBT komunitu, že jejich úchylka je úplně normální, ba dokonce má být předmětem hrdosti a pýchy (odtud název festivalu), a následně za jejich pomoci vnutit tento zvrácený a škodlivý názor celé společnosti. A toto je skutečný smysl Prague Pride a zároveň důvod, proč proti němu vystupujeme.

Musím přiznat, že snad až teď jsem plně docenil význam ruské legislativy, která zakazuje šíření homosexuální propagandy mezi dětmi a mládeží, registrované partnerství i adopce dětí homosexuály. Při pohledu na ty davy poblázněných a zneužitých mladých lidí jsem uznal, že ruský přístup je naprosto správný. Koneckonců jsme ho zahrnuli i do našeho stranického programu.

HR: Proti pochodu sexuálních menšin protestovala různá občanská uskupení, včetně konzervativní strany NE Bruselu – Národní demokracie. Jaký cíl měl váš protest?

LZ: My jsme se oprávněně obávali, že by LGBT aktivisté mohli znesvětit pomník sv. Václava na Václavském náměstí, který je symbolem českého národa. Ačkoli byli účastníci průvodu ve značné přesile, dokázali jsme pomník obklopit a nikoho dalšího k němu nepustit. Šlo spíše o symbolický protest, protože na rozdíl od organizátorů teplého festivalu jsme neměli podporu od americké ambasády, od magistrátu ani jiných institucí, a tudíž jsme si ani nemohli dovolit přivážet lidi autobusy ze zahraničí. Náš protest byl přesto úspěšný. I proto, že spolu konečně dokázali spolupracovat lidé z nejrůznějších stran a organizací, od konzervativců po nacionalisty, od katolíků po protestanty. Koneckonců spojování vlasteneckých a protibruselských sil v naší zemi je jedním z cílů Národní demokracie. V sobotu se ukázalo, že to není nereálné.

Jak na protest reagovali stoupenci sexuálních menšin a přihlížející?

Část účastníků se ironicky a posměšně usmívala, část si nás vůbec nevšímala a část nás slovně napadala. Nejaktivnější byla skupinka zjevně nezletilých a už podnapilých lidí. Byl to skutečně smutný pohled. Obával jsem se, že dojde k fyzickému střetu, ale naštěstí jsme se nenechali vyprovokovat, i když se o to někteří snažili. Po celou dobu našeho zhruba dvouhodinového protestu také hrozilo, že proti nám zasáhne policie. Naše protestní shromáždění totiž nemohlo být řádně nahlášeno kvůli obstrukcím ze strany organizátorů festivalu, a tak jsme museli zvolit formu shromáždění náboženského, které ze zákona nahlašováno být nemusí. I to je důvod, proč nikdo z vedení Národní demokracie nevystoupil s projevem.

Proti vaší protiakci nekompromisně zasáhla Policie ČR. Čím motivovali strážci zákona své jednání?

Máte pravdu, že proti nám policie zasáhla. Ale to už nebylo u sv. Václava, ale na nábřeží u kláštera sv. Anežky. Nešlo o naplánovanou akci, bylo to spontánní. Nedokázali jsme se v klidu dívat na ten jejich průvod a smířit se s tím, že naší krásnou, starobylou Prahou procházejí davy napůl svlečených a někdy úplně nahých lidí s perverzními kostýmky a rouhačskými hesly. A tak se několik z nás rozhodlo alespoň na chvíli tu hrůzu zastavit. V prudkém lijáku jsme si sedli na silnici a odmítli odejít. Bylo nám jasné, že pokud policisty neposlechneme, zatknou nás. Ale byla to věc našeho svědomí a přesvědčení, a tak jsme to prostě museli udělat. Po deseti minutách nás za velkého jásotu a sprostých nadávek homosexuálů odvlekli těžkooděnci a zhruba tři hodiny nás zadržovali.

Jak se k Vám chovali policisté? Byl jste vystaven fyzickému nebo psychickému nátlaku?

Musím říci, že policisté se chovali velmi slušně, a dokonce se mi zdá, že dobře chápali, proč jsme to udělali, a že k tomu měli sympatie. Chvílemi jsme společně i vtipkovali, takže atmosféra byla v rámci možností uvolněná. Já chápu, že policisté museli plnit příkazy a že nás zatknout museli, takže si na nic nestěžuji.

Proč česká společnost aktivně nevystupuje na podporu tradičních hodnot? Je to tím, že být „jiný“ je v dnešní době IN?

Na to není úplně jednoduchá odpověď. Česká společnost je obecně vzato dost tolerantní. Obávám se, že tradiční hodnoty jsou v hlavách lidí spojeny s minulostí, s náboženstvím a církví, k čemuž mají Češi bohužel dost odtažitý, až negativní vztah. Úpadek těchto hodnot, morálky, tradiční rodiny, vlastenectví je v současnosti tak hluboký, že musí existovat strana, která na jejich obranu aktivně vystupuje, a že taková strana může díky všeobecnému rozkladu oslovit nemalý počet lidí. Důležitým předpokladem úspěchu je přesvědčit lidi o tom, že úpadek a rozklad naší společnosti je úzce provázán s existencí Evropské unie a liberalismu. Pokud se tohle podaří, budeme na cestě k úspěchu. Odpor k Bruselu je totiž s výjimkou havlistů všeobecný. V mnoha ohledech už pro nás nemůže být vzorem Západ, ale Rusko.

Zdroj: Hlas Ruska