Americký prezident to říká každý den trochu jinak, ale přesto se zdá, že je rozhodnut zničit stovky metrů tunelů a prostor pro vojenská zařízení v podzemní hloubce nejméně 30 metrů a pod příkrovem skalních masivů, kterých je na Korejském poloostrově a v KLDR víc, než čehokoli jiného.
Jeho nepřítel ve zbrani, korejský „milovaný vůdce“, předseda Korejské strany práce a velitel Korejské lidové armády zase tvrdí, že jeho země je tak vyzbrojená, že se dokáže ubránit jakémukoli „útoku imperialistů“. Dokonce, jak říkají čínské a podobné korejské legendy, imperialistického tygra (kdysi „papírového“) korejský hrdina vyzve v jeskyni kde se skrývá k boji, ve kterém zvítězí a poražený ve strachu před odvahou a silou statečného heroje prchá. Dnes má tento rek symbolickou podobu mezikontinentálních raket, které mohou zasáhnout, jak tvrdí korejský prezident, „jakékoliv místo“ na území Spojených států. Samozřejmě tehdy, až Kim Čong-unovi, podobně jako Donaldu Trumpovi a Rexi Tillersonovi, dojde trpělivost.
Severokorejský režim testem balistické rakety vystrašil akciové trhy
Ve sportu se takovému řečnění říká ukazování svalů, ale přece jenom se při současně probíhajícím chaotickém rozhodování obou prezidentů, musí alespoň země sousedící s KLDR obávat, co vlastně tito chaoti mohou způsobit. Jestliže severokorejské mezikontinentální střely s jadernými hlavicemi opravdu dolétnou alespoň na západní pobřeží Spojených států, mohou mít dost velký strach i v Japonsku, zemi odvěkých nepřátel všech Korejců, ale samozřejmě i v jihokorejském Soulu, ležícímu na jih od 28.rovnoběžky, asi tak daleko jako jsou vzdáleny od Prahy Řitka nebo Úvaly.
K tomu svůj díl hlouposti přidávají světová, evropská a česká média, která nás informují o tom, že jeden den svět stojí na prahu třetí světové války, tentokrát dokonce nukleární, nebo alespoň války na Korejském poloostrově, která s ohledem na účinnost zbraní a zbraňových systémů v obou nepřátelsky se chovajících zemích, mohou zničit nejen nepřátelské území s jeho obyvatelstvem, ale poslat ke dnu moří a oceánu celý poloostrov. Naštěstí se hned další den dovídáme, že se nejen nic neděje, ale že KLDR snad ani neexistuje.
10 minut Tokio,30 minut Francisco:To jsou doletové časy Kimových raket
Mnohem důležitější jsou volby ve Venezuele, kvůli kterým se scházejí vojenští a zpravodajští činovníci v Bílém domě a rozhodují o „sankcích“, kterými jsou v posledních letech představitelé všem ostatním částem světa nadřazeného Západu přímo posedlí. Jeden den jsme se proto báli, že Kim Čong-unova neviditelná atomová bomba zničí Spojené státy, na druhý den je pro celosvětová média nejdůležitější zprávou, že byl vyhnán a zapuzen Anthony Scaramucci, který si v Bílém domě užil svou funkci hlavního komunikátora jen o trochu víc než týden.
My, kteří jsme očekávali, že Američané se svými spojenci, možná tentokrát i s obránci Evropy pohodlně klimbajícími ve štábech NATO nebo v roztroušených vojenských jednotkách podél hranic Ruské federace, včetně vybraných bojovníků z řad Armády ČR, zahájí „řešení situace“ pomocí amerických BGM-109 Tomahavk nebo dokonce udeří GBU-43 MOAB (Massive Ordonance Air Blast bomb) – Matkou všech bomb, jsme byli desorientování. Ale neztrácejme naději, možná že to bude zítra, anebo v době kdy bude tento text publikován, zase jinak a boj za svobodu a demokracii bude zuřit tak, že v Koreji nezůstane kámen na kameni.
Někdy se dokonce zdá, a říkáme to bez jakékoli ironie, že si politici i mužové v zeleném, kteří vartují na všech stranách neviditelných frontových strategických linií, z nás dělají legraci jen proto, abychom žili v strachu a oni se měli dobře a navíc se cítili jako ti nejsilnější. Možná jsou dokonce na tom domluveni a využívají mediálních bubáků a křiklounů, kteří, jak jsme napsali při jiné příležitosti, umějí překonat vzdálenost mezi Ódou na radost a Trauermarschem s lehkostí českých Vocílků z Tylova Strakonického dudáka. A hlavně je všechno promyšleno a za „vlčí halíř“ hlásáno ve prospěch, jak tvrdili unisono Leonid Brežněv a Ronald Reagan, vojensko průmyslových komplexů a jejich zisků
Představme si proto, alespoň hypoteticky (co jiného nám zbývá), jak by mohla být vojenská akce na Korejském poloostrově uskutečněna. Nevyzpytatelnost severokorejského vedení politicko-vojenského režimu, i když se chová jinak než je v Evropě prezentován, ale i administrativy Spojených států, která je nejen stále víc militantní, ale i militarizovaná, je jen zdánlivě snadno předvídatelná. Co je ale evidentní, je objem vojenské síly a jeho povaha na všech možných stranách konfliktu.
Podívejme se třeba jen na data britského Mezinárodního úřadu pro strategická studia (IISS) o severokorejském přezbrojení z roku 2010, citovaná u nás v dubnu 2017 Reflexem, která ukazují, že KLDR má jednu z největších armád světa. Podle tohoto zdroje je zde v aktivní službě 1,190.000 mužů. 4,8 mil. mužů a 5,2 mil. žen ve věku od 15 do 29 let tvoří aktivní zálohy a celá Korejská lidová armáda se skládá z pozemního vojska, letectva, námořních sil vč. ponorek, strategické raketové síly a také má 120 tis. mužů a žen v oddílech zvláštních operací. (To je jen tak mimochodem největší počet takto speciálně trénovaných mužů a žen na světě.)
KLDR má nejméně v hloubce 30 m pod skalnatým povrchem poloostrova ukryto více než 8.200 vojenských zařízeních propojených tunely o celkové délce asi 550 km. Pod zemí jsou také ukryty zásoby munice, pohonných hmot a potravin, ukryty jsou také optické kabely tak, aby byl znemožněn odposlech jimi předávaných sdělení. A konečně, aby v dnes tak populárním kyber-válčení nebyl ten nebezpečný V.V.Putin sám, severokorejský Úřad 121 měl v roce 2014 na dva tisíce hackerů, kteří jsou pracovitější a přísněji vedeni než jejich „západní“ konkurenti.
Dovolíme si, s vědomím že proti severokorejské armádě stojí odpovídající síla, konstatovat, že na Korejském poloostrově je taková koncentrace vojenské techniky a ničivé síly, jako v žádné jiné části světa. Problémem vojny a míru na Korejském poloostrově proto není zda zničit vše, co je v dosahu přezbrojených armád na zemi, na mořích a ve vzduchu, ale hlavně nezapomínejme na následky možného válečného běsnění.
Radiace a kontaminace životního prostředí mohou být terminálně devastující, a to i v případě, že nebude použito nukleárních zbraní. Navíc, ničivá síla nejen severokorejské armády, ale i spojenců vedených Spojenými státy, je tak velká, že by se mohly vybíjet nejen ozbrojení muži v uniformách, ale také vraždit většina civilního obyvatelstva poloostrova , případně by mohlo dojít k takové ekologické katastrofě, že by mohl zaniknout nejen celý Korejský poloostrov, ale zničující by to mohlo být i pro celou biosféru naší planety..
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)