Když se tvořila v Clevelandu platforma, na jejímž základě Donal Trump kandidoval, tak zastánci „Americky v první řadě“ uštědřili těžkou porážku Válečné straně.

Komise této platformy odmítla návrhy zatáhnout nás hlouběji do Ukrajiny a naopak úspěšně odporovala novým transferům amerických zbraní Kyjevu. Kandidát Trump sliboval zlepšení vztahů s Ruskem a právě pro to Američané v listopadu hlasovali.

Ovšem tento týden The Wall Street Journal hlásí:

„Americký Pentagon a ministerstvo zahraničí vypracovaly plány na zásobování Ukrajiny protitankovými raketami a další výzbrojí a budou se snažit získat schválení Bílého domu, jelikož Kyjev s nimi bojuje proti Ruskem podporovaným separatismům. Ministr obrany Mattis tento plán schvaluje.“

Jelikož pro-ruští rebelové na Východní Ukrajině mají obrněná vozidla, chce Kyjev od USA rakety Javelin k ničení tanků a také protiletecké zbraně.

Zahraniční a obrana od Trumpa chtějí, aby poslal smrtící zbraně.

To je tedy vzorec k obnovení války s daleko většími oběťmi na Ukrajině, než je těch zatím 10 000 mrtvých, které utrpěly obě strany.

To je ale válka, ve které Vladimir Putin nejspíš Kyjevu nedovolí zvítězit.

Pokud Ukrajinská armáda posílená americkou výzbrojí znovu zkusí jít na východ, tak by mohla narazit na Moskvou podporovaný protiútok a po něm Ruská armáda převezme trvalou kontrolu nad Donbasem.

Pokud Trump schválí tento plán eskalace zahraničí a obrany, tak bychom mohli opravdu stát před návratem situace, jakou byla Rusko-gruzinská válka ze srpna 2008.

Tehdy Gruzie, aby si zpět zabrala svou ztracenou provincii Jižní Osetii, která se od ní v roce 1992 odtrhla poté, co ona sama se odtrhla od Ruska, provedla invazi.

Putin tedy poslal svou armádu, Gruzince vykopal a uznal Jižní Osetiii, načež John McCain impotentně vyhlašoval: „Teď jsme všichni Gruzinci!“

George W. Bush ale McCaina moudře ignoroval a neudělal nic.

Ale s těmito novými zbraňovými dohodami se vznáší otázky.

Jelikož rebelové nemají letectvo, čí letadla mají ty americké protiletadlové rakety sestřelovat? A když za hranicí číhá Ruská

Armáda, která když tam vpadne, tak rozdrtí armádu Ukrajinskou, tak proč bychom měli chtít tu občanskou válku obnovit, když jediným jistým výsledkem bude více mrtvých Ukrajinců na obou stranách?

Journal na to má ale odpověď: Naším cílem je vykrvácet Rusko.

„Jde o to, že ta pomoc smrtícími zbraněmi bude zvedat cenu, kterou pan Putin platí za svůj imperialismus, dokud se nestáhne nebo nebude souhlasit s mírem… Rusové přeci nebudou chtít, aby se jim před prezidentskými volbami příští rok vraceli domů mrtví vojáci.“

Neoconem, který se do toho vkládá, je i Mike Pence. Ten tento týden v Gruzii mluvil o tom, že ruské tanky jsou pořád v Jižní Osetii, a tento viceprezident nejenže vyhlásil: „Stojíme za vámi,“ ale Gruzíncům také řekl, že USA stojí za svým závazkem z roku 2008 přivést je do NATO. To by podle Článku 5 Smlouvy o NATO znamenalo, že při příštím střetu Ruska s Gruzií by se USA ocitly v ostré válce s Ruskem na Jižním Kavkazu.

Ruské bezpečnostní zájmy vypadají jasně. A co ty naše?

Spolu s tím, jak Trump podepsal nový zákon o sankcích uvalených Kogresem, které ho tedy zbavují pravomocí takové sankce zrušit bez schválení Kapitolem, tento vývoj vyvolává další otázky.

Ztrácí prezident Trump kontrolu nad politikou k Rusku? Kapituloval před neocony? A to nejsou žádné akademické otázky. Když uvážíme, že architekt toho nového zbraňového balíčku pro Ukrajinu Kurt Volker má být novým americkým speciálním zástupcem pro ukrajinské vyjednávání. Tento bývalý agent CIA, člen Národně bezpečnostní rady a vyslanec u NATO Volker věří, že ruská vojska v Transistrii, Abcházii, Jižní Osetii, na Krymu, v Doněcku a Luhansku jsou tam ilegálně a že americkou politikou by mělo být je odsud vytlačit.

Bývalý člen personálu senátora McCaina Volker byl až do července výkonným ředitelem neoconského McCainova institutu. Ten volal po uvalení osobních sankcí na Putina a jeho rodinu a po omezení cestovat po Evropě pro ruského prezidenta.

Jacísi „činitelé“ v Journalu tento týden jeho strategii popsali: „Volker věří, že změn na Ukrajině lze dosáhnout jen pomocí zvýšení nákladů pro Moskvu za pokračující intervenci na Ukrajině. Ve veřejných komentářích shazoval poukazy, že dodávky zbraní Ukrajině by mohly eskalovat konflikt s Ruskem.“ Krátce Voker věří, že dodávky protitankových a protiraketových zbraní přivedou Putina k jednacímu stolu, jelikož se děsí výhledu na to, že se budou ruští vojáci před jeho volbami 2018 vracet domů v rakvích.

Co se týče obavy, že by Putin mohl poslat na Ukrajinu svou armádu, jsou tyto obavy bez záruky.

Volkerova vize je tedy o hlubším zapojení USA do Ukrajinské občanské války, které by mělo Rusko vykrvácet a zlomit ukrajinské spojence Ruska a Putina přesvědčit, že má couvnout a přijmout to, co my považujeme za jediné řešení.

Mohl by tomu Trump snad uvěřit? Mohli by Trump uvěřit, že konfrontace s Putinem s většími oběťmi v jeho armádě a u spojenců na Ukrajině je způsobem, jak donutit ruského prezident couvnout a stáhnout se z Krymu, z Luhanska a Doněcka, jako to udělal Nikita Chruščov z Kuby v roce 1962?

Co když Putin odmítne nechat se zlomit a rozhodne se ke konfrontaci?

Patrick Buchanan

Zdroj: buchanan.org

www.ac24.cz