Soud v Hannoveru odsoudil šest členů kurdského klanu k podmíněnému trestu za to, že vážně zranili dva tucty policistů během násilných bouří v Hamelnu. Policisté přijali tento rozsudek s hněvem a výsměchem a řekli, že je to jen další příklad laxnosti německého politicky korektního soudního systému.

Případ se datuje do ledna 2014, kdy se 26letý člen klanu, zatčený za loupež, pokusil utéct z kanceláře soudce tak, že vyskočil z okna v 6. patře soudní budovy. Podezřelý byl odvezen do nemocnice, kde zemřel. Členové jeho klanu následně vyplenili nemocnici i soud a napadli policii kamením a jinými projektily; bylo zraněno 24 policistů a šest zdravotnických záchranářů.

Soudce řekl, že byl shovívavý, protože obžalovaní byli svědky smrti 26letého člověka a byli tím traumatizováni. Soudce rovněž oznámil, že s klanem uzavřel dohodu, což vedlo mimo jiné k tomu, že policisté nemohli svědčit u soudu.

Předseda policejního odborového svazu GdP v Dolním Sasku Dietmar Schilff uvedl, že po tomto rozsudku mnoho policistů nevěřícně kroutí hlavou: „Všichni policisté očekávají ochranu a podporu ze strany státu.“ A dodal:

„Pokud chceme ochránit ty, kteří zajišťují veřejnou bezpečnost, musí být jasné, že každý, kdo napadne policisty, napadá stát - a musí se bát náležitých důsledků. Nezáleží na tom, z jakého prostředí pachatelé přicházejí.“

Pozorovatelé se domnívají, že skutečným důvodem pro shovívavost soudce bylo, že se bál, že by se tento klan mohl pomstít jeho rodině.

Zločinecké syndikáty z Blízkého východu se usadily v celém Německu, zabývají se vydíráním, praním špinavých peněz, prostitucí a obchodováním s lidmi, zbraněmi a drogami.

Tyto syndikáty, které jsou provozovány velkými klany pocházejícími z Libanonu, Turecka, Sýrie a jiných zemí, působí téměř beztrestně, protože němečtí soudci a státní zástupci nejsou schopni, nebo ochotni, je zastavit.

Klany, z nichž některé imigrovaly do Německa během občanské války v Libanonu v letech 1975-1990 a rozrostly se na tisíce členů, nyní ovládají rozsáhlé oblasti německých měst - čtvrti, kde fakticky vládne bezpráví a kde se německá policie stále více obává zasahovat.

Libanonsko-německý politolog a přední expert na blízkovýchodní klany v Německu Ralph Ghadban řekl, že rozsudek v Hannoveru byl masivním selháním německého soudního systému. Dodal, že jediný způsob, jak může Německo získat kontrolu nad těmito klany, znamená je zničit:

„V jejich konceptu mužnosti jde pouze o sílu a moc; pokud je někdo humánní a zdvořilý, je to považováno za slabost. V klanových strukturách a v kmenových kulturách všude ve světě se etika omezuje na samotný klan. Všechno mimo klan je nepřátelské území.“

V rozhovoru pro Focus se Ghadban rozhovořil podrobněji:

„Tento trend už sleduji celá léta. Klany se nyní cítí tak silné, že útočí i na autoritu státu a policie, pro soudnictví nemají nic než opovržení...... Hlavním problémem při řešení problémů s klany je to, že státní instituce nekladou žádný odpor. Toto činí tyto rodiny stále více a více agresivními - prostě k státním úřadům nemají žádnou úctu....“

„Stát musí tyto klanové struktury zničit. Zdatní a dobře vyškolení policisté musí být na ulici respektováni. Je to velmi špatný příklad, pokud členové klanu mohou vážně zranit 24 policistů a šest zdravotnických záchranářů bez toho, že by se museli bát skutečných důsledků. Je také navíc důležité, aby byli vyškoleni právníci a soudci. Soudy vydávají bezzubé rozsudky založené na falešném výkladu multikulturalismu a strachu z toho, že by mohli být označeni za rasisty....“

„Tyto klany patří k náboženské skupině, jakési sektě s islámskou orientací. Chápání islámu jejich duchovním vůdcem Sheikhem al-Habashim, který zemřel před několika lety, ospravedlňuje násilí proti nevěřícím. Sheikh al-Habashi učil, že existuje jen Dům války [Dar al-Harb], který ospravedlňuje drancování majetku nevěřících a přivlastnění si jejich manželek....“

Podle novin Die Welt dominuje organizovanému zločinu v německém hlavním městě Berlíně deset nebo více libanonských klanů. Prakticky řídí čtvrti Charlottenburg, Kreuzberg, Moabit, Neukölln a Wedding. Klany se věnují padělání, obchodování s drogami, vykrádání bank a obchodních domů. Odborníci odhadují, že členy klanů je v Berlíně přibližně 9000 lidí.

Tyto klany odmítají autoritu německého státu. Místo toho provozují „souběžný justiční systém“, ve kterém jsou jejich vnitřní spory řešeny mediátory z jiných zločineckých rodin. Zpráva tajné policie, kterou uveřejnil Bild, popisuje, jak klany využívají hotovostní platby a hrozby násilím k ovlivňování svědků, kdykoliv s nimi jedná německá policie nebo státní zástupci.

Klany nyní agitují v ubytovnách uprchlíků, kde hledají mladé a fyzicky zdatné muže, kteří by vstoupili do jejich řad. Státní prokurátor Sjors Kamstra vysvětlil:

„Uprchlíci sem přicházejí bez peněz. Klany jim vysvětlí, jak získat peníze snadno a velmi rychle. A jejich chudoba je k tomu svádí. Mnozí z nich nemluví německy a jsou přirozeně zranitelní, když jsou osloveni někým ve svém rodném jazyce. Pro klany jsou uprchlíci jako nově příchozí vítáni, protože jsou zde noví a policie je nemá zaznamenané ve svém rejstříku.“

Klany také začaly „podnikat s uprchlíky“ tím, že zakoupily nemovitosti a pak je pronajaly žadatelům o azyl za přehnané ceny. Časopis Focus uvedl, že takto perou špinavé peníze a současně jsou placení německým státem za ubytování přistěhovalců.

Reportéři z časopisu Focus navštívili v Berlíně zchátralý byt, ve kterém bylo ubytováno pět syrských uprchlíků na 20 metrech čtverečních. Na trhu s nájemními byty by tento byt sotva vydělal 300 eur za měsíc pronájmu, ale klan dostává měsíčně od německého státu 3700 eur (4125 dolarů), částku, kterou podle tarifu stát vyplácí majitelům nemovitostí na ubytování migrantů. „Podnikání spojené s uprchlíky je nyní výnosnější než obchod s drogami,“ řekl bývalý starosta Neuköllnu Heinz Buschkowsky.

Berlínská kriminální policie (Landeskriminalamt) potvrdila, že „výnosy z trestné činnosti, včetně organizovaného zločinu, byly těmito zločinci, nebo třetími osobami, investovány do nemovitostí.“

Poslanec berlínského Parlamentu Tom Schreiber řekl, že klany odhalily morální bankrot německé vlády. A dodal: „Stát podporuje penězi daňových poplatníků organizovaný zločin.“

„Berlín je ztracen,“ řekl Michael Kuhr, známý bezpečnostní poradce v Berlíně. „Tyto klanové struktury se zabydlely ve všech oblastech organizovaného zločinu a my se nikdy nevrátíme k situaci před 20 lety. Tito lidé jsou vysoce nebezpeční a navíc ztratili veškerý respekt vůči pravomocem státu.“

Uniklá policejní zpráva odhalila, že v Duisburgu ve čtvrti Marxloh jsou ulice účinně kontrolovány libanonskými klany, které odmítají autoritu německé policie. Opanovaly pro svoji nelegální obchodní činnost celé ulice. Na problémech se podílejí i noví migranti z Bulharska a Rumunska. Podle Die Welt slouží ulice v Marxlohu jako neviditelné hranice mezi etnickými skupinami. Obyvatelé mluví o „kurdské cestě“ nebo o „rumunské cestě“.

Policie tvrdí, že je znepokojena agresivitou a brutalitou klanů, o nichž se říká, že považují zločin za zábavnou volnočasovou činnost. Pokud se policie odváží zasáhnout, stovky členů klanu jsou mobilizovány, aby se jí postavily na odpor. Jedna místní žena v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk uvedla, že se bojí o svoji bezpečnost: „Potmě bychom tu neměli stát, protože mezi cizinci je spousta konfliktů, zejména mezi Libanonci a Turky.“

Sedmnáctistránková zpráva připravená pro parlament Severního Porýní-Vestfálska (NRW) odhalila, že v Duisburgu si mezi sebou libanonské klany rozdělují čtvrti pro svou trestnou činnost. Tyto klany neuznávají autoritu policie. Jejich členové jsou muži ve věku od 15 do 25 let a „téměř 100 %“ z nich má záznam v policejním rejstříku.

Zpráva také popsala situaci ve čtvrti Laar v Duisburgu, kde vládnou dvě velké libanonské rodiny: „Tyto ulice jsou vlastně považovány za samostatné území. Návštěvníci bývají fyzicky napadeni, oloupeni a obtěžováni. Ze zkušenosti víme, že libanonské klany mohou telefonem mobilizovat několik stovek svých lidí během velmi krátké doby.“

Peter Biesenbach z Křesťanskodemokratické unie (CDU) uvedl: „Pokud toto není no-go zóna, pak nevím, co to je.“ Požádal o oficiální vyšetřování, aby se zjistil skutečný rozsah kriminálních klanů v Severním Porýní-Vestfálsku (NRW).

Ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Ralf Jäger tuto žádost zamítl, protože taková studie by byla „politicky nekorektní“:

„Další shromažďování údajů je právně nepřípustné. Je třeba se vyvarovat jakékoliv klasifikace, vnitřní i vnější, která by mohla být použita ke snižování hodnoty lidských bytostí. V tomto ohledu je proto z policejního hlediska zakázáno používat termín ́rodinný klan ́ (Familienclan).“

V nedalekém Gelsenkirchenu se kurdské a libanonské klany utkávají o vládu nad městskými ulicemi, z nichž se některé staly zónami mimo kontrolu německých úřadů. V jednom incidentu policisté hlídkovali v oblasti v jižní části města, když byli náhle obklopeni a fyzicky napadeni více než 60 členy místního klanu.

Během jiného incidentu dva policisté zastavili řidiče poté, co projel na červenou. Řidič vystoupil z auta a utekl. Když ho policisté dohonili, tak byli konfrontováni s více než 50 členy klanu. Jeden 15letý útočník zaútočil na jednoho policistu zezadu a škrtil ho až do bezvědomí.

Důstojníci policejního oddělení v Gelsenkirchenu následně uspořádali tajné setkání se zástupci tří arabských klanů, aby „domluvili společenský smír mezi Němci a Libanonci“. Uniklá zpráva policie odhalila, že členové klanů policejnímu náčelníkovi Ralfovi Feldmannovi řekli: „Policie nemůže vyhrát válku s námi Libanonci, protože ji početně převyšujeme.“ Pak dodali: „Když budeme chtít, tak to bude platit pro celý Gelsenkirchen.“

Když se Feldmann ohradil, že by vyslal policejní posily, aby narušil jejich činnost, členové klanu se mu vysmáli do očí a řekli: „Vláda nemá dost peněz na to, aby nasadila dostatečný počet policistů nezbytných pro konfrontaci s námi Libanonci.“ Policejní zpráva dospěla k závěru, že německé orgány by neměly mít žádné iluze o skutečné rovnováze moci: „Policie by byla poražena.“

Další uniklá policejní zpráva odhalila, že klany jsou „výkonným orgánem stávajícího paralelního právního systému, který sám rozhoduje mezi rozvětvenými kurdskými a libanonskými rodinami v západním Porúří.“ Tyto klany „pohrdají policií a německými soudy“ a „urovnávají si své záležitosti podle svých vlastních pravidel“.

Noviny Frankfurter Neue Presse uvedly, že kurdské, libanonské a rumunské klany si mezi sebou rozdělily čtvrti Gelsenkirchenu, jako jsou Bismarck, Rotthausen a Ückendorf, včetně hlavního nádraží, a „přivlastnily si jednotlivé ulice“.

Šéf policejního odborového svazu v Severním Porýní-Vestfálsku Arnold Plickert varoval: „O nadvládu v ulicích bojuje několik soupeřících skupin rockerů, stejně jako libanonských, tureckých, rumunských a bulharských klanů. Mají svoje vlastní pravidla; policie k tomu nemá dál co říct.“

V Düsseldorfu dva členové jednoho klanu brutálně napadli 49letou ženu, která byla svědkem dopravní nehody ve čtvrti Flingern. Její chybou bylo to, že zřejmě potvrdila „špatnou“ verzi toho, co viděla. Noviny Rheinische Post vyzvaly německou vládu, aby s klany bojovala:

„Hrozba zůstává, a to zejména tam, kde rozvětvené rodiny, převážně imigrantů, staví předpokládanou potřebu ochrany svých blízkých nade vše. Připravenost k násilí je velká, práh inhibice je nízký. Tresty podle existujících zákonů téměř nikoho neodradí.“

V Naumburgu policie v průběhu běžné dopravní kontroly zabavila řidičský průkaz Ahmedovi A., 21letému členovi syrského klanu. Téměř okamžitě byla policie obklopena davem ostatních členů klanu. Policie ustoupila. Dav pak napochodoval na policejní stanici a vyplenil ji.

Recidivista Ahmed A., jehož žádost o azyl byla zamítnuta, ale který přesto zůstává v Německu, se vyjádřil: „Zavřete mě, já nemám co ztratit. Střelím kulku do hlavy každému policajtovi. Udělám vám ze života peklo a pak už budu jen zabijákem policistů.“ Také varoval policistu, který mu sebral řidičák: „Zničím mu život. Vím přesně, kde bydlí.“ Potom nastínil, co by udělal manželce a dceři policisty. Ahmeda A. pustili; policie uvedla, že pro jeho zatčení nebyly dostatečné důvody.

Naumburská policie obhajovala svou slabou reakci nedostatkem personálu, ale regionální poslanec Daniel Sturm poukázal na širší souvislosti: „Mluvíme o odporu vůči moci státu.“ Ministr vnitra Saska-Anhaltska Holger Stahlknecht řekl, že se zdá, že tento syrský klan vytvořil v Naumburgu „paralelní společnost“. Místní noviny poznamenaly, že policejní nečinnost „vypadá jako kapitulace právního státu (Rechtsstaat).“

V Mülheimu se přibližně 80 členů dvou soupeřících klanů zúčastnilo masové rvačky během sporu mezi dvěma mladistvými. Když dorazila policie, tak byla napadena láhvemi a kameny. K obnovení pořádku bylo nasazeno více než 100 policistů podpořených vrtulníky. Pět lidí bylo vzato do vazby, ale vzápětí bylo propuštěno.

V Mnichově policie zatkla 20 žen - příslušnic chorvatského klanu, o němž jsou přesvědčeni, že je zodpovědný až za 20 % všech vloupání spáchaných v Německu. Vyšetřovatelé jsou toho názoru, že klan má v celém Německu nejméně 500 členů.

V Brémách se policie účinně vzdala klanům z Kurdistánu a z Balkánu, protože musí pečlivě organizovat omezený počet personálu k boji proti strmě vzrůstající pouliční kriminalitě mladých migrantů.

Šéf Německé policejní unie (DPolG) Rainer Wendt kritizoval městské úředníky za nedostatek odhodlání. „Brémy se vzdaly extrémně nebezpečným klanům. Státní monopol na zákonné použití fyzické síly [Gewaltmonopol des Staates] se nyní stává právem džungle. Bezpečnost mizí do mísy.“

Soeren Kernje spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku, USA, spolupracuje také s madridským Grupo de Estudios Estratégicos/ Strategic Studies Group.

Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

Převzato z webu Gatestone Institute