Populární lidová soutěž v pojídání švestkových knedlíků byla poprvé vyhlášena v roce 1972, tedy za normalizace. Není to náhoda. Režim se snažil lidi přimět, aby se věnovali knedlíkům, pivu, chatičkám a rodinnému životu, a aby se nepletli do politiky. Ale vždyť nic jiného nechceme! Bylo by to skvělé.

Druhá věc ovšem je, že husákovský režim nedokázal vytvořit uspokojivý rámec, ve kterém by takové soukromé životy mohly probíhat – nedokázal vytvořit dostatečné zdroje a nedokázal udržet na uzdě tajnou policii ani ambiciózní ideologické blbečky typu domovních důvěrnic, politruků a přehrávkových komisí. Proto jej lidé nakonec odmítli.

Po roce 1989 čekali, že bude vytvořen rámec lepší. Jenže v Evropské unii máme režim, ve kterém zase nemáme možnost ovlivnit politické rozhodování a už nám nejsou tolerovány knedlíky, piva, chatičky a rodinky. Vše je to podrobeno neuvěřitelné regulační buzeraci a na každém kroku na nás útočí profiaktivisté, že naše obyčejné životy nejsou dost pokrokové. A to je završeno snahou nahradit nás arabskými a pákistánskými muslimy.

Jestli si nějaký politik myslí, že může lidi strašit návratem před rok 89, tak je idiot. Vždyť je to dneska horší! A všichni to vidí!