Prvnizpravy.cz se v otázkách a odpovědích snažily v rozhovoru se Zdeňkem Ertlem, předsedou Sdružení sportovních svazů ČR, najít návod jak se zachovat v případě nebezpečí.

PZ: Můžeme se na teroristické útoky připravit?
Můžeme i nemůžeme. Pokud hovoříme o útocích jednotlivců či menších skupin, není v silách a možnostech člověka ani společnosti se na ně dokonale připravit. Bývají a také zcela určitě vždy budou zákeřně nečekané a překvapivé, a to i v případech, kdy tajné služby před takovými útoky v předstihu varují. Nelze monitorovat mozky všech lidí, kontrolovat, co ten či onen dělá a kdy se někomu zlíbí brutálně najet autem do davu lidí, pak vystoupit a dále vraždit ať už střelnou či bodnou zbraní.

PZ: Jak se zachovat v případě útoku?
První a nejlepší reakcí na takový útok bude vždy stejně jen prostý a rychlý útěk do bezpečí a ten nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Je třeba utéct z místa nebezpečí, a když to nejde, tak se co nejlépe schovat. Případná obrana, a to jakýmikoli aktuálně dostupnými prostředky, pak přichází na řadu až v okamžiku, kdy se schovat nemůžu nebo když mě útočníci najdou.   

PZ: Četnost teroristických útoků po celém světě a zejména pak v Evropě se neustále rychle zvyšuje. Máme se obávat útoků na území České republiky?
Žijeme v podivném světě. Politici většinou uklidňují, že nám bezprostřední nebezpečí nehrozí, odborníci naopak tento názor nesdílí.

PZ: Komu věřit?
Politikům zčásti rozumím, nechtějí vyvolávat paniku. Ale i proto mám silnou tendenci spíše věřit profesionálům, kteří jsou schopni se většinou vyjadřovat exaktně a bez politického balastu. Naposledy pojmenoval hrozící nebezpečí bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, generál Jiří Šedivý. Udělal to důstojně, klidně a výstižně. Jeho kvalifikovaný názor, který spolu s ním sdílí většina odborníků, že teroristický útok na našem území je jen otázkou času, je dobré nebrat na lehkou váhu.

Nemyslím si ale, že teroristé už nám představili všechny prostředky a zbraně, kterými plánují svoji „svatou válku“ či individuálně motivované zločiny realizovat. Rozhodně nezůstane jen u výbušnin, samopalů, aut a nožů, ztráty na životech mohou být i řádově větší. Jak se aktuálně ukázalo, i poslední útoky ve Španělsku byly původně plánované hrozivějšími prostředky a jejich výsledkem měly být výrazně větší materiální škody a ztráty životů. Výsledkem budoucích teroristických útoků mohou být rozsáhlé výpadky elektrického vedení, protržené přehradní hráze, obrovské požáry strategických objektů či kolaps důležitých elektronických zařízení. A nedělejme si iluze, že nikdy nebudou použity chemické zbraně. Vzniknou různé déletrvající krizové situace a s nimi spojená potřeba je co nejrychleji a co nejefektivněji řešit. A na takové situace, kdy už nepůjde jen o okamžitou reakci a útěk do bezpečné vzdálenosti, se rozhodně připravit můžeme. Měli bychom to ale udělat rychle. 

PZ: Připravuje náš stát občany k obraně státu?
Zdá se, že eskalující nebezpečí pochopilo i Ministerstvo obrany, které začalo v nedávné době připravovat „zákon o připravenosti občanů k obraně státu“. Tuto aktivitu musejí všichni odpovědní občané ocenit, já jsem ji kladně komentoval již několikrát. Myslím, že občané tento zákon přivítají, protože jim umožní se na potenciální nebezpečí lépe připravit a těm, kteří už připraveni jsou, státu v případě jeho ohrožení pomoct.

Jako poučený optimista se však trochu obávám, zda tvorba a následné přijetí tohoto prospěšného zákona nebude příliš zdlouhavá. Je téměř jisté, že zákon nestihne schválit současný Parlament ČR. A bude schválení zákona prioritou i po podzimních parlamentních volbách? Měl by, protože zájmy občanů – voličů jsou přece pro všechny politiky nejdůležitější, ale často jen před volbami, takže ruku do ohně bych za to nedal.

PZ: Jak budou v zákonu navržené mechanismy skutečně v praxi fungovat?
Život mě naučil, že často bývá efektivnější cestou různých řešení převzít či šikovně modifikovat již vymyšlené, než vymýšlet nová originální řešení a po jejich uvedení do praxe s napětím a obavami čekat, zda budou fungovat. Aniž bych si chtěl přivlastňovat „patent na rozum“, myslím, že by se struktura organizace, která bude podle zákona vymezovat a umožňovat pomoc občanům státu, mohla podobat současnému modelu naší Hospodářské komory ČR, což je zákonem konstituovaná právnická osoba, která v jedné složce (komoře) sdružuje regionální podnikatele a ve druhé společenstva s celostátní působností.

Představitelé obou členských komor jsou demokraticky voleni a obě členské komory se musí vždy většinově shodnout na společných řešeních a usneseních. Pro operativní dobrovolné zapojení občanů do řešení krizových situací mi připadá důležité zejména to, vytvořit regionální pracoviště, ke kterým budou mít občané nejblíž a která budou podporovat činnost spolků i jednotlivců v místě jejich působení. A model HK ČR je osvědčený a podle mého názoru by mohl být úspěšně modifikován i pro organizaci, která bude umožňovat zapojení občanů do obrany státu.   

PZ: Mohou se už dnes občané zapojit do výcviku?
Z vlastní zkušenosti vím, že existuje, nejen ve Sdružení sportovních svazů České republiky, kde jsem předsedou, celá řada spolků, které už dnes umožňují občanům zajímavým způsobem získávat specifické znalosti, schopnosti a dovednosti, které mohou být úspěšně aplikovány v různých krizových situacích. Tyto spolky i jejich členové jsou většinou ochotni se na obraně státu aktivně podílet. Bylo by dobré a v zájmu celé naší společnosti, kdyby jim to připravovaný zákon umožnil s co nejmenšími komplikacemi.   

Dělejme pro přípravu na teroristické útoky vše, štěstí v tomto případě bude přát jen připraveným, dodal na konci rozhovoru Zdeněk Ertl.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)