LOUISVILLE, Kentucky, 8. srpna 2017 (LifeSiteNews) – „Zmatek, rozdělení a omyl“ v Katolické církvi, které vycházejí od „pastýřů“ dokonce na nejvyšších úrovních, možná naznačují, že žijeme v poslední době, řekl americký kardinál Raymond Burke na setkání Church Teaches Forum v Louisville v americkém státě Kentucky 22. července. Podle jeho názoru se naše doba „realisticky jeví jako doba apokalyptická“. „Ve světě i v Církvi prožíváme velmi obtížnou dobu.“

Kardinál Burke, který je jedním z předních expertů na kanonické právo, popsal, jak se zlům, jež jsou dnes zpustošenou západní kulturou obecně přijímána, daří infiltrovat i do Církve, a to od pastýřů k ovcím.

„Zmatek a omyl, které lidskou kulturu vedou po cestě smrti a destrukce, však nyní pronikly i do Církve, takže se přibližuje kultuře, a přitom se nezdá, že by si uvědomovala vlastní identitu a poslání a jasně a odvážně hlásala evangelium života a Boží lásky radikálně sekularizované kultuře,“ uvedl. Jako příklad citoval nedávné výroky předsedy německé biskupské konference kardinála Reinharda Marxe, který řekl, že legalizace stejnopohlavních „manželství“ v Německu Církev příliš nezajímala. Jak Marx uvedl, Církev by se namísto toho měla více zajímat o to, co nazval netolerancí vůči osobám trpícím homosexuálními sklony. 

Mlčící pastýři

Kardinál Burke, jeden ze čtyř signatářů dubií žádajících papeže Františka, aby vyjasnil nejednoznačnosti ve svém učení, řekl, že je mnoho pastýřů, kteří již ve skutečnosti svěřené věřící nevedou. „Ať z jakéhokoli důvodu, mnozí pastýři mlčí o situaci, v níž se Církev nachází, nebo jasnost církevní nauky vyměnili za zmatek a omyl, o nichž se mylně domnívají, že naprostý kolaps křesťanské kultury řeší efektivněji.“

Kardinál prohlásil, že jasným znamením, že Církev ve svém poslání vážně selhává, je pro něj skutečnost, že už není cílem nepřátelských útoků světských médií. „Před časem se jeden kardinál v Římě vyjádřil, že je dobré, že sekulární média už neútočí na Církev, což tak zuřivě činila za pontifikátu papeže Benedikta XVI.,“ řekl. „Odpověděl jsem, že pro mě je souhlas sekulárních médií naopak znamením, že jasné a odvážné svědectví Církve pro spásu světa vážně selhává.“

Zejména si povšiml toho, že sekulární média staví ty, kdo jsou věrní věčné katolické nauce, do protikladu k papeži Františkovi a jeho „pastorační“ agendě. Obvinil „sekulární hlasy“ z toho, že papeže Františka propagují jako „reformátora, který je revolucionářem, to jest provádí reformu Církve pomocí rozchodu s Tradicí, s pravidlem víry (regula fidei) a s odpovídajícím pravidlem práva (regula iuris).“

„Pokud jde o častá vyjádření papeže Františka, vzniklo populární přesvědčení, že každý výrok Svatého otce je třeba přijímat jako papežské učení či magisterium. Sdělovací prostředky si z prohlášení papeže Františka rády vybírají tak, aby na tom mohly demonstrovat, že v Katolické církvi probíhá revoluce a její učení v některých klíčových otázkách víry a zejména mravů se radikálně mění.“

„Papolatrie“

Kardinál poznamenal, že když se papež pravidelně rozhoduje „mluvit spatra buď při rozhovorech v letadle, ve zpravodajských pořadech, nebo při spontánních vyjádřeních pro různé skupiny“, situaci tím nijak nepomáhá. Řekl, že katolíci, kteří chtějí zůstat věrní Kristu a Církvi, již založil, se musejí naučit rozlišovat mezi „slovy člověka, který je papežem, a slovy papeže jako Kristova náměstka na zemi.“

„Papež František se často rozhoduje mluvit v první zmíněné roli, jako člověk, který je papežem. I v dokumentech, které v minulosti představovaly slavnostnější učení, ve skutečnosti jasně konstatuje, že nejde o učení magisteria, ale o jeho vlastní myšlenky,“ řekl kardinál. „Avšak lidé zvyklí na odlišný způsob vyjadřování papeže chtějí z každého jeho výroku jaksi udělat součást magisteria. To odporuje rozumu i odvěkému chápání Církve. Je zkrátka mylné a pro Církev škodlivé přijímat každé prohlášení Svatého otce jako vyjádření papežova učení neboli magisteria.“

Kardinál Burke již dříve řekl o papežově kontroverzní exhortaci Amoris laetitia z roku 2016, že nejde o akt magisteria, ale o „osobní úvahy papeže“. Různí biskupové a kardinálové tuto exhortaci interpretovali jako dovolení civilně rozvedeným a znovusezdaným katolíkům žijícím v cizoložství přistupovat ke svatému přijímání. Takový výklad odporuje předchozí nauce Církve.

Kardinál řekl, že rozlišování mezi „slovy papeže jako člověka a slovy papeže jako Kristova náměstka na zemi“ je klíčové k tomu, abychom projevovali nejvyšší úctu úřadu Petrova nástupce, a přitom zůstali věrní věčné nauce katolické víry. „Bez tohoto rozlišování bychom snadno ztratili úctu k papežství nebo se nechali svést k myšlence, že pokud nesouhlasíme s osobními názory muže, který je papežem, musíme opustit společenství Církve.“ Varoval katolíky, aby neupadli do „papolatrie“, kdy se s každým slovem, které papež pronese, zachází, jako by šlo o nauku, „přestože je vykládáno v rozporu se slovem samotného Krista o nerozlučitelnosti manželství.“

Každý papežův výrok je podle kardinála Burkea třeba chápat „v kontextu trvalé nauky a praxe Církve, jinak by do jejího těla pronikl zmatek a rozdělení k velké škodě pro duše i pro evangelizaci světa“. „Věřící nemohou následovat teologické názory, které protiřečí nauce obsažené v Písmu svatém a posvátné Tradici a potvrzené řádným magisteriem, a to ani když tyto názory docházejí v Církvi široce sluchu a pastýři Církve je nekorigují, jak je jejich pastýřskou povinností.“

Kardinál varoval katolíky trpící současnou situací v Církvi, aby ani nepomysleli na schisma, to jest na to, že by se oddělili od Katolické církve s papežem v čele v naději, že vytvoří lepší církev. „V našem myšlení ani jednání nesmí být místo pro schisma, které je vždy a všude špatné.“

„Schisma je plodem světského způsobu myšlení, přesvědčení, že Církev je v našich rukou, namísto v rukou Kristových. Církev v naší době velice potřebuje očistu od jakéhokoli druhu světského smýšlení.“

Překonat krizi

Kardinál Burke vyložil řadu praktických způsobů, jak mohou katolíci snažící se o věrnost Církvi, na současnou církevní krizi reagovat.

Modlete se za růst víry v našeho Pána Ježíše Krista, „který je pro nás živý v Církvi a nikdy nás nepřestává učit, posvěcovat a vést“ a jehož „učení se nemění“.

„Důkladněji studujte učení víry obsažené v Katechismu Katolické církve a buďte připraveni hájit tuto nauku před každým falešným učením, které by nahlodávalo víru a tím i jednotu Církve.“
Scházejte se k „prohlubování své víry a vzájemnému povzbuzení.“

Uchylujte se k blahoslavené Panně Marii a hledejte její mateřskou přímluvu.

Často během dne vzývejte přímluvu svatého Michaela Archanděla.

Denně se modlete se svatému Josefovi, zejména jako „postrachu zlých duchů“ za „pokoj Církve, za její ochranu před každým zmatkem a rozdělením, které jsou vždy dílem Satanovým“.

Modlete se za papeže, především na přímluvu sv. Petra.

Modlete se za kardinály Církve, aby byli „opravdovou pomocí Svatému otci při výkonu jeho úřadu“.

„Zachovejte si pokoj pro svou víru v Krista, který nedovolí, aby brány pekelné Církev přemohly.“

„Zachovejte si především víru v papežský úřad a lásku k nástupci sv. Petra, papeži Františkovi.“

Kardinál Burke vyzval katolíky, aby se „nestarali, zda je tato doba apokalyptická či nikoli, ale zůstali věrní, velkomyslní a odvážní ve službě Kristu v Jeho mystickém těle, Církvi“. „Víme přece, že poslední kapitola příběhu této doby je již napsána. Je to příběh o Kristově vítězství nad hříchem a jeho nejzhoubnějším plodem, věčnou smrtí. […] Na nás je, abychom spolu s Kristem napsali kapitoly mezi tím svou věrností, statečností a velkodušností jako Jeho opravdoví spolupracovníci, jako skuteční vojáci Kristovi, a abychom byli služebníci dobří a věrní, kteří čekají, až se otevřou dveře při příchodu jejich Pána.“

Pete Baklinski

Překlad Lucie Cekotová

Zdroj: https://www.lifesitenews.com/news/confusion-division-in-church-shows-we-may-be-in-the-end-times-cardinal-burk

Čtěte také:

Slova a činy papeže Františka jsou tak strašlivé... Druhou šelmou z Apokalypsy sloužící Antikristovi mohou být církevní autority