ANKETA Prezident republiky Miloš Zeman v reakci na to, že Evropský soudní dvůr ve středu odmítl žalobu Maďarska a Slovenska proti kvótám EU na imigranty, řekl: „Evropská unie nás pod výhrůžkou sebrání dotací bude nutit, abychom přijali několik tisíc muslimských migrantů... Nesmíme se hrbit, neměli bychom si nechat vyhrožovat. Kdyby bylo nejhůř, je vždycky lepší vzdát se evropských dotací, než sem pustit migranty.“

Prezident Zeman řekl tato slova na setkání s občany Nového Jičína v Moravskoslezském kraji. ParlamentníListy.cz zjišťovaly, co si o slovech prezidenta myslí čeští politici. Drtivá většina politiků souhlasí s prezidentem. Někteří ale upozorňují, že se měla již dříve odmítnout Lisabonská smlouva, která společnou imigrační politiku EU zakotvuje. Někteří připomínají Zemanovi, že Evropskou unii v minulosti výrazně podporoval.

Zásadní je nepřijímat, nepřijímat, nepřijímat, ale brod je ještě daleko

„Tomu říkám sundávat kalhoty, když brod není ani v dohledu… Nikdo nás k žádným kvótám nutit nemůže a nebude a vzdávat se miliard euro do našeho rozpočtu by znamenalo prohrát,“ odpověděl redakci volební lídr ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

„S prezidentem Zemanem souhlasím, má pravdu. O migrační politice musí rozhodovat vláda České republiky, a nikoliv Brusel. Kvóty odmítáme z principu i za předpokladu, že kvůli tomu přijdeme o část evropských peněz. K žalobě jsme se měli připojit, alespoň by bylo jasné, že Bruselem diktované rozdělování uprchlíků striktně odmítáme. Ale ČSSD a KDU-ČSL tehdy byly proti,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

„V tomto má Miloš Zeman pravdu,“ reagoval předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

„Je to typicky silácké prohlášení Miloše Zemana, mimochodem někdejšího premiéra, jehož vláda dělala možné i nemožné, aby před vstupem do Unie co nejvíc vyhověla Bruselu. V EU určitě nejde jen o dotace – pokud bychom tam byli jen kvůli penězům, bylo by to s námi dost špatné. Takže prezident umně spojil EU se strachem z uprchlíků a zahrál na národoveckou notu v jednom nechutném guláši. Doporučoval bych prezidentovi zanechat siláckých výroků a vládě, aby byla aktivnější v orgánech EU při hledání ochrany před migrační krizí. Zatím pro řešení neudělali skoro nic,“ zlobí se předseda STAN a místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík.

„Přidělování dotací EU členským státům se řídí finančními pravidly, která byla dávno schválena. V podstatě jde o legislativu. To, že to někteří evropští politici říkají, je populistické, ale těžko spíše vůbec realizovatelné. U prezidenta Zemana to má ale pikantní příchuť. V letech 1998–2002, kdy byl premiérem jednobarevné socialistické vlády držené oposmlouvou s ODS, u nás požádalo o azyl na 50 tisíc migrantů. U nás, na Moravsko-slovenském pomezí ve Strání, byly záchyty běženců až desítky denně. Sám jsem je potkával. Lidé například z Čečenska, Bosny, Afghánistánu a podobně. Slovy Miloše Zemana – muslimští migranti. Tehdy jsme nebyli v EU a hranice jsme měli hlídané. Naše azylová centra byla plná a evropské dotace jsme neměli žádné, tedy Zeman se před nikým nemusel ‚hrbit‘. Dnes jsou centra prázdná a dotace k nám tečou, i když ne tak moc, jak by mohly. To je ale jiný příběh, příběh o schopnostech našich ministrů, třeba pro místní rozvoj nebo dopravy. Má snad Miloš Zeman špatné svědomí z toho, že v době jeho vlády bez členství v EU se u nás pohybovaly tisíce často muslimských migrantů?“ uvedl místopředseda KDU-ČSL a předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík.

„Dlouhodobě zastávám názor, který neměním, a to je, že migranty přijímat nemáme. Podle mého přesvědčení jsou to v drtivé většině ekonomičtí migranti. Odmítám, že by se k nám měla přistěhovat půlka Afriky. Zásadní je nepřijímat, nepřijímat, nepřijímat. Ale není dobře hned mluvit o tom, že bychom se mohli vzdát evropských dotací. My do Evropské unie patříme. Vstupovali jsme tam také s tím, že budeme využívat ty dorovnávací fondy. Myslím si, že tato věc se musí stále projednávat. Evropská unie možná stojí před reformou některých svých základních dokumentů a není potřeba říkat, že se můžeme vzdávat dotací. Chápu, že pan prezident je v kampani, že to bude možná dobře znít, ale moje stanovisko je v žádném případě migranty nepřijímat, ale nemluvit o tom, že se budeme vzdávat peněz. To je stahování kalhot před brodem,“  řekl redakci předseda senátu Milan Štěch z ČSSD.  

„Sami jsme před třemi roky uvažovali o tom, že přijmeme menší počet uprchlíků. Slováci jich přijali, nemýlím-li, se 1 500 a mají pokoj. Nejde o hrbení, nýbrž o minimální evropskou solidaritu a dodržení pravidel. Zeman a Chovanec nás zbytečně vedou do konfliktu,“ uvedl čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

Neměli jsme se hrbit při schvalování Lisabonské smlouvy, která kvóty umožnila

„Neměli jsme se hrbit při schvalování Lisabonské smlouvy. Přesně imigrační politika byla naším hlavním argumentem. Nechám vypracovat seznam poslanců a senátorů, kteří hlasovali pro. Ti by měli ubytovat nové přidělené imigranty u sebe doma,“ uvedl místopředseda senátorského klubu ODS Jiří Oberfalzer, který se skupinou senátorů podal na Lisabonskou smlouvu, která zavádí společnou imigrační politiku EU, stížnost k Ústavnímu soudu.

V Lisabonské smlouvě, takzvané Reformní smlouvě, je zakotven princip společné imigrační politiky, jejímž cílem je „ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků“ a která se řídí „zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni“. 

„Jednoznazně s panem prezidentem souhlasím. Naši kulturu, naši svobodu nelze koupit za dotace! A navíc to, co nám EU dala na dotacích, to vnímám jako jejich dobře vynaloženou investici za uvolnění našeho hospodářského prostoru. Například zemědělství a řízená ztráta potravinové soběstačnosti,“ uvedl předseda SPO a senátor Jan Veleba.

„Že se nesmíme kvótám a tlaku EU na přijímání nelegálních imigrantů podvolit, jsem naplno řekl už před dvěma roky. Kvóty EU na imigranty jsou od začátku nefunkční a nesmyslný systém. A jsem rád, že jsem velkým dílem v rámci výboru evropských záležitostí přispěl k tomu, že je ČR odmítla. Nikdo nemá právo nám kvóty nutit. Jsme suverénní stát a na rozdíl od Německa, Francie a dalších zemí my své občany budeme chránit. A pokud by nám měla EU vyhrožovat? Bezpečnost a budoucnost našich dětí je důležitější než peníze,“ míní předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.

„Panstvo, poroučející nám z Bruselu, dalo další direkt na solar i svým snaživým ‚Eurohujerům‘ nad Vltavou. To, co naštěstí neváhá vyslovit nahlas i hlava státu, je ovšem potřeba dovést do logických důsledků. Pokud by nám snad opravdu upřeli i ty drobečky, zvané ‚eurodotace‘ – drobečky proto, že jsou jen krajně rachitickým zlomkem peněz, plynoucích od nás opačným směrem – vyvstává ještě ostřeji i otázka důvodů, proč se bruselským panákům a těm, kdo jim vedou ruku, ještě podřizovat i v čemkoli jiném. Čím dřív se najde odvaha přestat kolem ní cupitat po špičkách, tím víc lze škody, jejichž konto je hrozivé už dnes, minimalizovat aspoň do budoucna. Chce to veřejnou debatu napříč politickým spektrem i celou veřejností, ochotnou myslet vlastní hlavou. Debatu na základě úplné mozaiky reálných faktů, a ne přes cedník jejich cenzury. Zvedne-li tu rukavici Miloš Zeman, všichni jeho konkurenti mohou zavřít krám už teď,“ řekl místopředseda KSČM Josef Skála.

Šojdrová z KDU-ČSL: Uprchlíky přijměme

„Souhlasím a podepisuji prezidentova slova,“ informoval místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.

„Rozhodnutí Evropského soudního dvora ukazuje, že nepřipojení se k žalobě bylo správným rozhodnutím. Tak jako stálé stanovisko naší vlády odmítat povinné kvóty. S tímhle postupem se ztotožňuji. Proto souhlasím s vyjádřením pana prezidenta Zemana, že je třeba náš odmítavý postoj zachovat,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.

„ČR se jistě zachová jako sebevědomý a odpovědný partner. Svoji reakci na rozhodnutí ESD jsem zveřejnila a opakuji, že povinné kvóty nefungují, není to dobré nařízení, ale rozhodnutí ESD by měla ČR respektovat, pokud chceme být důvěryhodným partnerem v EU. 2,7 tisíce žadatelů jsme schopni prověřit a přijmout ty, kteří to skutečně potřebují, jsme zkrátka schopni eliminovat všechna rizika, tak aby občané nemuseli mít obavy. Buďme odpovědní k sobě i k partnerům. To je moje stanovisko,“ uvedla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

„Máme u nás spoustu lidí, kteří se vydávají za analytiky a ekonomické experty všeho druhu. Opravdu nechápu, proč si už dávno nesedli a neodhadli, kolik by nás stálo přijetí určitých kvant migrantů a o kolik bychom přišli, pokud bychom ztratili nárok čerpat z těch či těch eurofondů. Vím, že by to byly komplikované počty se spoustou neznámých. Zaráží mě ale, že se o to nikdo ani nepokusil. Možná by experti dospěli k závěru, že hodnota bezpečí anebo hodnota kultury, jejíž přežití bylo v minulosti už několikrát ohroženo, jsou ve srovnání s jakýmikoli dotacemi nekonečně vyšší. Já jsem k takovému závěru došel i bez expertů,“ říká europoslanec Jan Keller.

EU se úplně pomátla a páchá sebevraždu v přímém přenosu. Dotace se nevyplatí a vedou ke korupci

„Souhlasím a navíc je třeba říci, že ty EU dotace jsou vlastně naše dotace z našich daní, zhruba 80 miliard ročně pošleme a 100 miliard nám vrátí zpět a řeknou, co můžeme a nemůžeme dělat! Ten rozdíl 20 miliard se určitě ‚poztrácí‘ v dotačních agenturách a korupci dotací. No a pak ještě asi 150 miliard dividend posíláme do korporací v EU, tak kde jen ten efekt? A ještě se máme postarat o imigranty z Afriky, kteří nechtějí pracovat? EU se úplně pomátla a páchá sebevraždu v přímém přenosu. Já chci imigranty z Ukrajiny, těm rozumíme, jsou pracovití a jsou to vlastně ‚našinci‘,“ upozorňuje poslanec ANO Pavel Šrámek.

Podle vyjádření senátora ODS Tomáše Jirsy má prezident Zeman pravdu. „Několikrát jsem napsal, že kdyby nás EU donutila brát mimo náš standardní azylový systém, byl bych pro vypsání referend o vystoupení z EU. Nicméně ať si všichni vzpomenou, jak kdo hlasoval o Lisabonské smlouvě – a tohle je důsledek. Prezidentu Klausovi všichni spílali, když říkal: ‚dožijeme se toho, že EU bude hlasovat proti českým národním zájmům‘. A máme to tady,“ připomenul senátor.

„Souhlasím s prezidentem Zemanem. A nejenom to. Šel bych ještě dál. Milerád se zřeknu dotací, a dokonce i členství ve společenství, které nám krok za krokem okrajuje naši suverenitu. Když jsme vstupovali do EU, nebyla v protokolech ani zmínka o tom, že bychom měli přijímat uprchlíky, zbavovat se výsostných práv svobodného státu,“ říká poslanec ANO Zdeněk Soukup.

„Souhlas s prezidentem. Pak je ale nejlepší EU opustit, nemyslíte? Budu se opakovat, pan prezident snad promine. Nebylo tedy zbytečné hned na Hradě vyvěšovat modrou fangli? A snažit se korunu vyměnit za euro?“ zkritizoval poslanec Jiří Koskuba prezidenta Zemana za jeho eurofederalismus.

„Vzhledem k dlouhodobému udržitelnému rozvoji a přežití  našeho i ostatních evropských národů je to jediná možná cesta. Ovšem dlouhá a trnitá. Připomíná mi to povstání Makabejských. Tak jako kdysi v Jeruzalémě se najde vždycky nějaký poslušný kněz Iáson. Ale tak jako kdysi v Judsku se najde i odvážný Matiáš Makabejský a řekne: ‚Každý, kdo horlí pro zákon, ať jde za mnou‘,“ vyzval poslanec ANO Stanislav Berkovec.

„V tomto směru plně souhlasím s prezidentem Milošem Zemanem. Povinné kvóty jsou nesmyslné a nic neřeší. Jsem rád, že povinné kvóty odmítají i premiér Bohuslav Sobotka a současná vláda ČR. V zájmu bezpečnosti našich občanů je, aby vláda na této pozici zůstala, a to i za cenu finančních sankcí od Evropské komise. Výmysl evropských byrokratů na zavedení povinných přerozdělovacích kvót vypovídá o jejich impotenci a neschopnosti institucí EU řešit živelnou a nelegální migraci z muslimského Blízkého východu a severní Afriky. Naše vláda předložila racionální řešení a já podporuji tuto cestu. Je třeba zajistit ochranu vnější hranice EU a problémy způsobující migraci řešit přímo v postižených zemích. Ekonomické a politické problémy některých muslimských a afrických států nelze řešit tak, že jejich obyvatele necháme přesídlit do Evropy. To pouze vyvolá sociální krizi v EU a vytvoří podhoubí pro její rozklad,“ varuje poslanec ČSSD Richard Dolejš.

Destrukce a sebevražda Evropy. Opustit EU. Čím dříve, tím lépe

„Je vidět, že i pan prezident Zeman už začíná připouštět, že EU pro nás může být problém a že změnit její chování (prosadit její transformaci) je nereálné. Já myslím, že časem (a možná velmi rychle) se změní i jeho názor, že v referendu o EU by hlasoval pro setrvání. Já, a vím že čím dál více občanů, bych hlasoval rozhodně pro Czexit. Ono totiž případné vzdání se dotací (pod nátlakem sankcí!) hlasováním o nás za hranicemi našeho státu tento problém dlouhodobě nevyřeší. Jsem rád, že pan prezident začíná říkat nahlas, že naše bezpečnost stojí nad ekonomickými zájmy, tedy zejména příjemců dotací – tedy i jeho politického spojence. Navíc skutečná ekonomická výhodnost dotací je pomyslná a velmi diskutabilní, já tvrdím, že ve všech důsledcích nakonec záporná. Lisabonská smlouva (kterou občané v referendu při vstupu do EU neschvalovali! – ta jim byla ‚aplikována‘ politiky bez pravdivého vysvětlení důsledků) nás zbavila svébytnosti a rozhodování o sobě samých. Výhrůžky za neposlušnost Maďarům, Polákům a nám (Fico už poněkud obrátil...) jsou důsledkem Lisabonské smlouvy. Mocnosti v EU se Lisabonské smlouvy nevzdají. Proto nezbývá, než opustit EU. Čím dříve, tím lépe. Občané by se k tomu měli vyjádřit v referendu, tak jako při vstupu. A na rozdíl od vstupu už nyní budou vědět podle svých vlastních zkušeností, o čem budou hlasovat. Toto rozhodnutí musí být na občanech, nikoliv na politicích – podvedli by je jako s Lisabonskou smlouvou,“ říká poslanec Karel Fiedler.

„Můj postoj k migrantům, jejich nelegálnímu příjezdu do Evropy a snahám EU o jejich přerozdělování je veřejně znám. Evropská unie nefunguje a čím dál častěji se ukazuje, že je to jen neskutečně drahý byrokratický moloch. Rozhodnutí Evropského soudního dvora, kterým došlo k odmítnutí žaloby Maďarska a Slovenska proti kvótám na přerozdělování migrantů, je dalším důkazem toho, že mít právo na vlastní rozhodování o osudu své země se v EU netoleruje, nebo dokonce zakazuje. S vyjádřením pana prezidenta Zemana souhlasím. Nesmíme se nechat vydírat, a to i za cenu toho, že z EU vystoupíme,“ uvedl poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

„Otevření dveří masové migrační vlně je destrukcí a sebevraždou Evropy. Nesmíme opakovat chyby dnešních evropských politických elit. Nic na našem postoji nemůže a nesmí zmenit ani výhrůžky typu odebrání dotací. Snad je každému racionálně myslícímu člověku jasné, že rizika, škody a náklady masové migrace nemohou evropské dotace vynahradit,“ říká poslanec ODS Jan Skopeček.

„S názorem prezidenta Zemana se naprosto ztotožňuji, mluví mi z duše. Takový postoj k migrační politice by měli mít všichni představitelé našeho státu. Měli by hájit naši suverenitu, náš lid a naše hodnoty, a to i za cenu ztráty evropských dotací. Dotace ve mně evokují spíše prostředí korupce, která s sebou nepřináší nic pozitivního. Troufám si říci, že většina našich občanů, stejně jako já, chce žít v klidu a bezpečí a byla by kvůli tomu ochotna se zříci jakýchkoli materiálních hodnot,“ odpověděla poslankyně Pavlína Nytrová.

Kvóty ohrožují samotný projekt EU

„Ano, Miloš Zeman na to zase kápl. Sice jsou v uprchlických táborech tisíce křesťanských uprchlíků, kteří jsou denně atakováni, ale EU nám nutí ty muslimské. A nejspíše je přikáže ubytovat na Pražském hradě,“ smál se europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Jak na to Miloš Zeman tedy přišel? Proč nemůžeme přijmout syrské křesťany? Očekával bych od prezidenta země lepší znalost problematiky, a ne opakování nesmyslů, jako říká Tomio Okamura,“ dodal Zdechovský.

„Prezident by měl odmítnout obojí. Jak povinnost přijímat imigranty, tak vydírání ze strany EU, že pokud se nepodřídíme, seberou nám dotace. Pozice, že nedostat dotace je lepší než uhnout kvótám, už připouští, že je něco takového možné. Což je chyba,“ míní poslanec ODS Petr Bendl.

„Miloš Zeman opakovaně ukázal, že si sám z dodržování zákonů nebo obsahu slibu, který při ujímání se funkce prezidenta skládal, nic nedělá, a tento jeho postoj je jen opakováním tohoto přístupu. Ve stejném duchu by mohl říct, že nikdo, kdo má na placení pokut, si nemá dělat nic z dělání přestupků, protože je lepší platit pokuty, než se hrbit před dodržováním předpisů, které se nám nelíbí. Jeho prohlášení nic na stavu věcí nezmění, je navíc známo, že systém kvót tak jako tak koncem září končí. Pokud prezidentova mysl není stejně sešlá jako jeho fyzická kondice, je si jistě dobře vědom toho, že žaloba podaná Maďarskem a Slovenskem byla odmítnuta právem a že s Českem nesouvisí, protože jsme se k ní nepřipojili. Sleduje tím nejvýš posilování latentní nedůvěry části našich obyvatel k členství v Evropské unii jako nejdůležitějšímu strategickému národnímu zájmu České republiky, jakož i posilování obecné přezíravosti k tomu, že závazky se mají plnit a že jejich změny se dociluje jednáním v příslušných orgánech, nikoli chováním na úrovni majetného uličníka, který má na placení pokut. Ztěžuje tím zájem Česka nebýt vysouváno na periferii evropské integrace. To ale není u pana prezidenta nic nového, byť způsob, jakým se mu na nejvyšším ústavním postu naší země daří navazovat na negativa svého předchůdce a profesního kolegy Václava Klause seniora, respektive je dále výrazně prohlubovat, se může jevit poněkud zarážejícím,“ míní poslanec ANO Jiří Zlatuška.

„Česká republika se k žalobě Maďarska a Slovenska nepřipojila, protože nezpochybňovala formální platnost, ale samotný princip kvót. Nařízení povinných kvót není plněno ani v zemích, které se k nim zavázaly. Kvóty neřeší příčiny migrace, rozdělují společnost v evropských zemích a nabourávají důvěru mezi evropskými zeměmi. Ohrožují samotný projekt EU. Odejmutí či krácení dotací nikoho k jednacímu stolu nepřivede a ze špatného mechanismu dobrý neudělá. Očekávala bych spíše sebereflexi některých lídrů a institucí EU, pokud jim na Evropě skutečně záleží,“ uvedla poslankyně ČSSD Dana Váhalová.

Naše bezpečnost a bezpečnost našich dětí má větší cenu než dotace z EU

„Osobně si myslím, že prezident Zeman má pravdu. Stále zvyšující se nabourávání suverenity a kulturní identity jednotlivých členských států Unie – rozuměj: Unie se nerovná federálnímu státu – již přesahuje přijatelný rámec únosnosti. Co se týče přerozdělování evropských dotací,  celý tento institut je již ze své podstaty sporný, protože deformuje nejen trh, ale i ekonomické systémy jednotlivých zemí a také velice efektivně vytváří prokorupční prostředí. Zastávám názor, že o svých prioritách by měly rozhodovat především jednotlivé země, a z tohoto důvodu by si měly i finanční prostředky řídit a orientovat samy. Ovšem s koncem dotačního systému by se velice přiblížil i konec celého projektu EU jako celku, a to je nutné při úvahách o vystoupení či setrvání ČR v EU brát také v potaz,“ upozorňuje poslanec KSČM Jiří Valenta.

„Naše bezpečnost a bezpečnost našich dětí má větší cenu než dotace z EU. Ti, kdo teď začnou vykřikovat proti panu prezidentovi, nejezdí metrem, ani oni ani jejich děti. Nechodí běžně po ulicích, občané naší země ano. Solidarita ano, ale... Je třeba čerpat z naší historie. T. G. Masaryk byl sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru. ‚Humanita je náš poslední cíl národní a historický, humanita je program český‘, jsou jeho slova.  Ale… I takový humanista, jako byl Tomáš G. Masaryk, jednou řekl: ‚Kdyby mě někdo napadl, umlátím ho cihlou, i kdybych ji měl vyrvat ze zdi.‘ Teroristické útoky, ty jsou tím napadením. Uvědomují si dnes někteří ta slova a jejich obsah? Uvědomují si, že solidarita má své meze? Solidarita nesmí ohrozit v konečném důsledku ty, kteří jsou solidární. Podle T. G. M. je „demokracie zárukou míru, pro nás i pro svět“. Tedy my máme právo vyjádřit své výhrady, a to pan prezident činí,“ uvedl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

„Nemohu v tomto případě jinak, než souhlasit,“ reagoval na slova prezidenta senátor ODS Jiří Burian.

„Pokud nám zbyla národní hrdost, musíme souhlasit s prezidentem. V opačném případě bychom se chovali jako prodejné děvky,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Huml.

„Pan prezident má asi více informací, a tak nezbývá, než mu věřit. Zatím pouze eviduji výkřiky z Bruselu hlavně od úředníků řecké nebo italské národnosti. Kvóty jsou blbost, protože nikoho silou držet u nás nebudeme a oni k nám vůbec nechtějí. Před Bruselem jsme se nikdy nehrbili, aspoň tedy my z KSČM, a stále prosazujeme zákon o obecném referendu, aby i občané mohli jasně a hlasitě odpovědět!“ uvedl poslanec KSČM Leo Luzar.

„Uprchlíky Česká republika nemá automaticky přijímat. Merkelová je pozvala do Německa. Merkelová není českou premiérkou a my nejsme součástí Německa. Svazovat takzvané ekonomické uprchlíky s dotacemi?! Unijní dotace jsou určitou podporou regionů, kde západní firmy podnikají a realizují svůj zisk. Na rozdíl od domácích firem zisk v drtivé většině vyvážejí mimo Českou republiku. Je normální něco vrátit zpět ‚domorodcům‘,“ míní senátor ODS Jaroslav Zeman.

Dotace z Bruselu na korupci našich politiků

„Zastávám názor, že způsob přerozdělování podle kvót je nefunkční. S uvedeným názorem pana prezidenta souhlasím,“ sdělil poslanec ČSSD Pavel Ploc.

„Od počátku  jsem chápal ‚dotace‘ z Bruselu jako nástroj korupce našich regionálních politiků, který navíc deformuje naši ekonomiku jako každá dotace. Na finance malí podnikatelé dosáhnout nemohli, projekty byly náročné na zpracování i prosazení. Většina peněz šla beztak z našich daní, co Brusel přidal, spotřebovali úředníci na administraci. Dotace versus přijímání ‚uprchlíků‘ je nesmyslná otázka, protože na dotace Brusel po Brexitu prostředky mít nebude. Na rozdíl od potřebných ‚uprchlíků‘, kterých nedostatek nebude,“ domnívá se kandidát za SPD Petr Trombik.

„Pan prezident naznačuje spojitost mezi rozhodnutím soudu a názorem politické reprezentace, což je velice nebezpečné. Na druhou stranu naprosto souhlasím s ‚nehrbením hřbetu‘, snad jsme ještě stále suverénním státem,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra.

„Pan prezident má pravdu, souhlasím s ním zcela,“ sdělil poslanec ANO Karel Rais.

„Souhlasím v tomto případě s panem prezidentem,“ reagovala poslankyně Marie Benešová.

„Souhlasím,“ reagoval podobně poslanec ANO Milan Brázdil.

Soudní dvůr EU v Lucemburku ve středu v plném rozsahu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka na základě kvót. Podle soudu rozhodnutí o přerozdělení 120 000 uprchlíků nemuselo být přijato jednomyslně. Soud odmítl i další argumenty Bratislavy a Budapešti. Evropská komise rozhodnutí soudního orgánu EU přivítala.

www.parlamenntilisty.cz