Jsem schopen akceptovat, že jsou i mírumilovní muslimové. Jsem schopen věřit tomu, že ne každý muslim chce odpalovat bomby na tržištích, či střílet rakety na civilisty. Ale vše má svou hranici. Tou hranicí je hranice státu, ve kterém žiji. Nevidím sebemenší důvod, proč u nás stavět mešity, přijímat zákony vyhovující muslimům a zcela odmítám to, aby ombudsmanka Šabatová, která má hájit práva národa, kterého je příslušnicí, hájila na úkor svého národa údajná práva někoho jiného. Navíc neznalá věci, problému, náboženství. Co je ale nejvíce alarmující, že ombusman vydává veřejná prohlášení a stanoviska, aniž by znal podstau problému a doložitelná fakta. Takového ombudsmana nechci a se smutkem vzpomínám na JUDr. Motejla.

Paní Šabatová tvrdila, že právo na vyznání víry je nadřazeno školní vyhlášce a že hidžáb je projevem náboženství navenek. Jenže nemluvila pravdu, nebo lhala vědomě. Pokud ombudsman lže vědomě, nebo něco prohlašuje z neznalosti, je to alarmující a je otázkou, zda může takový člověk zastávat svůj úřad. Dovolím si připomenout fakta: hidžab je brán jako běžná pokrývka hlavy, nikoli jako projev náboženství navenek. Slovo hidžab pochází z arabského slova hadjaba, což znamená skrytí se pohledům, zahalení. Navíc – a to považuji za podstatné – viditelná povaha náboženského znaku je vnímána jako věc odporující poslání školy, která musí být neutrálním místem.

A nyní trocha informací ke konkrétní události – citace z rozhovoru s ředitelkou pražské Střední zdravotnické školy Ivankou Kohoutovou (zdroj: eurozpravy.cz) : „Prvopočátek tohoto případu vůbec se šátky nesouvisel. Požadovali jsme, aby dívky doložily dle školského zákona doklad o pobytu na území České republiky. Zatímco jedna nám to poskytla, druhá, která si následně stěžovala u ombudsmana, tak neučinila. Nestalo se tak ani v den zahájení školního roku. Žádný doklad o pobytu ani průkaz azylanta u sebe neměla,“ říká Kohoutová s tím, že nejprve vůbec neřešila, zda dotyčná studentka vyznává islám či jiné náboženství. „Vůbec jsem netušila, že jsou muslimského vyznání. Náboženské vyznání nezjišťujeme. Přišly za mnou do ředitelny bez pokrývky hlavy.

Později přišla řeč na to, že budou muset ošetřovat pacienty v nemocnici a že tam budou muži, i to, že budou muset nosit uniformu. Ptala jsem se, zda jim to nebude vadit. Bylo mi řečeno, že to není žádný problém,“ říká Kohoutová. Tedy, sečteno a podtrženo, minimálně jedna ze studentek nesplnila podmínky pro pobyt a studium v ČR, obě se dobrovolně pohybovaly bez hidžábu a následně se obě dívky, kterým víra zakazuje být o samotě s cizím mužem a jakkoli se jej dotýkat (čemuž by se jako zdravotní sestry nevyhnuly) vyjádřily, že s tím nemají problém. Nicméně, ač hidžáb do té doby nenosily, začaly si u ombudsmanky stěžovat na diskriminaci. Očividně zcela účelově. Prezident Zeman to komentoval slovy: „šátkem to začíná, burkou to končí“. Já si dovolím dodat, že bombou to končí.

Burka zcela skrývá identitu člověka a dokonce i jeho pohlaví. Došlo k mnoha případům, kdy muslim v burce, vydávající se za ženu, odpálil na svém těle nálož. Muslimové si u nás na jednu stranu stěžují, že jsou omezována jejich práva, na druhou stranu ti radikální vraždí nevinné civilisty v hysterické snaze vnutit světu své náboženství a z něho vyplývající snahu ovládnout svět. Evropa se otevřela imigrantům, muslimy nevyjímaje. Odměnou jí za to jsou zdevastovaná obydlí, vypálené obchody a dokonce celé čtvti (Francie) a v neposlední době vraždy. I když jsme součástí Evropy, nemyslím si, že je třeba, abychom čekali na podobný vděk.

Stejně tak si nemyslím, že potřebujeme ombudsmana, jakým je paní Šabatová. Ombudsmana, který se vyjadřuje k náboženství či problémům, aniž by je znal. Ombudsmana, který se zastává populisticky přistěhovalců namísto toho, aby hájil práva občanů této země. Jestliže my máme (pod trestem pokuty či vězení) respektovat arabský svět a na jeho území nesmíme na veřejnosti vzít legitimní manželku za ruku, natož ji políbit, či si dát sklenici piva, pak bude tento arabský svět a jeho příslušníci respektovat na našem území naše práva, naše zvyklosti a náboženství.

Pokud se to muslimům nelíbí, ať zůstanou tam, odkud přišli. A paní Šabatová také.

Zdroj: Blog autora