Německá kancléřka Angela Merkelová, předsedkyně křesťanskodemokratické unie (CDU), je na cestě k tomu, aby se stala po čtvrté premiérkou země, po tom co průzkumy potvrdily, že vyhrála první a jedinou televizní debatu se svým oponentem Martinem Schulzem, lídrem sociálních demokratů (SPD).

Průzkum ukázal, že 55% diváků si myslelo, že Merkelová byla "více přesvědčivá" v debatě a jenom 35% si myslelo, že víc přesvědčivý byl Martin Schulz.

Hodně odborníků se shodlo, že Schulz selhal v tom, aby pomocí této debaty oživil svoji upadající kampaň, zatímco jiní upozorňovali na to, že Schulzovy názory jsou v podstatě shodné s názory Angely Merkelové.

Rainald Becker, komentátor ARD popsal debatu jako "Spíše duet než duel."

"Merkelová vyšla z debaty vítězně, Schulz byl sotva schopen uhrát nějaký bod.", napsal Heriber Prantl, komentátor Süddeutsche Zeitung. "Kandidát je úctyhodný muž. Ale být úctyhodný z něho neudělá kancléře."

Christian Lindner, lídr klasicky liberálních Svobodných demokratů porovnal debatu jako "scénu z dlouho trvajícího manželství, kde ty dva lidi mají občasné hádky, ale oba ví, že musí držet do budoucna při sobě."

Televizní komentátor Gunther Jauch, který píše v Bildu, řekl, že "alespoň doufal, že uvidí nějaké rozdíly mezi Merkelovou a Schulzem v politických otázkách. Místo toho to byla pouze konverzace mezi dvěma politickými profesionály, kteří by oba mohli bez problémů pracovat ve stejné vládě."

Televizní a rozhlasový komentátor Thomas Gottschalk řekl, že oba kandidáti spolu souhlasili příliš často: "Příliš často jenom souhlasně přikyvovali, když ten druhý mluvil."

Německé volby se konají 24 září. Pokud by k volbám mělo dojít teď, Merkelové CDU spolu s Bavorskou CSU by vyhráli se ziskem 39%, podle průzkumu ze 4. září od agentury Politbarometer pro veřejnou televizi ZDF.

Na druhém místě by byla Schulzova SPD se ziskem 22%, liberální Svobodní demokraté FDP se ziskem 10%, krajně levicová Die Linke by získala 9%, zelení 8% a proti-imigrační Alternativa pro Německo by taky dostala 8%.

Výzkum taky ukázal, že 57% voličů by preferovalo, aby Merkelová sloužila další volební období jako kancléřka, pouze 28% by si přálo na stejném místě Schulze. Nicméně, polovina z 60 milionů voličů není rozhodnutá a hodně lidí si myslí, že velká část nerozhodnutých voličů dokáže rozhodnout výsledek voleb.

Je nepravděpodobné, že Merkelové CDU/CSU vyhraje volby s absolutní většinou. Bude muset vytvořit koalici. Pokud by se průzkumy ukázaly jako správné, Merkelová, která přísahala, že bude premiérkou další čtyři roky, pokud k tomu bude mít příležitost, bude mít dvě hlavní možnosti.

Merkelová může vytvořit další takzvanou vekou koalici, alianci dvou největších Německých stran – CDU/CSU a SPD. Tak vládne Merkelová v současnosti a tak vládla dvě ze svých tří volebních období.

Jak křesťanští demokraté, tak sociální demokraté doufají, že budou moci ukončit tuto velkou koalici a vést vládu s menšími partnery po zářijových volbách. Ale po debatě si hodně pozorovatelů myslí, že velká koalice je teď mnohem víc pravděpodobná.

Merkelové druhá možnost bude vytvořit koalici se Zelenými a FDP, kteří sloužili jako juniorský partner CDU/CSU téměř polovinu německého poválečného období. Merkelová vyloučila koalici s Linke nebo AfD.

V každém případě jsou politické pozice Merkelové a Schulze na klíčové otázky téměř identické. Oba kandidáti jsou zavázáni posilovat roli Evropské unie, udržovat migrační politiku otevřených dveří a multikulturalismu. A zároveň potlačovat opoziční názory od takzvané "krajní pravice".

Německá kancléřka Angela Merkelová (vpravo) a její hlavní volební oponent, Martin Schulz (vlevo), jejichž politické pozice na klíčové otázky jsou téměř identické. (Zdroj obrázku: Evropský Parlament/Flickr)

Merkelová i Schulz představují rozpálené eurofily a oba jsou zavázáni k evropskému federalismu. 12 srpna, když měla Merkelová svůj projev v Dortmundu, tak popsala Evropskou unii, jako "největší mírový projekt" v historii a přísahala, že se nikdy neobrátí zády k tomuto "úžasnému projektu".

V minulosti Merkelová řekla:

"Potřebujeme více Evropy, nejenom monetární unii ale i takzvanou fiskální unii, jinými slovy větší společný rozpočet. A hlavně potřebujeme politickou unii - to znamená, že potřebujeme postupně odevzdávat kompetence pod evropskou kontrolu."

Merkelová taktéž podpořila myšlenku Evropského měnového fondu, který by se zabýval bankroty jednotlivých zemí:

"Mohli bychom být ještě více stabilními, mohli bychom ukázat světu, že máme ve svém portfoliu eurozóny všechny mechanizmy potřebné na to, abychom mohli reagovat na nečekané situace."

Schulz tvrdil, že EU musí být zachována za každou cenu:

"Nacházíme se v historickém zlomovém bodu. Stále větší počet lidí tvrdí, že to, co jsme dokázali v posledních několika dekádách, bylo špatně. Chtějí se vrátit k národním státům. Občas dokonce slyším rétoriku o krvi a půdě, která mi hodně připomíná meziválečná léta minulého století, která zrodila démony, kteří jsou nám stále hodně známí. Dostali jsme tyto démony pod kontrolu, přes všechny evropské struktury, ale pokud tyhle struktury zničíme, démoni se vrátí. Nemůžeme tohle dopustit."

Schulz byl také silný oponent myšlenky, aby se konala národní referenda ohledně členství v EU:

"Referendum vždycky představovalo hrozbu, co se týče evropské politiky, protože politika EU je komplikovaná. Představuje tak příležitost pro všechny lidi co tak rádi zjednodušují věci."

Schulz je také optimistou v tom, že si myslí, že Britské rozhodnutí opustit Evropskou unii bude vést k vytvoření evropské armády:

"V oblasti bezpečnosti a obranné politiky, i když EU ztratila klíčový stát, paradoxně tohle odtržení může dát nutný impulz k větší integraci mezi zbývajícími členy společenství."

V debatě konané v září deklaroval Schulz, že ukončí přístupové rozhovory Turecka do Evropské unie, protože turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je příliš autoritářský. Merkelová tomu nejdřív oponovala a pak náhle změnila názor. Nečekaně, Merkelová řekla: "Fakta jsou jasná, Turecko by se nemělo stát členem EU."

Co se týče migrace, se od sebe Schulz a Merkelová liší v metodě, ale ne v principech. Během debaty například Schulz obvinil Merkelovou, že nezahrnula Evropskou unii při jejím rozhodnutí otevřít Německé hranice více než milionu migrantů z Afriky, Asie a blízkého východu. Merkelová řekla, že i když se dopustila nějakých chyb, udělala by tohle rozhodnutí znovu.

Ve skutečnosti Merkelová i Schulz oba souhlasí, že by tady neměl být žádný horní limit na počet migrantů, kteří vstupují do Německa: "Na otázku horního limitu je můj postoj jasný," řeklaMerkelová ARD televizi. "Nebudu akceptovat žádný."

Schulz také řekl:

"Horní limit počtu uprchlíků nepředstavuje odpověď na uprchlickou krizi, a to i pokud bychom se na tom shodli v evropském kontextu. Co uděláme s prvním uprchlíkem, který přijde na evropskou hranici, a už se kvóty vyčerpají? Pošleme ho zpět možná na jistou smrt? Dokud nebudeme mít odpověď na tohle, tak tato otázka nedává žádný smysl."

Schulz také věří, že by Evropská unie měla hrát větší roli v rozhodnutích ohledně migrační krize:

"Co potřebujeme je evropské právo na imigraci a azyl. Uprchlická krize nám jasně ukazuje, že nemůžeme dát národní zodpovědnost ke globálnímu fenoménu, jako jsou migrační pohyby. Tohle je možné pouze v evropském kontextu."

Merkelová kritizovala Maďarsko, za to že selhalo v ukázce projevení "solidarity" při řešení uprchlické krize. Také se chválila tím, že potrestá Polsko, za to, že odmítlo převzat víc imigrantů z muslimského světa:

"Sice si přejeme dobré vztahy s Polskem – jsou to naší sousedé a cením si našich vztahů – ale nemůžeme zavřít naše ústa jenom pro to, abychom zachovali klid. Tohle ohrožuje základy kooperace uvnitř Evropské unie."

Schulz přísahal, že pokud bude zvolen kancléřem, bude se zasazovat o to, aby byly zkráceny dotace do zemí, které odmítají přijímat uprchlíky: "Se mnou jako kancléřem, nebudeme akceptovat zpochybňování principu solidarity."

Mimochodem, Merkelové velká koalice podpořila zákon, který penalizuje obří sociální média, včetně facebooku, googlu a twitteru pokutami 50 milionů euro, pokud neodstraní urážlivý obsah z jejich platforem do 24 hodin. Nezávislí pozorovatelé tvrdí, že zákon má za cíl umlčet kritiky migrační politiky Merkelové.

Podobně jako Merkelová, si Schulz ponechal ty největší urážky pro proti-imigrační AfD – lídry tyto strany nazval jako "lovce potkanů", kteří se "snaží profitovat z utrpení uprchlíků." Taktéž je nazval jako "hanebné a odpuzující".

22. srpna v rozhovoru pro Bild, Merkelová odpověděla na kritiky její touhy, aby pokračovala v politice, odpovědí, že čím déle vládne, tím je to lepší: "Rozhodla jsem se ucházet se o další čtyři roky, protože věřím, že kombinace zkušeností, zvědavosti a radosti může učinit tyhle další čtyři roky velice dobrými."

Soeren Kern je člen New Yorského Gatestone institutu.