ROZHOVOR Europoslanec a profesor sociologie Jan Keller v rozhovoru zmínil děsivé příběhy s imigranty, které byly zdokumentovány. „Policista ze zásahové jednotky hovoří o tom, že existují čtvrti, kam se policisté neodvažují vstoupit bez krytí ze strany zvláštních oddílů, které zajišťují jejich bezpečí. Policistům je otevřeně vyhrožováno. Po vystřílení redakce satirického časopisu na ně na ulicích pokřikovali: ‚To je jenom začátek, ještě uvidíte.‘ Jiný policista vypovídá o tom, že když 11. června 2013 policisté kontrolovali zahalenou ženu, byli obklopeni šedesátihlavým davem a zbiti,“ přibližuje Keller.

Vy se pohybujete ve francouzském prostředí. Poslední dobou velmi klesá podpora prezidenta Macrona. Kde je příčina?

Většina Francouzů volila Macrona proto, že jim nikdo jiný nezbyl. Navíc měl vystupování holywoodské hvězdy, což v dnešních volebních kampaních zabírá. Jeho řeči byly vzletné a velice mlhavé.

Nezapomínejme, že volební neúčast byla obrovská, takže jeho volební triumf je tak trochu optický klam. Macron využil znechucení Francouzů ze socialistů. Ti ztratili devět desetin svých poslanců a někteří z jejich prominentních politiků k němu v pravou chvíli přeběhli. Když teď konkretizoval svoje představy o modernizaci Francie, jeho popularita klesá rychleji, než jak před rokem stoupala.

Jak se tato klesající podpora odrazí a odráží? Vzestupem Národní fronty, republikánů či jiné síly?

To je právě to, co neví nikdo. Ani Macron. Nedávno vyšla studie, která popisuje míru znechucení francouzských voličů celým politickým systémem. Více než čtyři pětiny Francouzů se domnívají, že nejsou v politice skutečně reprezentováni a že politici nedodržují své sliby. Celých 40 procent francouzských voličů je z politiky zklamáno, dalších 20 procent znechuceno, 13 procent cítí hněv a 9 procent projevuje naprostý nezájem. Zbývá 18 procent těch, kdo jsou víceméně spokojeni. Je pikantní, že v této situaci chce Macron poučovat země střední Evropy o tom, co je ta správná demokracie.

Někteří upozorňují, že Francie je na pokraji občanské války a některé oblasti již plně ovládají (radikální) muslimové…

Bývalý vysoce postavený policejní generál Bertrand Soubelet upozornil předchozí vládu na skutečnou situaci ve Francii. Za tuto otevřenost byl zbaven funkcí a musel od policie odejít. Napsal potom dvě knížky, kde popisuje skutečný bezpečnostní stav v zemi. Mimo jiné upozorňuje, že nestačí navyšovat stavy policistů. Policisté jsou stresováni z toho, že velké části pachatelů, které odhalí, se stejně nic nestane. Francouzské věznice jsou zoufale přeplněné, takže v některých oblastech soudci odsuzují pachatele do vězení jen v případech, když je z vězení zrovna někdo propuštěn a uvolní se místo. Mnoha mladým migrantům nehrozí vůbec nic, protože neumějí francouzsky a policie nemá peníze na překladatele, aby s nimi mohli sepsat protokol. Tak je raději zase pustí.

„Ti lidé, kteří ve Španělsku organizovali demonstrace za přijímání imigrantů, nesou plnou odpovědnost za útoky, které se teď staly, nesou odpovědnost za ty mrtvé (…) Věděli, že to povede k těm vraždám a k těm útokům. To jsou amorální lidé, kteří vědí, že způsobují vraždy, vědí, že způsobují zabíjení malých dětí, vědí, že způsobují mučení, ale přesto ta jejich touha po grantech a po penězích je tak silná, že se nedají zastavit. Oni preferují tu cestu, aby tak, jako se teď zabíjelo v Barceloně, se zítra zabíjelo v Praze, Brně, Hradci, Teplicích či kdekoli v České republice,“ říká zakladatel České společnosti pro civilizační studia sociolog Petr Hampl, jejíž jste členem. To jsou silná slova. Co o nich soudíte? Vy jste sám v souvislosti s aférou kolem Lidlu uvedl, že „vrcholem manipulace je, když ti, kdo na tento nebezpečný proces upozorňují, jsou vydáváni za nesnášenlivé xenofoby. Je to stejné, jako kdyby byly ženy obviňovány z toho, že kladly odpor násilníkovi. Třeba se dočkáme i toho.“

Kolega Hampl i já upozorňujeme ve zmíněných citátech na jednu věc. Stoupenci nekontrolované migrace si velice zjednodušují pozici, když rozdělují všechny lidi na dvě skupiny. Ti, kdo s nimi bezvýhradně souhlasí, tvoří prý svět dobra. Ti, kdo upozorňují na to, že je to všechno trochu jinak, představují prý zlo. Z toho například plyne, že cokoliv udělá člen neziskové organizace, je správné, i kdyby to mělo (ať již zamýšlené, či nezamýšlené) negativní dopady.

Naopak každý, kdo o jediné pravdě neziskovek pochybuje, je v lepším případě hlupák, v horším xenofob anebo rovnou fašista. Já se domnívám, že svět takto černobílý není, a proto mne jisté levicové kruhy považují za fašistu. Na těchto lidech mi vadí, že nejsou ani trochu originální. Tahle nová liberální levice označuje ty, kdo vůči ní mají výhrady, za fašisty už od konce 60. let 20. století. Jejich dnešní následovníci dovedou jenom papouškovat. Analytické schopnosti nemají, i když někteří z nich učí na vysokých školách.

Také jste zmínil rušení vánočních svátků a podobně, aby nebyly uráženy city muslimů. Můžete uvést i jiné příklady?

Letos vyšla kniha autorského kolektivu pod vedením George Bensoussana s názvem „Podrobená Francie“. Obsahuje desítky výpovědí učitelů, lékařů, sociálních pracovníků, policistů i lidí z radnic o tom, jak to vypadá v mnoha čtvrtích francouzských velkoměst. Někteří vypovídají pod podmínkou anonymity. Bojí se, že budou označeni za xenofoby a že jim nadřízení vytknou, že nezvládají problémy. Státní úřednice, která dostala umístěnku v obvodu na jihu Paříže vypráví, jak to tam vypadalo, když nastupovala na místo v období ramadánu. Nejenže byly uzavřeny obchody v celé čtvrti, zavřena byla i kantýna na radnici, protože se úředníci báli, že by jejím provozem uráželi muslimy.

Učitelé hovoří o tom, jak i muslimové, kteří jsou chudí a berou sociální dávky, odhlašují své děti z veřejných škol a přihlašují je na soukromé školy vyučující islám. Školné na nich je jen symbolické, jejich provoz je placen z ciziny. Sociální pracovnice vypráví o tom, jak ji v jedné z takových čtvrtí imám vykázal z tržiště se slovy, že „u nich nemá co dělat“. Žena zahalená v závoji jí v autě nedala přednost na křižovatce a volala na ni: „Tady u nás přednost nemáte.“

Policisté mluví o svých muslimských kolezích, kteří jsou v době ramadánu přeřazováni na administrativní práce, protože není bezpečné, aby hladoví a žízniví patrolovali v ulicích s nabitými zbraněmi. Podsvětí samozřejmě ví, že v době ramadánu jsou stavy policistů na obchůzkách sníženy. Jiní muslimští policisté žádají o přidělení místností na modlení na služebnách, i když podle zákona nemá víra v policejní službě co dělat. Byly zaznamenány případy, kdy se muslimští policisté pokusili odjet do Sýrie pomáhat Islámskému státu.

Policista ze zásahové jednotky hovoří o tom, že existují čtvrti, kam se policisté neodvažují vstoupit bez krytí ze strany zvláštních oddílů, které zajišťují jejich bezpečí. Policistům je otevřeně vyhrožováno. Po vystřílení redakce satirického časopisu na ně na ulicích pokřikovali: „To je jenom začátek, ještě uvidíte.“ Jiný policista vypovídá o tom, že když 11. června 2013 policisté kontrolovali zahalenou ženu, byli obklopeni šedesátihlavým davem a zbiti. Poté dostali od nadřízených příkaz raději zahalené ženy nekontrolovat. Mohl bych dlouze pokračovat, ta knížka je docela tlustá.

Angela Merkelová míří za obhajobou svého mandátu. Na cestě k tomu sdělila, že „islám patří k Německu a je součástí jeho úspěchu“, zároveň potvrdila, že nelituje svého rozhodnutí z dob migrační krize. Je Merkelová vůdkyní svobodného světa, či je její politika nebezpečná? Přejete si její znovuzvolení?

Až bude islám patřit k Německu tak, jako patří k Francii, nebudou se Němci stačit divit. Většina muslimů je i ve Francii stále ještě srozuměna se zákony, které v zemi platí. Nástup radikálů je však v posledních letech velice prudký a i zatím neradikalizovaní jim ustupují, ať již ze strachu, anebo z tajených sympatií. To, co dělá Angela Merkelová, je pro Německo sebevražedné. Thilo Sarrazin už v roce 2010 napsal knihu „Německo páchá sebevraždu“. Kniha má podtitul „Jak dáváme svoji zemi všanc“. Sarrazin byl za tuto knihu vyloučen z SPD a vyhozen z vedení banky, kde pracoval. Pokud někdo chce, aby bylo Německo zničeno, měl by si přát znovuzvolení Angely Merkelové.

Premiér Bohuslav Sobotka dle informací médií chce ještě v samém závěru svého mandátu přimknout Česko blíže k EU. Konkrétně zajistit naše volné přičlenění k eurozóně, čímž dáme najevo, že stojíme o euro. Je to správný krok ve světle úvah o tom, zda máme být součástí „tvrdého jádra EU“? Není to spíše „tvrdé islamizační jádro“? Robert Fico sdělil, že životním prostorem Slovenska je EU a chce být v tvrdém jádru, i třeba na úkor spolupráce s Visegrádem…

Po zkušenostech s děním ve Francii, v Belgii i v Německu já tomu tvrdému jádru říkám natvrdlé jádro. Opravdu si nejsem jist, zda bychom se měli snažit stát členy natvrdlého jádra. Postoj Roberta Fica mne překvapil. Byl jsem u toho, když mu členové onoho jádra vytýkali jeho odmítání kvót. Oponoval jim tehdy velice rozhodně. Od té doby se něco muselo změnit a já zatím nevím, co to bylo. Jsou různé hypotézy, ale ty bych si raději zatím nechal pro sebe. 

Tomáš Halík sdělil podporovateli STAN Daliboru Dědkovi, že by rád vytvořil nadstranický poradní orgán pro strany, které chtějí být prozápadní a proevropské. Přejete si angažovanost profesora Halíka v české politice?

Tomáš Halík je něco jako profesor Zlatuška v sutaně. Jejich vystoupení bývají nejen zábavná, ale i velice cenná. Člověk si při nich uvědomí,  jak málo může souviset vysokoškolské vzdělání se zdravým rozumem.  

Podnikatel, který neumí dobře zaplatit své zaměstnance a který se hroutí ze zvýšení minimální mzdy, je darebák a neměl by podnikat, řekl Lubomír Zaorálek. Jiní socialisté a odboráři říkají, že když máme nevídaný hospodářský růst, musí se zvýšit zaměstnancům platy, protože „kdy jindy už“. Co říci k větě Štěpána Kotrby, že „kapitalista se nadhodnoty nevzdá, je třeba mu ji vzít státem, nebo vidlemi“.

To, co řekl Štěpán Kotrba v kostce, dokazuje Thomas Piketty na zhruba 900 stranách své analýzy obrovského vzestupu příjmových a majetkových nerovností v několika posledních dekádách. Piketty navrhuje řešit to progresivní daní. Pro ty, kdo by chtěli propadnout panice, poznamenávám, že taková daň by se podle jeho návrhu týkala majetků překračujících v přepočtu 25 milionů korun.

Prezident Zeman začal znovu veřejně vystupovat, nicméně i nadále se objevují pochybnosti stran jeho zdravotního stavu. Je Zeman fit na to, aby byl i dalších pět let prezidentem? Dominik Feri prohlásil, že Zemam ztrácí pozornost, fyzicky chřadne a vzbuzuje lítost. Lze s tím souhlasit? A kdo je pro vás favorit voleb?

Pro mne je i nemocný Miloš Zeman přece jen věrohodnějším prezidentem než jeho zdravím kypící protikandidáti. Jméno Dominik Feri jsem někde zaslechl, netroufám si ale posuzovat jeho fyzický a psychický stav. 

www.parlmentnilisty.cz