ROZHOVOR Historik a analytik Institutu Václava Klause Aleš Valenta, který je znalcem Německa, hovoří o tom, jak pravděpodobně dopadnou volby a jaký nás čeká další vývoj. „Sdílím názor Václava Klause a Jiřího Weigla, že západní elity spatřují v migraci z Asie a Afriky nástroj k postupné likvidaci tradičních, tedy bílých evropských národů,“ říká Valenta.

Je téměř jasné, že volby v Německu vyhraje CDU Angely Merkelové. Kdybyste si měl tipnout, jak byste odhadl výsledek jednotlivých stran, pokud jde o procenta?

CDU: 36–38 procent, SPD 22–24 procent, ostatní (AfD, FPD, Linke) kolem deseti, Zelení 6–7 procent.

Jaká koalice bude podle vás Německu po volbách vládnout?

Jsou tři varianty: pokračování velké koalice, CDU-FDP, CDU-FDP-Zelení. Spekulovalo se mocně o rot-rot-grün, tedy SPD-Levice-Zelení, ale vzhledem ke slabosti SPD to nepřipadá do úvahy. Merkelová by nejspíš ráda vystřídala partnera, ale FDP – programově naprosto rozplizlá kolem levého středu, s liberální pravicí už nemá nic společného, o čemž svědčí absurdní programový důraz na digitalizaci – si dá pozor, aby se neopakovala situace z let 2009–2013, kdy ji smrtící objetí Merkelové dovedlo k volební katastrofě 2013.

Vsadil bych si proto na variantu trojkoalice; už proto, že Merkelová, od počátku své kariéry přinejmenším nazelenalá, postupně politicky zezelenala ještě víc, takže její názory se od názorů Grünen liší jen v detailech. Navíc by trojkoalice korespondovala se širokým „národněfrontovním“ vyzráváním německé politiky konsenzu.

Protiimigrační euroskeptická AfD se dostane do Spolkového sněmu. Bude to mít nějaký větší dopad?

Přítomnost AfD v Bundestagu je pro Merkelovou, Schulze and com. naprosto horrorová představa. Náckové v parlamentě! Nebezpečí, že Alexander Gauland, místopředseda AfD, by jako patrně nejstarší zvolený poslanec podle tradice řídil ustavující zasedání Bundestagu, byla již eliminována změnou jednacího řádu. Ale pokud AfD bude nejsilnější opoziční stranou (což ale nastane pouze v případě vládní účasti SPD), bude předseda její poslanecké frakce automaticky vůdcem opozice a strana bude mít právo na místopředsedu parlamentu a předsednictví rozpočtového výboru.

Partajní kartel (od CSU po Levici) se proto bude snažit o takzvaný Ausgrenzung – pokud možno se s AfD nebavit (a to i doslovně: nezdravit její poslance na chodbách, jak se to děje v některých zemských sněmech) a veškeré její iniciativy pokud možno ignorovat. V obecné rovině se obávám, že posílení přítomnosti AfD v politickém a veřejném životě SRN povede ke zintenzivnění „boje proti pravici“ a snahám pověsit AfD na krk dozor vnitřní rozvědky, což by byl první krok k její likvidaci. Pokusným balónkem byl nedávný výrok ministra spravedlnosti, že některé části programu Alternativy jsou v rozporu s ústavou.

Merkelová prohlásila, že islám patří k Německu. S tím Němci nesouhlasí. Často dochází ke kriminálním činům ze strany imigrantů. Přesto Němci raději zvolí Merkelovou… Kde je příčina? To je pořád komplex z nacismu?

Němci jsou politickým a mediálním levicově liberálním mainstreamem dlouhodobě disciplinováni, zastrašováni a pomocí politické korektnosti umlčováni. Nad každým, kdo se veřejně vzepře oficiální Willkommenskultur, visí Damoklův meč vypálení hnědého cejchu – v tomto smyslu je nacismus účinným strážcem německého politického konsenzu, pro který je zásadní opozice čímsi nepochopitelným a škodlivým. Němcům se navíc ekonomicky daří dobře a problémy spojené s migranty a cizinci zažívá přímo na své kůži sice nezanedbatelná, ale stále ještě jasná menšina populace. Merkelová je ve všech ohledech ideálním prototypem současné německé politické kultury konsenzu.

Na druhou stranu, nepřeměnil se původní nacionalismus až šovinismus Němců v jakýsi pervertovaný euronacionalismus, kdy se přimkli k ideji Evropské unie a prostřednictvím EU se snaží ovládat ostatní národy EU? Ať jde o kvóty, euro...

Nevím, jestli lze mluvit v případě Němců o euronacionalismu. Ale je jisté, že mnoho Němců – možná až polovina – by se ráda zbavila svého němectví, za které se stydí, a vyměnila je za evropanství. Rovněž tak je jisté, že když už byli nuceni stát se „zachránci“ eurozóny, tak se jim v této pozici zalíbilo a lichotí jim, když se o Merkelové píše jako o nekorunované královně Evropy. Němci byli odjakživa hrdí na svou ekonomickou výkonnost, a jestliže se nyní začíná přetavovat do velkého politického vlivu, většina z nich proti tomu nic nemá. Jiná věc je, že se to přestává líbit ostatním evropským národům.

Co říkáte protestům, kdy lidé Merkelovou vypískali, či na ni dokonce hodili rajče? Jde o nějaký autentičtější protest, nebo to jsou organizovaní příznivci AfD?

Ostřejší protesty proti Merkelové se odehrávají skoro výlučně ve východní části Německa a jsou nepochybně autentickým výrazem odporu a zoufalství nemalé části Ossis především proti šílené a zločinné migrační politice současné vlády a kancléřky osobně.

Vy jste ve svém článku napsal, že novinář Robin Alexander před časem nabídl nové vysvětlení, proč německá vláda v září 2015 otevřela hranice před masovou imigrací muslimů: Na základě detailní znalosti kuloárů spolkového kancléřství v Berlíně došel k názoru, že hlavní příčinou byl banální strach Merkelové, ministra vnitra de Maizièra či prezidenta Spolkového kriminálního úřadu převzít odpovědnost za uzavření hranic… Sama Merkelová nedávno řekla něco ve smyslu, že si za svým rozhodnutím stojí a že přece nemohla nechat do migrantů střílet vodními děly… Myslíte si, že je toto vyjádření pravdivé? Co si myslíte o názorech, že jde o jakýsi plán, jak vytvořit prostřednictvím migrace nového euroobčana bez národní identity, jak napsali Václav Klaus s Jiřím Weiglem? Orbán řekl, že za těmito věcmi vidí Sorose. O nevyhnutelnosti migrace hovoří i OSN a tak dále...

Myslím, že novinář Alexander je s ohledem na svou detailní znalost berlínských politických kuloárů typickým příkladem člověka, který pro stromy nevidí les. On pravdivě hodinu od hodiny popsal, co se dělo 12–13. září 2015, kdy se v Berlíně rozhodovalo o případném uzavření hranic, ale zapomíná na to nejdůležitější: už sama diskuse vrcholných státních činitelů, zda před statisícovými hordami Asiatů a Afričanů zavřít, nebo nezavřít hranice, je absolutně surreální. Mozky těchto lidí jsou nenapravitelně infikovány odporem k normálnímu světu, v němž je prvním příkazem každého odpovědného politika hájit zájmy a bezpečnost svých občanů, jsou beznadějně prolezlé vágními představami o jakýchsi nových Němcích, kteří se za pomoci migrantů změní k lepšímu.

Týdeník Spiegel napsal v kritickém okamžiku německé migrační krize, že  Syřan z vybombardovaného Aleppa se může stát vykupitelem Němců z jejich nacistické minulosti... V tomto smyslu sdílím názor Václava Klause a Jiřího Weigla, že západní elity spatřují v migraci z Asie a Afriky nástroj k postupné likvidaci tradičních, tedy bílých evropských národů.

Ve svém článku jste také napsal, že „další pohroma je na obzoru“: Asi 260 000 Syřanů podalo žádost o povolení příchodu příbuzných, což podle střízlivých odhadů znamená další nejméně milion. Očekáváte, že dojde k onomu „sjednocení rodin“? Jaký je v této věci vlastně vývoj?

Onen „Familiennachzug“, tedy příchod rodinných příslušníků migrantů, je ve volební kampani choulostivé téma hlavně proto, že se partajní kartel obává, že by obavy Němců z dalších statisíců Arabů posílily AfD. CDU proto mluví o potřebě tento Nachzug omezit, SPD a Zelení ale trvají na tom, že Německo má morální povinnost migrantům příchod jejich rodin umožnit. S rozhodnutím se ovšem čeká na dobu po volbách.

Můžete zmínit nějaké poslední události v Německu týkající se uprchlíků či politické korektnosti?

Dvě poznámky z dění v pozoruhodné zemi za našimi západními hranicemi: Ve Freiburku začal proces s afghánským uprchlíkem, který je podezřelý z brutálního znásilnění a vraždy studentky, jež se angažovala v pomoci uprchlíkům. Tvrdí, že je mu 17 let. Státní zastupitelství a soud soudí, že by mu mohlo být přece jen víc, asi 21. Podle fotografie v novinách vypadá na 30–35 let. Mnoho Němců bude s napětím čekat, zda i tady tak jako v mnoha jiných případech nalezne „pokrokový“ soud pro případně usvědčeného vraha polehčující okolnosti vyplývající z jeho původu.

Spolkový finanční dvůr nedávno rozhodl, že ryze mužským (respektive ženským) spolkům budou odebrána daňová zvýhodnění. A tak všechny rotary kluby, mužské (a ženské) pěvecké spolky a jiné nyní diskutují, co s tím. Německé tažení za zničením všech rozdílů mezi pohlavími zjevně nezná hranic.

Jaký vliv mají na politický systém němečtí občané tureckého původu a jak ho uplatní?

Vliv německých Turků pozvolna vzrůstá. Mají spoustu spolků, ale existují také nebezpečné turecké gangy, s nimiž si mnohdy německá policie neví rady. Ve vládě sedí turecká ministryně, v berlínské SPD se dere vzhůru další německý Turek; názory obou jsou vyhraněně multikulturní a kritické vůči takzvaným Biodeutsche. Jinak Turci ovlivňují nepřímo německou politiku tím, že do ní umožňují svou přítomností zasahovat tureckým politikům. Většina Turků v SRN volí tradičně sociální demokracii.

Klíčová otázka: Co můžeme od Německa a staronové kancléřky Merkelové očekávat? Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere z CDU například v rozhovoru pro německý deník Rheinische Post řekl, že bude po německých volbách prosazovat jednotnou azylovou politiku pro celou EU na základě německého modelu, protože tento model považuje za nejlepší. V celé EU by podle něj měl být stejný, sjednocený základ pro dávky pro imigranty...

Obrovská ekonomická váha Německa se postupně víc a víc transponuje do politického vlivu, který ovšem Němci lakují na evropsko. Ve skutečnosti ale i v bruselských kuloárech rozhodují stále více také oni; nedávno jsem se dočetl, že skoro všichni eurokomisaři mají na klíčových místech svých resortů Němce. Jednotné dávky pro migranty jsou pro bruselské sociální inženýry nepochybně nesmírně lákavé, ale pořád to neřeší další podstatnou věc: noví migranti chtějí jít za svými soukmenovci, do velkých měst s paralelními muslimskými společnostmi, kde mají mešity, dostatek zábavy a také – jak píše německý spisovatel tureckého původu Akif Pirrinçi – množství mladých bílých žen a dívek, které od jara do podzimu významně šetří na svém oblečení. Nic z toho, respektive skoro nic z toho, u nás naštěstí není. Ceterum autem censeo... Ne že by Německo mělo být zničeno, ale že jednoho dne stejně nezbude, než na česko-německých hranicích postavit pořádný plot.

Hovoří se o tom, že ČR je ekonomickou kolonií Německa… Co o tom soudíte? A nebude i politickou kolonií?

Slovo kolonie je snad přece jen příliš silné, ale o silné závislosti nelze pochybovat. Abychom se stali i bezmocným politickým přívažkem SRN, k tomu Němcům chybí jedna podstatná věc: a) dostatek tanků;  b) dostatek politické vůle je sem v případě potřeby poslat. Ostatně sami dělají vše pro to, aby svou nepočetnou a nevalně vyzbrojenou armádu totálně „znebojeschopnili“. Ministryní obrany učinili fanatickou feministku Leyenovou, jež si předsevzala „změnit myšlení“ Bundeswehru, tedy zbavit ho veškerých vojenských tradic (její horliví podřízení proto na čas dokonce přejmenovali i vojenskou akademii Helmuta Schmidta, protože bývalý spolkový kancléř za války bojoval na východní frontě), a zničit jeho bojeschopnost tím, že do armády pozvala ženy, homosexuály, transsexuály a jiné pokrokové občany. Hlavním problémem německé armády je proto dnes dostatek toalet pro třetí, čtvrtá a další pohlaví. 

www.parlamentnilisty.cz