Řečičky evropských politiků o obraně demokracie, zachování územní celistvosti Ukrajiny a odporu k „ruské agresi“ jsou jen prázdná slova. O jakou se to jedná demokracii, když nynější vláda v Kyjevě přišla k moci ozbrojeným neonacistickým státním převratem, když se na Ukrajině pronásledují a likvidují lidé s jiným názorem, v mediích je cenzura nazvaná „moratoriem na kritiku vlády“? „Ochrana územní celistvosti“ se uplatňuje podporou vraždění tisíců civilistů ve dvou regionech, v nichž se lidé v referendech vyjádřili pro samostatnost. V Kosovu nikdo referendum neuspořádal a USA a EU okamžitě uznaly jeho samostatnost.

Myslícím lidem je jasné, že s pomocí Ukrajiny a svých agentů v Bruselu vedou USA válku za úplné ovládnutí Evropy. Hlavně proto démonizují Rusko, provokují jej k přímému zásahu do ukrajinského konfliktu, vymýšlejí a Evropanům vnucují tézi o „ruské agresi“. Ekonomika USA se vzepjala v důsledku dvou světových válek, přičemž ekonomika Evropy, na jejímž území se obě války odehrály, se změnila v trosky. Evropa upadla do závislosti na Americe. Američtí stratégové si osvojili vedení sice nekrvavých, ale stejně ničivých finančně-ekonomických válek. Jejich projevem je i současná hospodářská válka vedená pro pokračování plné závislosti Evropy na Washingtonu.

Podnětem k současné etapě finančně-ekonomické války byla snaha vedení evropských států o reindustrializaci. Mezi léty 1980 až 2000 Německo, Francie, Itálie a země bývalého socialistického tábora postupně omezovaly výrobní kapacity a přeorientovávaly se na služby a zdůrazňovaly finančnictví a pojišťovnictví. V roce 2010 si evropští politici uvědomili, že taková politika nemá v Evropě budoucnost a měli v úmyslu obnovit průmyslový potenciál ve svých zemích. Ovšem to by ohrožovalo americké výrobce.

Ruku v ruce se zvyšováním výroby jde vyšší potřeba energie. Na nátlak USA byl přijat Kjótský protokol o snižování produkce skleníkových plynů průmyslovým odvětvím. USA samy jej nepřijaly. Ovšem růst evropského průmyslu, který byl vyvolán potřebou nových technologií, se jim zabrzdit nepodařilo. Pro podraz na plány Evropy byla zorganizována řada státních převratů na Blízkém východě. Většinou byly postiženy režimy loajální k Evropě a ty potom byly nahrazeny radikálními islamistickými, k Evropě nepřátelskými. Tito vládnoucí fundamentalisté USA nenávidí, a přesto se jejich rukojmím nestaly USA, ale dopad přišel na státy EU. Americké tajné služby islamistická hnutí podnítily, s islamisty nadále spolupracují a ovlivňují je.

Největší tok energetických nosičů jde do Evropy. Jak to dopadne, když se zastaví přívod, bylo předvedeno v letech 2006 až 2009. A právě jedním z cílů Američany zorganizovaného Majdanu bylo i zastavit pod záminkou nepřátelství Ruska v kteroukoliv chvíli kohoutky s plynem. Převrat plánovalo americké velvyslanectví až na rok 2015, kdy měly na Ukrajině proběhnout prezidentské volby, ale kvůli neúspěchu dalšího plánu oslabení EU s pomocí dohody o asociaci Ukrajiny a EU se to muselo uspíšit. Podmínky připravené dohody totiž měly zcela rozvrátit ukrajinské hospodářství a Evropa by musela během roku zaplatit ohromnou cenu na záchranu ukrajinské státnosti. Asociaci protlačovaly především USA a jejich pátá kolona v Evropě – Polsko a státy Pobaltí.

To nejlepší z pohledu USA pro evropské hospodářství jsou války s Ruskem pomocí sankcí. USA donutily Brusel připojit se k jeho sankcím, čímž se EU dostala do stagnace. Snížení HDP Německa a Itálie už představuje 0,2 % a u pobaltských republik se očekává až 10 %. V tom ale ještě nejsou započítány odvetné sankce Ruska, které mohou přivést do rizika celá odvětví některých evropských států.

Třetí balík sankcí přijatých na nátlak USA celkem život ruských činovníků a finančních a průmyslových skupin napojených na stát nezkomplikuje. Hlavní dopad má být garance zaostávání ruského odvětví ropy a plynu a komplikace dodávek ruských energetických surovin do Evropy. Jinak srozumitelně řečeno – vytvoření umělých překážek pro reindustrializaci Evropy.

Evropští experti se už vyjádřili: Evropa nemá alternativy k ruskému plynu nejméně dalších 10 let. Tím, že se Evropané podřídili Washingtonu, sami sobě způsobili stav, kdy jejich plány na obnovu průmyslového potenciálu nebudou realizovány. EU v konkurenci s USA prohrála a padla do hospodářské závislosti na této zaoceánské zemi, obdobně jako po obou světových válkách. I tehdy Evropa vlastníma rukama zničila svoji průmyslovou sílu.

Evropa jistě, podobně jako po obou válkách, svou hospodářskou sílu časem obnoví. Ale Evropané se budou muset po dobu několika desetiletí smířit s podřízeností vůči USA bez naděje na lepší životní úroveň.

Převzato z Fondsk.ru | Zdroj: EUportal.cz