Evropa by měla disponovat seriozní analýzou politiky a ekonomiky současného Ruska . Jistý ekonomický tlak na Moskvu se stal impulzem ke změně obchodní orientace Ruska. Za vzniklé situace Rusko získalo silnou motivaci upevnit své postavení na asijském trhu. Změna orientace směrem na Východ zatím vyvolává různé diskuze mezi ekonomy. 1.září 2014 byla v Jakutsku na Východní Sibiři symbolicky odstartována stavba ruského plynovodu do Asie. Začal se budovat v rámci mnohamiliardové smlouvy na dodávky do ČLR plynovod Síla Sibiře.

Založení EAU

Plynovod bude dlouhý asi 4 tisíce kilometrů a jeho kapacita bude jednašedesát miliard krychlových metrů plynu ročně. Jeho trasa povede podél dálkového ropovodu Východní Sibiř-Tichý oceán, který už je v provozu, což umožní optimalizovat výdaje na infrastrukturu a elektřinu. Odhadní cena výstavby plynovodu Síla Sibiře je 770 miliard rublů.

Investovat prostředky bude jak Gazprom, tak i čínští partneři. A když bude trasa pokračovat dál na východ, pak není vyloučeno, že se objeví i japonští a korejští partneři.

Pro Rusko je plynovod aktuální s přihlédnutím k jeho nelehkým vztahům s Evropou kvůli událostem na Ukrajině.

Je to vzájemně výhodný projekt. Není náhoda, že Rusko získalo velmi dobrou cenu za zemní plyn. Dobrou cenu ale získala i Čína, protože plyn pro ni vyjde dvakrát a třikrát levněji, než plyn, který by nakoupila v Austrálii.

Hlava ruského Gazpromu Alexej Miller odmítl cenu ruského plynu pro Čínu sdělit s odkazem na obchodní tajemství. Oznámil však, že Rusko v průběhu 30 let inkasuje přibližně 400 miliard USD. Pokud bychom vycházeli z těchto čísel, tak můžeme předpokládat, že cena 1000 krychlových metrů zemního plynu pro Čínu může dosahovat 350 USD.

Jednání mezi ruským Gazpromem a Čínskou národní ropnou a plynařskou společností (CNPC) probíhalo několik let.

Čínská rychle rozvíjející se ekonomika již dlouhodobě usiluje o zvýšení energetických dodávek z Ruska, nicméně v mnoha případech náraží na rozporuplnou politiku Ruska v dané oblasti . Jako příklad nespokojenosti Číny ze spolupráce s Ruskem v energetické oblasti lze uvést aféru ruské firmy Jukos . V roce 2002 Čína podepsala smlouvu o stavbě ropovodu, vedoucího z Ruska do Číny, s ruskou společností Jukos. Podle textu smlouvy měl být projekt ukončen v roce 2005 a měl každoročně dodávat do Číny 20–30 mil. tun ropy. Nicméně v roce 2003 byla zatčena hlava Jukosu M. Chodorkovskij a společnost Jukos se rozpadla.

Ve stejnou dobu zájem o dodávky ruské ropy projevilo Japonsko, které nabídlo Rusku více peněz na výstavbu ropovodu vedoucího k Tichému oceánu. Nakonec se ruská vláda rozhodla postavit delší ropovod, který by vedl jak do Číny, tak i do Japonska a Jižní Koreje .

Ruský zemní plyn začne do Číny proudit v roce 2018. Gazprom sem bude každoročně dodávat 38 miliard krychlových metrů paliva s možností dalšího zvýšení dodávek na 60 miliard krychlových metrů ročně. Pro srovnání, celkový objem dodávek ruského zemního plynu do všech evropských zemí mírně přesahuje 160 miliard metrů krychlových.

Čínská státní společnost CMPC může získat až 10% v ruské společnosti Vankorněfť zhruba za 1 miliardu dolarů. Vankor se má stát základnou zdrojů pro dodávky ropy do Číny. Pro Číňany bylo velice důležité, aby měli podíl na těžbě.

V rozvoji spolupráce Ruska s Čínou se aktivně prosazují projekty v logistice, cestovním ruchu a těžbě nerostných surovin. V letošním roce ruští a čínští investoři nasměrují dvě miliardy USD na realizaci společných dálněvýchodních projektů v zemědělství, alternativní energetice, farmacii, a také na vstup do akciového kapitálu těžebních projektů. Pro Čínu jsou obzvláště zajímavé projekty spojené s těžbou nerostných surovin. Konkrétně, čínský investiční fond HOPU je připraven zcela financovat osvojení Udokanského měděného ložiska na severu Zabajkalského kraje, které je největší v Rusku a třetí největší na světě. Jeho zásoby přesahují 26 milionů tun mědi. Investice do projektu jsou odhadovány na 6 miliard USD.

Na leteckém salonu v červenci 2014 ve Farnborough prohlásil generální ředitel společnosti Ruské vrtulníky Alexandr Michejev o možnosti uzavření v dohledné budoucnosti dohody s Čínou o společném projektování a výrobě těžkého vrtulníku.

Myšlenka možné společné výroby těžkého vrtulníku se zrodila brzy po ničivém zemětřesení v provincii S‘-čchuan v r. 2008. Tehdy se používaly při záchranných pracích vrtulníky Mi-26 ruské výroby, které jsou nejtěžšími helikoptérami ve světě.

Zároveň se strany už v rané etapě dohodli, že nový vrtulník nebude vývojem Mi-26, protože ten je příliš těžký a drahý. Čína jevila zájem o lehčí a méně složitou helikoptéru. Hranice Číny vedou přes hory, pouště a moře s četnými ostrovy, proto je vojenské určení vrtulníku zcela zřejmé. Nicméně formálně se pokládá společný projekt za výhradně civilní a nemá (alespoň až donedávna neměl) status projektu vojensko-technické spolupráce.

Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán z tzv. Šanghajské organizace pro spolupráci chtějí hrát významnější roli v Afghánistánu poté, co z této násilnostmi zmítané země odejdou zahraniční bojové jednotky. Prohlásil to čínský prezident Chu Ťin-tchao v rozhovoru, který zveřejnila čínská média.

Budeme dál prosazovat názor, že regionální záležitosti mají být řešeny státy daného regionu, budeme se mít na pozoru před dopady nepokojů odehrávajících se mimo náš region a měli bychom také hrát větší roli při mírové obnově Afghánistánu,“ prohlásil Chu v rozhovoru pro deník Žen-min ž’-pao.

Ruský prezident Putin začíná lákat čínské investory ve snaze nahradit výpadek evropských a amerických investic, které se po uvalení sankcí za anexi Krymu začínají citelně snižovat a negativně dopadají na ruské hospodářství.

Prezident Putin se proto rozhodl hledat nové zdroje pro růst ekonomiky v Číně. Rusko odstranilo neformální limity, které až doposud byly na čínské investice a jejich výši uvaleny. Současně však chce Putin ubránit silnou pozici Ruska v těžbě a zpracování nerostných surovin. Čínští investoři proto nebudou moci investovat do projektů zaměřených na těžbu a zpracování zlata, platiny, diamantů a také high-tech

(špičkové technologie) projekty budou čínským investicím uzavřené.

Rusko a Čína hodlají založit vlastní ratingovou agenturu, která svou činnost zahájí zhodnocením společných investičních projektů. Zpočátku se bude agentura zabývat hodnocením projektů a investic v oblasti rusko-čínské spolupráce se zapojením řady asijských zemí.

Zdroj: ePortal.cz