ANKETA Server Deutsche Welle informoval, že polská vláda chce, aby se peníze neziskovým organizacím rozdělovaly centrálně přes jedinou agenturu (Národní institut pro svobodu – Centrum pro rozvoj občanské společnosti) při úřadu premiéra, aby byl přehled o tom, kam veřejné peníze jdou.

Dosud v Polsku platilo, že peníze neziskovým organizacím mohly přidělovat jednotlivá ministerstva a lokální správní orgány. Od 1. listopadu tato agenda přejde pod nově zřízenou agenturu při úřadu premiéra. Úřad ponese název „Národní institut pro svobodu – Centrum pro rozvoj občanské společnosti“ a bude rozdělovat dotace centrálně.

Ziskovky a černé díry na veřejné peníze

ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co si o tom myslí, zda to je inspirace pro ČR, či jak by se podle nich mělo financování neziskovek řešit. Oslovení politici nápad polské vlády s jistými korekcemi většinou vítají. Větší transparentnost je podle nich jistě nutná. A některým neziskovkám je potřeba peníze vůbec nedávat.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na dotaz neodpověděl.

„Souhlasím s tím, že s veřejnými prostředky je třeba hospodařit transparentně, ale není třeba vytvářet zvláštní úřad. Úředníků na ministerstvu financí je dost,“ sdělil svůj názor ParlamentnímListům.cz předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

„Jde samozřejmě o větší kontrolu neziskovek, a tudíž občanské společnosti. Kaczyński se inspiruje Orbánem a Orbán Putinem,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

„Centrální rozdělování peněz pro neziskové organizace je problém, protože  jsou zaprvé financovány z několika ministerstev a podle pravidel, která tato ministerstva určují. Zadruhé většina neziskovek má vícezdrojové financování a žádá si o dotace z EU, krajů či obcí. V ČR je třeba zavést povinnou nejen registraci, která v omezené formě funguje, ale i povinnost směřující ke zveřejňování svého účetnictví či větší kontrole ze strany veřejnosti i státu.  Možným řešením by byl společný registr těchto organizací, který by byl veřejně přístupný,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa. 

„Určitě to inspirace je a je nejvyšší čas tyto kanály na vyvádění peněz řešit a dát prostor a podporu jenom těm, které jsou potřebné,“ míní předseda SPO a senátor Jan Veleba.

„Nemyslím, že je potřeba vytvářet další institut. Musí se v první řadě definovat, co je a co není nezisková organizace. Vyčistit systém od všemožných neprůhledných neziskovek, a tím přestat vyhazovat peníze oknem. Velká část neziskovek už nejsou neziskovky, ale naopak velmi slušně vydělávající ‚ziskovky‘. Jsou to všemožné ‚černé díry‘ na peníze. Podotýkám, že ne všechny. Jsou neziskovky, které opravdu pomáhají hendikepovaným lidem, seniorům, týraným ženám a dětem. Těm, kteří to potřebují. To je důležité. Ale tyto organizace paradoxně musejí prosit o každou korunu. Řešením je podle mého názoru změna systému a parametrů. Ne vytváření dalších agentur nebo institutů,“ míní předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.

„Je to jejich věc, jen ať to pomůže dobré věci,“ reagoval poslanec Bronislav Schwarz, který kandiduje do sněmovny za SPO.

Potřeba okamžitě přestávat dávat peníze. Nikdo si nechce pálit prsty…

„Podle mě má řada neziskovek absolutně netransparentní financování a strukturu. Proto se těmto krokům nedivím. Stát by měl mít přehled, kam jdou finanční prostředky,“ míní europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

„Nemyslím si, že polské řešení je jediné správné. Navrhoval bych jiné. Neziskových organizací je hodně druhů. Jsou mezi nimi takové, které se věnují třeba charitě a vyvíjejí velice záslužnou činnost. Nad těmi není třeba centralizovaně dohlížet. A potom tady máme neziskovky, které si dají do názvu péči integraci migrantů, nechají si od různých ministerstev vyplatit miliony a většinu z toho si rozdělí na výplatách pro své VIP členy. Ani nad těmi není třeba vykonávat dozor. Těm je třeba okamžitě přestat dávat peníze. Stejně jako neziskovkám, které jsou financovány z podivných zahraničních fondů, a těm, které za peníze daňových poplatníků chtějí indoktrinovat naše děti,“ míní europoslanec Jan Keller.

„Dobrý nápad. Nikoliv ovšem nový. Financování četných neziskovek, které se zabývají takzvanými lidskoprávními otázkami, to je dokonalá džungle. Je to propletenec s klientskými vazbami. Propletenec velmi neprůhledný. Dotace jdou do těchto neziskovek z mnoha zdrojů – z ministerstev školství, kultury, sociálních věcí, MPSV, z krajských i místních rozpočtů, z rozpočtů některých organizací... Myslím, že zajímavé je podívat se na profesní životopisy některých ministrů a ministryň. Současnou vládou prošly nejméně dvě, které dříve působily v uvedených neziskovkách. Já sám jsem při přípravě státního rozpočtu na rok 2018 sondoval možnost, jak rozhodování o dotacích centralizovat a zpřehlednit. Navrhoval jsem soustředit rozhodování na ministerstvo financí. Chtěl jsem hlavně rozbít klientské vazby. Nicméně narazil jsem na zásadní problém – nikdo si nechce pálit prsty. Je to výsostně politická otázka. Centralizací by došlo podle mínění politických elit k neúměrnému posílení vlivu MF a oslabení ostatních ministerstev. Poláci tento problém obešli vytvořením nového úřadu. Vida. Jsem sice proti rozrůstání byrokracie, v tomto případě bych ale byl pro,“ informoval poslanec ANO Zdeněk Soukup. 

Bruselská zadnice

„Poláci jsou zase o krok napřed a veřejně řekli to, co my normální, kteří nenosíme růžové eurobrýle a poslušně nepapouškujeme každou eurokravinu, také víme. Zatím však nemáme tu možnost to změnit. To, že určitá část neziskovek jsou parazité pevně přisátí na státní rozpočet nebo placení z pochybných zdrojů, ale v každém případě vykonávající činnost proti zájmům republiky a většiny občanů, je jasně zřetelné čím dál častěji. Vše, co se v zemích kolem nás děje, ať je to Polsko, Maďarsko, Rakousko nebo i Slovensko, ukazuje, že určitá část jejich politiků se z té bruselské zadnice dostala ven a po protření zraku už vidí, že je problémy potřeba řešit, a ne o nich jen tupě žvanit. Naši, doufám, že dosluhující vládní politici, zatím jen čumí a žvaní, respektive papouškují to, co jim v Bruselu nebo jinde řeknou. Jak dlouho to bude ještě trvat, o tom rozhodne občan – volič,“ říká poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

„Plně souhlasím. Jsou dva typy neziskovek. Jedny pracují, a přesto se k nim peníze nedostanou. Druhý typ. Ty nepracují a šílené peníze dostávají. I ve svém obvodu takové mám. Nejhorší je, že takové jsou především ty, které ovládají cikáni. Za peníze si stavějí výstavní domy, ale na to, nač by peníze použít měly, už nezbývá. Jednoduše řečeno, většinou neziskovek je černými dírami, ve kterých mizí stamiliony a nikoho, snad žádný kontrolní orgán, nezajímá, kam peníze mizí. Kompetentní orgány by asi byly překvapeny, kdyby zjistily krutou pravdu. Je třeba tyto parazity a pijavice zbavit jejich příjmu, který vysávají od občanů a za ty peníze jim ještě škodí,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.

Podle senátora ODS Jaroslav Zemana jde ze strany polské vlády o naprosto legitimní požadavek. „Polská vláda bude mít jistotu, že jim cizí subjekty nebudou škodit. A neziskovky budou mít jasné ‚dárce‘,“ vysvětluje senátor.

Poslanec TOP 09 František Laudát řekl k polskému návrhu, že to je možné řešení, ale moc se k němu nepřiklání. „Spektrum činností neziskovek je natolik rozdílné, že jeden úřad se brzy dostane do rutiny. Kdy bude podporovat stejné organizace, stejné činnosti. Spíš je lepší rozdělit to tematicky k různým ministerstvům. Já z toho polského záměru cítím snahu dostat tuto část společenských aktivit pod centrální kontrolu. Ale příklad: jak dopadne rozhodování úředníků pro sektor hospicové péče a současně pro životní prostředí? Neziskovky přece nejsou jen pofiderní spolky na sociální inženýrství, experimentování se svobodou nebo rafinované vnucování cizích zájmů. Měly by být tvrdě odlišovány,“ vysvětluje Laudát.

Ono je vůbec diskutabilní, zda fungující stát takzvané neziskovky potřebuje…

„Ono je vůbec diskutabilní, zda fungující stát takzvané neziskovky potřebuje. Zvláště v tak hojném počtu. V řadě případů jde totiž o dobře honorovaný ‚šolich‘ pro jejich manažery a nejen politiky na ně napojené. Čímž se nehodlám dotknout zápalu řady lidí v nich poctivě působících. Jenže i dobrotu lze totiž zneužívat a zpeněžit. Ostatně, což není ‚čudné‘, že právě neziskovky smlouvy podle zákona ‚svatých antikorupčníků‘ zveřejňovat nemusejí? Sorry jako…,“ klade otázky poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Je to velmi inspirující myšlenka vedoucí k transparentnosti při nakládání s veřejnými finančními prostředky,“ míní o polském návrhu senátor ČSSD Vladimír Plaček.

Poslanec KSČM Jiří Valenta si myslí, že jde o krok správným směrem. „Jen ta kontrola přerozdělovacího centra úřadem premiéra mně připadá jako nedostatečná a celý proces poskytování financí neziskovkám by bylo možné politicky zneužít. Spíše bych tak preferoval vznik nové státní instituce pod přímou či alespoň nepřímou kontrolní pravomocí parlamentu,“ říká Valenta.

„Skvělý nápad a jeden z prvních úkolů pro nové poslance a vládu – včetně inventury doposud ‚proinvestovaných‘ miliard za zhruba deset let. Nevím vlastně, ani komu, kolik a za co a jakým efektem…,“ uvedl poslanec ANO Bohuslav Chalupa.

Podle poslance Karla Fiedlera si sektor neziskových organizací u nás zaslouží velkou pozornost. „Určitě je neházejme všechny do jednoho pytle. Jsem však přesvědčen o tom, že procento těch, které jsou jen vysavačem na finance pro vlastní klidný život, je značně vysoké. Častokrát za státní příspěvky jdou i proti zájmům státu. A efektivita jejich činnosti u řady z nich je mizivá, ne-li nulová. Například na integraci romské komunity byly vynaloženy za mnoho let stamiliony, ne-li miliardy. A dlouhodobé výsledky jsou těžko dohledatelné. Určitě nepotřebujeme zvyšovat finanční gramotnost mongolských vězňů nebo zajišťovat seno mongolským pastevcům (to je realita!), například pomoct našim potřebným, které nezřídka protiprávně nad rámec zákona ničí exekutoři, je namístě. Dohled Úřadu vlády nad neziskovkami (kam rozpočtově patří) je naprosto žalostný. Řadu jejich činností by mohl a měl stát zajišťovat přímo. A často si říkám, jestli termín neziskovky je vůbec správný,“ vysvětlil Fiedler.

Historie je plná Majdanů, oranžových revolucí…

„Neziskový sektor nejsou jen štvavé a politicky zaměřené organizace s jasnými úkoly, ale i potřební a společnosti prospěšní lidé z oblasti vzdělávání, sociálních služeb nebo třeba sportu. Ty financuje stát a údaje jsou veřejně dostupné. Potom jsou tu ale ti, kteří mají štědré donátory skryté za různé fondy a zahraniční přispěvatele. Odmítají zveřejnit podrobnosti smluv a konkrétní dárce, aby se veřejnost nedozvěděla, že plní úkoly zahraniční politiky cizích států. A historie je plná Majdanů, oranžových revolucí, které také vznikaly jako nenápadné, ze zahraničí financované revolty proti vládnoucí moci. Polská vláda, i když má většinovou podporu lidu, se ocitla pod mezinárodním tlakem a zvýšenou aktivitou těchto skupin. Chce jen zcela logicky vědět, kdo je kdo! A to bychom měli chtít vědět i my v ČR,“ myslí si poslanec KSČM Leo Luzar.

„Je to řešeí, které je nejen inspirativní, ale i nutné. Neziskovky zaměřené na konkrétní pomoc jsou potřebné. Tím mám na mysli péči o staré nebo nemocné lidi, kterou stát ministerstvem zdravotnictví nezvládne. Dalo by se jmenovat více příkladů. Rozhodně však mezi takové neziskovky nepatří ‚trafiky parazitů‘, kteří doslova prožerou peníze za údajné šíření hodnot, o nichž by se mělo učit ve skole. Ty peníze ať jdou rovnou na platy učitelů. A jsou to nemalé peníze. Já bych řešení podobné zmíněnému prosazoval,“ uvedl kandidát SPD do sněmovny Petr Trombik.

„Dobrá inspirace,“ reagoval stručně poslanec ANO Pavel Plzák.

„Mně se to líbí, zajímavá myšlenka,“ uvedl podobně poslanec ČSSD Stanislav Huml.

„Vynikající nápad a dobrá inspirace pro nás,“ reagoval poslanec ANO Stanislav Berkovec.

EU a Norové se již ozývají…

Opoziční polský senátor Bogdan Klich tvrdí, že vláda tímto krokem ukazuje, že se bojí neziskových organizací, a snaží se jim vrazit nůž do zad. Polská vláda to odmítá, a naopak slibuje, že neziskové organizace skrze novou agenturu získají více peněz, a to hned o 40 procent. Opozice si ale také trvá na svém a má pocit, že vláda chce dostat neziskový sektor pod svou kontrolu.

Zákon může ještě zbrzdit prezident Andrzej Duda, který jej teoreticky může  vetovat, ale prozatím nevyslal signál, že by se k něčemu takovému chystal.

Část peněz míří do polských neziskových organizací také z Norských fondů a Norsko hrozí, že tok peněz zarazí, pokud polská vláda dotáhne svůj plán do konce. Proti plánu se stavějí i orgány EU.

Pijavice přisáté na státním rozpočtu. Gender v inovacích – inovace v klastrech

Prezidentův mluvčí před časem informoval Echo24, že Miloš Zeman řekl ministru financí Pilnému, aby se při přípravě nového státního rozpočtu podíval kritickým okem na částku 11 miliard korun pro neziskové organizace a pečlivě ji zhodnotil, čímž naznačil, že je tato částka vysoká.

„Pan prezident řekl panu ministru Pilnému, aby se při přípravě nového rozpočtu podíval kritickým okem na částku 11 miliard pro neziskové organizace a pečlivě ji zhodnotil,“ řekl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček deníku Echo24, a naznačil tak, že se Hradu zdá být tato částka vysoká.

„Pokládám většinu neziskových organizací, čest výjimkám, za pijavice, které jsou přisáté na státním rozpočtu, a považoval bych za rozumné, aby se dotace těmto organizacím vyplácely úměrně tomu, co si dokážou vydělat samy,“ uvedl Miloš Zeman, který se podobně vyjádřil již před několika měsíci v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Před časem jsme informovali, že Open Society Fund, který dostává peníze z veřejných prostředků (takzvaných Norských fondů), podpořil kupříkladu tyto projekty: S tebou ne aneb Prevence násilí na ženách v sexbyznysu, Gender v inovacích – inovace v klastrech, Prevence homofobie a šikany mladých LGBT osob, Systémová změna v diskriminačním zobrazování žen a mužů v reklamě, Technika a ICT – Cherchez la femme!, Podpora odbourávání genderové segregace v Plzeňském kraji, Rovnost 2.0 – romské dívky a chlapci v českých školách, Rovné příležitosti žen migrantek, Pozor na rozdíly v odměňování žen a mužů!, Zlepšování antidiskriminační a sociální legislativy ve prospěch znevýhodněných žen, Neúplatné ženy?, Genderová dimenze korupce, Audiovizuální produkce v podpoře genderové rovnosti nejen ve školství, Muži proti násilí na ženách a dětech: sdílení dobré praxe v Norsku a v ČR a další.  

www.parlmentnilisty.cz