Zrada!

Právníci akreditovaní u EU říkají, že Krym měl právo se osamostatnit a připojit se k Rusku

Předseda Asociace akreditovaných právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii, Christian D. de Fol publikoval analýzu právního postavení Krymu.

Na oficiálních stránkách Senátu Ruské federace analýzu zveřejnil senátor Konstantin Kosačev
„Autor cituje řadu nejzávažnějších argumentů s odkazy na části Ústavy Ukrajiny a ústavy Krymu, na jejichž základě lze události z března 2014 považovat za “sjednocení s Ruskem“, a nikoliv, „anexi“, jak je nazývají naši západní kolegové a média“, píše Kosačev.

Senátor cituje některé z argumentů evropských juristů:

1. V souladu s § 10 Ústavy z roku 1996 mělo území Krymu samostatný právní status, založený na zákonných právech národů.

2. V souladu s ustanovením § 10 odst 138,2 spadá pod jurisdikci Autonomní republiky Krym též „organizování a pořádání místních referend“, a možná témata těchto referend nejsou omezena na „krymské“ části ústavy.

3. V souladu s článkem 48 Ústavy Autonomní republiky Krym „Záruky a stav statusu a pravomocí autonomní republiky Krym“ poskytuje záruky práva demokratickým institucím společnosti a občanům , včetně práva na konání referenda o jakékoliv věcné problematice.

4. Ústava Ukrajiny zaručuje svobodu výrazu vůle občanů v referendu v souladu s článkem 69, kterým je referendum definováno jako prvek přímé demokracie.

5. Ministerstvu obrany Ukrajiny je částí 4 článku 17 Ústavy zákázáno použít ozbrojených sil k omezení práv a svobod občanů.

6. znovu potvrzuje oprávněnost přítomnosti ruských ozbrojených sil během referenda v Krymu na základě bilaterálních dohod mezi Ukrajinou a Ruskem.

7. bere na vědomí zákonnost postupu Krymu pro dobrovolné odtržení od země - vyhlášení nezávislosti, referendum, prohlášení o přání připojení k Rusku.

8. indikuje nepřítomnost důkladné předběžné právní analýzy usnesení Valného shromáždění OSN o „územní celistvosti“ Ukrajiny.

9. odvolává se na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne 22. července 2010, které potvrzuje, že „jednostranné vyhlášení nezávislosti ze strany státu není v rozporu s pravidly mezinárodního práva ... Obecné mezinárodní právo neobsahuje žádný použitelného zákaz některého způsobu vyhlášení nezávislosti.“

„Podle mého názoru je velmi cenné, že se problémem začali vážně zabývat autoritativní ústavní právníci, protože ústředním bodem obvinění Ruska a Krymského lidu jsou neustálé odkazy na porušování mezinárodního a vnitrostátního práva při výkonu práva občanů Krymu na sebeurčení Krymu“, uzavírá Kosačev.

Tomáš Haas