Stát musí mít naprostou kontrolu nad tuzemskými zdroji surovin. Musí mít kontrolu nad jejich vyhledáváním, těžbou, zpracováním, využitím a nad obchodem s nimi. Jedná se totiž o dar, který obdrželi občané, nikoli pár nehodných správců země. Ani uhlí ani vodu ani lithium nikdo z nás nevytvořil. Dostali jsme tyto dary všichni, a tak právem žádáme, aby užitek náležel jednomu každému z nás. Všelijakých bakalovin už jsme tady zažili hromady, a tak by bylo dobré, kdybychom alespoň lithium zachránili.

Proti korupčním možnostem, kterými disponují nadnárodní firmy a jejich domácí bílé koně, je obrana velmi těžká, ale my máme stále ještě právo volit. A pokud budeme nyní pozorně sledovat, jak se politici staví k vlastizrádnému Memorandu o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a European Metals Holdings Limited v oblasti těžby a zpracování lithia, budeme vědět koho určitě nevolit. Hlavní viník je již znám – ministr průmyslu. Ale nepochybně nekonal bez souhlasu premiéra a dalších vysokých spolustraníků. Ale co ostatní koaliční strany a zejména členové vlády? Memorandum by mělo být do voleb vypovězeno, jiné řešení přece nelze přijmout. A mlčení? To si nutně musíme vykládat jako souhlas s podrazem na vlastní občany.

Před rokem 89 nás uráželo, že československý uran byl povinně vyvážen do SSSR. Vazalové Moskvy za to byli nenáviděni. Jakpak si myslíte, že budete posuzováni vy, dámy a pánové od dnešní politiky? Případ „Lithium“ je jedním z těch mnoha důvodů, proč je u nás opět poptáváno vlastenectví. Občané chtějí vidět v politice skutečné patrioty, obránce národních zájmů.

Chápu, že to není jednoduché. Ale někteří to měli ještě těžší. Srbové například vzpomínají, kterak paní Albrightová bombardovala Jugoslávii a pak si zprivatizovala kosovský Telecom. Praktická žena. A takových praktických tlaků je na vás vyvíjeno tolik! Nás zatím nikdo nebombarduje, a proto vás litovat nelze. Šli jste do volebních kampaní s bušením se v prsa, tak se laskavě postavte hrdě aspoň proti privátnímu drancování zásob lithia.