Můžeme konstatovat, že 21. století je érou integrace a sjednocování. V podmínkách, kdy je všechno závislé na všem, se dá bez partnerů a spojenců přežít jen těžko. V době svého založení nevzbudila Šanghajská organizace spolupráce (Shanghai Cooperation Organisation) příliš velkou pozornost. Dnes se však o této mezinárodní organizaci mluví stále častěji a je zřejmé, že se stává důležitým prvkem východoasijské scény. 11. a 12. září 2014 se koná v Dušanbe summit ŠOS ( Šanghajská organizace spolupráce) jehož se zúčastní předáci Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Číny, Tádžikistánu, Uzbekistánu a RF, hlavy a zástupci států-pozorovatelů, a také zástupci mezinárodních organizací. Hned po jeho ukončení se stane předsedou ŠOS na další rok Rusko.

Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS, angl. SCO, rus. ???) – je mezivládní organizace založená 14. června, 2001 těmito státy: Čínská lidová republika, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán. Pozorovatelské země jsou: Mongolsko, Indie, Írán, Pákistán.V současné době usiluje o připojení k této organizaci Mongolsko.

Území členských zemí představuje asi tři pětiny rozlohy Eurasie (přes 30 mil. kilometrů čtverečních) a počet obyvatel členských zemí překračuje 1,5 miliardy, společně s pozorovatelskými státy pak polovinu světové populace. S rostoucím regionálním významem organizace se zvyšuje i zájem dalších států o členství a spolupráci.

Organizace má dvě stálá tělesa – Sekretariát v Pekingu v čele s generálním tajemníkem voleným na tři roky Radou představitelů států a Regionální protiteroristický útvar (RCTS) v uzbekistánském Taškentu. Nejvyšším rozhodovacím orgánem ŠOS je Rada představitelů států, která se schází na summitech pořádaných jednou ročně vždy v jiném členském státu (dle abecedního pořádku v ruštině), který má zároveň předsednickou funkci. Jednacím jazykem organizace je čínština a ruština.

Spolupráce v rámci ŠOS se odehrává v bezpečnostní, ekonomické a kulturní oblasti. Zdaleka největší význam má kooperace bezpečnostní, na jejíž bázi vlastně „Šanghaj“ vznikla. Často se cituje formulace z Deklarace, že hlavním posláním organizace je boj proti „třem zlům“, jimiž jsou terorismus, separatismus a extremismus. „Šanghaj“ je oficiálně označována za prostředek stabilizace střední Asie; představitelé členských zemí opakovaně odmítli, že by šlo o vojenský pakt, ale na druhou stranu zaznělo prohlášení, že v rámci boje proti oněm „třem zlům“ mohou členské státy společně použít i ozbrojené síly.

Ekonomická kooperace se orientuje zejména na energetiku. Jedná se o průzkum a těžbu zásob ropy a zemního plynu a společné využití vodních zdrojů. O užší energetickou spolupráci mají zájem především dva největší členové, tj. Rusko jako producent a Čína jako spotřebitel. Vedle toho existuje návrh volného trhu v rámci SCO a od roku 2006 funguje Mezibankovní rada, jíž se účastní guvernéři národních bank. Kulturní spolupráce má převážně symbolický charakter; jde hlavně o umělecké festivaly a výstavy.

Čeká nás stažení koaličních vojsk NATO z Afghánistánu. Podle mínění četných pozorovatelů, může hlavní úloha v podpoře míru v této zemi přejít na ŠOS. Tím se také vysvětluje skutečnost, že Afghánistán byl přijat do této organizace jako pozorovatel.

Jedním z důležitých úkolů ŠOS je společná obrana před terorismem, separatismem a extremismem.Čína a země Centrální Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán) nacvičily taktiku společných vojenských operací proti teroristům v horském terénu.

Členské státy ŠOS připravují mechanismy pro zajištění stability na hranici s Afghánistánem.

Otázka extremismu znepokojuje prakticky všechny pohraniční státy: Čínu, Rusko, Kyrgyzstán, Kazachstán a Uzbekistán. Přes tento region vede částečně cesta narkotrafiku z Afghánistánu, skrývají se tam různé separatistické skupiny, jež dokáží destabilizovat situaci v regionu.

V roce 2003 proběhlo v Kazachstánu první společné vojenské cvičení pod názvem „Coalition 2003“. Jeho náplní byl boj proti terorismu a účastnilo se ho 5 členských států – chyběl Uzbekistán. I další cvičení se nesla v podobném duchu. Náplní těchto cvičení označovaných jako „Peace mission“ byl i nadále boj proti terorismu, přičemž Uzbekistán se do nich zpravidla nadále nezapojoval.

V Číně začalo nedávno protiteroristické cvičení ozbrojených sil členských států Šanghajské organizace spolupráce . Manévrů se zúčastnilo přibližně 7.000 vojáků z Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Číny, Ruska a Tádžikistánu.Jednalo se o početně nejrozsáhlejší cvičení, které se pod hlavičkou ŠOS kdy konalo. Zúčastnily se různé druhy vojsk, letectvo, prostředky PVO a prostředky pro rádio-elektronický boj.

Nejasné jsou důsledky pro bezpečnost regionu poté, co se americké síly stáhnou z afgánského bojiště. Zároveň zůstává otevřená otázka možného vstupu dalších členů. Mluvím o Afghánistánu, jehož budoucnost je více než nejistá, Íránu, který trpí mezinárodní izolací či o Indii a Pákistánu, kteří mají řadu sporů mezi sebou. I přes tyto skutečnosti je však jasné, že o ŠOS ještě jistě hodně uslyšíme.

Pro státy Střední Asie je Afghánistán bariérou a zároveň můstkem, který je spojuje s jižní částí Asie. Klidný, přátelský a bezpečný Afghánistán je pro ně podstatně lepším spojením s jihovýchodní Asií, než Afghánistán s občanskou válkou, která může silně porušit jejich energetické tranzitní cesty.

Zdroj: ePortal.cz