„Spojené státy se dosud vyhýbaly jakémukoli vojenskému zapojení do syrské občanské války, která trvá již více než tři roky.“ Tolik trapná nedávná slova Obamy, kterého republikáni i někteří demokraté vyzvali, aby proti islamistům zasáhl mnohem tvrději než doposud. Prostě jako hrdina, co ho vyženou dveřmi a on vleze zpátky oknem. Lež a žvásty; Sýrie byla totiž vybrána jako cíl ke zničení už před 13 lety. Jak vysvětlil generál Westley Clark, neboť Pentagon uvedl tuto zemi na seznam sedmi národů předurčených ke zničení už v týdnech po 11. září 2001. A nyní se Obama nafukuje – Islámský stát nemá právo na existenci a Spojené státy proti němu udeří, jak v Sýrii, tak i v Iráku. Vždycky tvrdili, že metlou lidstva je komunismus a najednou islám a jeho terorismus?

Hussein Obama – Satan, který chce Vaší smrt, aby žil

V noci na čtvrtek 11. září 2014 to symbolicky prohlásil americký prezident Barack Obama. „Dal jsem jasně najevo, že dopadneme teroristy, kteří ohrožují naši zemi, ať jsou kdekoli,” řekl v projevu, jak vymazat za tři roky teroristy z povrchu zemského. Řekl a jeho štěstí, že se konečně dostal Asadovi na kobylku, bylo zcela zjevné. Čmuchal kolem Sýrie dlouho, teď se konečně dočkal, byť Rusko a Damašek protestují; v případě bombardování podají stížnost pro porušení pravidel RB OSN… USA tak přibude do statistiky další ze stovek agresí v jejich provedení…

Když rukovali první mladíci z amerických rodin do Vietnamu, slyšeli podobně silácké řeči: „Jde o policejní akci, ze tři týdny jste doma. Rozbombardujeme Vietnam do doby kamenné…“ Suma sumárum; válka trvala deset roků a vyžádala si tři miliony obětí na straně Indočíny, skoro 60 tisíc mrtvých mladíků, co jeli deset tisíc kilometrů bojovat za zájmy USA, odhodlané zničit komunismus. Nic z těchto slibů se však nenaplnilo…

V roce 2003 zaútočily USA na Bagdád, aby po dalších deseti letech vylhané války kvůli údajných zbraním hromadného ničení Irák zcela vyplenili, od kulturních památek, až po Cheneyho kliku s jeho naftařskou firmou Halliburton. Dolary, které šly na rozvoj Iráku, mizely v kapsách amerických zlodějů. Činitelé koaliční správy vyžadovali od subdodavatelů velké úplatky, jinak jim otevřeně sdělovali, že jim neudělí kontrakt. Šlo o částky až 300 tisíc dolarů v hotovosti. Celkem zpronevěřila západní koaliční správa asi 20 miliard dolarů z iráckého ropného bohatství a asi 3 miliardy plynoucí od amerických daňových poplatníků na rekonstrukci a rozvoj Iráku. Auditorský úřad OSN konstatoval, že o rozpočtu a finanční situaci v zemi rozhodovala samostatně západní prozatímní koaliční správa. Iráčané se na tom vůbec nepodíleli…

Přesto si Obama dovolil kritizovat Irák, že se od nich nic nenaučili, a proto vznikl chalifát Islámský stát v Iráku a Levantě. Americký prezident, co je zodpovědný za současný tragický stav vyrabovaného Iráku, chce nově cvičit a vyzbrojovat umírněné syrské povstalce, kteří bojují proti tamní autoritářské hlavě státu Bašáru Asadovi i proti radikálům z IS. Vyzval proto včera zákonodárce, aby novelizovali příslušný zákon, který by to umožnil. List The New York Times již ve středu 10. září uvedl, že demokratičtí senátoři pracují na zákonu, který by armádě USA výslovně povolil cvičit zahraniční jednotky pro boj proti radikálům z IS. Zatím není jisté, zda by se tento výcvik konal přímo v Sýrii. Agentura Reuters nicméně uvedla, že Saúdská Arábie poskytne k výcviku syrských rebelů své území.

Když před loňským plánovaným útokem na Sýrii hovořil Kerry o odpovědnosti syrské vlády za údajný chemický útok, použil jako kdysi generál Powell falešné fotografie. Americký ministr zahraničí ukazoval jako důkaz chemického útoku tuto fotografii:

Včera, v den 13. výročí útoků Al-kájdy na USA, vyhlásil Obama, že chce po Kongresu nový zákon, aby mohl podporovat syrskou opozici. Tedy stejného nepřítele, který zbořil nejen newyorská Dvojčata… Dnes už je jasné, že extremisté mezi syrskými rebely drtivě převažují. Přidali se k nim džihádisté Al-Kájdy z tří desítek islámských zemí z celého světa, včetně Afghánistánu, Saúdské Arábie, Pákistánu a Libanonu; většina ozbrojených sil v Sýrii byla tvořena kriminálníky a extremisty. Vzbouřenci jsou vyzbrojeni chemickými zbraněmi vyrobenými v Gruzii… Reprezentují islamističtí rebelové ještě vůbec syrskou revoluci? Odpověď je ne… Každý útok, který oslabí Asadovu vládu, posílí Al-Kájdu.

Syrská státní televize loni oznámila, že vládní vojáci narazili na chemické látky v teroristických tunelech na damašském předměstí Džóbar a v „některých případech se začali dusit“. V Džóbaru na předměstí Damašku prý vojáci našli saúdské kontejnery na převoz chemických látek, k čemuž ministr informací dodal, že Damašek má “nezvratné” důkazy, podle nichž se náboje s chemickými zbraněmi do oblasti obývané civilisty střílely z oblasti ovládané rebely. K tomu turecké bezpečnostní síly odhalily laboratoře syrských rebelů, vyrábějících sarin přímo na tureckém území… Vliv CIA je stále zřetelnější; krátce poté, co rebelové obvinili vládu v Damašku z chemického útoku, obdržely 400 tun zbraní z Perského zálivu. Jedná se většinou o munici do ručních zbraní a protiletadlové zbraně a byly dodány přes Turecko na sever Sýrie, kde operuje značný počet oddílů hlásících se k Al-Kajdě.

Pak se to Obamovi s veletrhem zbraní v Sýrii totálně zhatilo; Sýrie přiznala, že vlastní chemické zbraně - sarin a yperit, asi třetinu množství, co mají ve svých arzenálech Spojené státy. Asad odevzdal OSN jejich seznam a nabídl je ke zničení. Podle něj a jeho důkazů byl srpnový chemický útok u Damašku jen “americkou provokací”. Zklamání pro Západ. A dnes už je to jasné úplně; Spojené státy, Francie, Turecko, Saúdská Arábie, Katar a Liga arabských zemí již dva a půl roku vedou v zastoupení ozbrojených třinácti islamistických skupin válku proti syrskému státu. Západ neměl, nemá a nebude mít zájem na demokratizaci Sýrie, ale na její destabilizaci, která má dle libyjského scénáře přerůst v její zničení, viz. současná likvidace Tripolisu. Zvláště, když byla před rokem schválena RB OSN rezoluce, která zaručuje, že USA nenapadnou Sýrii, ani když to se zničením chemických zbraní v termínu nevyjde. A není to vítězství americké diplomacie, nýbrž ministra Lavrova a jeho ruské suity. Když se dva perou, třetí se směje. Dnes už nikdo nepochybuje, že tzv. arabská revoluce je dílem Spojených států a NATO. A snaha, hodit chemický útok na Asada, je stejný podraz, jako sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou a svést to na Putina…

Barack Hussein Obama se jeví jako první chameleon sedící na dvou židlích v Bílém domě. Jednou si nasadí kipu a pozve k sobě Židy, aby s nimi oslavil seder Pesachu, jindy chlácholivě přizvukuje muslimům během ramadánu. Možná to tak má být, aby se lidstvo orientovalo, že vládcem světa je člověk, který nesnáší xenofobii, antisemitismus či islámské extrémy. Je otázkou, kdy si pozve imámy, Talibánce nebo členy Hizballáhu či Islámského bratrstva a Hamásu? CIA je za všemi „revolučními“ změnami, nejen v Evropě, ale nyní i v arabském světě. Maroko, Alžír, Tunis, Libye, Egypt a nyní Sýrie. Napřed Kaddáfí, po něm Mubarak a nyní Asad…? K  útoku na Sýrii se ve skutečnosti pracuje již dávno. Obamu od tohoto děsivého kroku, kdy chtěl zaútočit již loni po jednom z prodlouženého víkendu, odradilo Rusko a Čína, které k Obamovu zklamání domluvily likvidaci Asadových chemických zbraní. Spojeného státy to přijaly s velmi smíšenými pocity, aby nakonec dovolily „smrtící chemii“ zničit.

Všem bylo jasné, že v Sýrii bojují rovněž íránští a další žoldáci z tří desítek muslimských zemí. Izraelský web, blízký k izraelské tajné službě Mossad, v srpnu 2011 oznámil, že NATO dodává přes Turecko syrské opozici, tedy i Al-Kájdě, přenosné systémy protivzdušné obrany, odpalovací zařízení protitankových raket, minomety a těžké kulomety. „Syrští Rebelové dostávali vojenský výcvik v Turecku“, tvrdí izraelský web. NATO a USA uspořádaly kampaň pro nábor tisíců muslimských dobrovolníků z různých zemí, aby posílili syrské „povstalce“. Turecká armáda byla jejich “kaučem” a poskytovala jim bezpečný průjezd na turecko-syrské hranici. Podle The Guardian, Saúdská Arábie je připravena poskytnout plnou finanční podporu militantům „svobodné syrské armády“, aby „přispívaly k masové dezerci mezi armádou a zvýšily tlak na režim Asada“.

Nesmlouvavý Obama po celou dobu svých dvou prezidentských kadencí kroužil kolem Sýrie, jako pes kolem horké kaše. Napřed si vylhal, jak je to pro USA tradiční finta, zbraně hromadného ničení. V Iráku jim lež OSN spolkla, v Sýrii se nakonec též dočkal. Místo toho, aby vytvořili bojeschopnou iráckou armádu, rozkradli, co se dalo a místo řádného vojska spatřily světlo světa jen hordy primitivních zbabělců, kteří se musí spoléhat na Kurdy, největší třicetimilionový národ, jenž zatím nemá svůj vlastní stát. Pravda, kdykoli je Američané potřebovali, vždycky slibovali hory doly. Poprvé je USA použily ve válce proti Husajnovi v Kuvajtu, za což jich desítky tisíc Saddám popravil, ale slíbený Kurdistán z toho nebyl. Nyní asi opět naletí na lži; jediní statečně bojují proti teroristům, ale jejich budoucí stát je zase ve hvězdách a pruzích…

Za poslední 240 let vedly Spojené státy nejvíc válek, v nichž zabili nejvíc lidí. To se nepodařilo ani tisíciletým říším Peršanů, Germánů, Římanů, faraonů… Smysl toho všeho patologického vraždění? Po každé válce by měla přijít katarze, všeobecná úleva, očista a mír. Ne však v případě USA. Počet jejich válečných konfliktů se odhaduje na několik stovek, v nichž byly zabity, umučeny a zavražděny miliony lidí; vojáků, civilistů, žen, starců a dětí. Jde o zhruba polovinu všech obětí novodobých světových válečných běsů. Americké konce válčení se dají nazvat Pyrrhovým vítězstvím. Nejzbabělejší bylo použití atomových bomb proti Japonsku. Pokud by mohla země vycházejícího slunce bojovat stejnými zbraněmi, byl by to čestný boj, když však má jedna válčící země jako první na světě jadernou zbraň a svého soka s ní během několika vteřin připraví o dvě města a více než sto tisíc civilistů, nedá se náhodou tento čin nazvat jinak, než perfidním zločinem…?

Pak následovaly války proti komunismu; ta v Koreji po milionu mrtvých vyzněla ve smyslu „nula od nuly pošla“, ve Vietnamu se naopak podařilo po třech milionech zabitých paradoxně komunistickou ideologii posílit. Další vyprovokované války; Irák, Afghánistán, Libye, nyní Sýrie… A situace se navíc zhoršila; vraždí se nyní víc než za Nadžíbulláha, Husajna či Kaddáfího, zlynčované, vykastrované a oběšené, to vše za dohledu CIA… Že jen nesnáším Spojené státy? Omyl; pouze závidím těmto statečným válečníkům; jsem totiž ukázkový zbabělec, co ze zbraní dostává vyrážku, jako každý pomocný dělník, jenž si zvolil místo chrabrých hrdinství při vojenské službě povalování v dolech kilometr pod zemí, aby se tam řadu roků flákal s lopatou a sbíječkou…

Kdo jsou to Severoameričané? Směsice genů bezpočtu především uprchlých dobrodruhů z celého světa a jejich potomků; psanců, přistěhovalců, zlatokopů a generace afrických otroků, Mexičanů, okradených o části své země, též potomků nacistů, co jim země neomezených možností dala svůj americký sen za jejich hříchy, aby odpouštěli svým viníkům, amen. Napřed ale noví usedlíci ze starého kontinentu vyvraždili původní obyvatele, způsobili „ohnivou vodou“ jejich závislost na marnosti, aby je mohli snáze zavřít do rezervací. Pak vedli každý rok pár velkých či malých válek, aby ze stesku po své domovině začali nesnášet ty, co je nesnášejí. Války jsou hlavně o amerických zájmech a jejich ochraně, o mrtvých, a o tom, kdo války začal a proč, jak jít z války do války. A tak si dnes hrají po celé planetě na čest, svobodu a demokracii, protože tyto vlastnosti se jim zamlouvají, jelikož jim ale nejvíc ze všech schází…

Inu, Obama, potomek hrdého afrického kmene, je chameleon, co se marně snaží vylhat z pozice nejhoršího prezidenta USA v jejich historii a prý to není jen proto, že se znovu ve Spojených státech formují příznivci Ku-klux-klanu…

Zdroj: Blog autora