Tak to je skutečně ta progresívní digitální stopa budoucnosti? Místo rozhlasu - pozor nebezpečí si každý přepne v Metru na wi-fi a bude sledovat, jestli nebouchne bomba! Nechcete už konečně pomatenou Krnáčovou poslat zpět na Slovensko i s hulícími Piráty a divnými Zelenými? A opět se k tomu hlásí i ČSSD...
Jak vznikla totální komedie
zatímco signál se teprve připravuje a ten je chráněn, wi-fi je pouze úseková výstraha a než se zapne, už se zase vypne. A kontrolovat půl stanice Metra - cca 1 minutu, jestli vlak nevyletí do povětří kvůli teroristům je sice podnět pro televizní komedii, ale v reálu by to měla Krnáčová zaplatit ze svého.
A tak posthádka, kdo se zasloužil o stát mezi Babišem a jekotem Dolínka z ČSSD je asi stejně dementní, jako signál wi-fi na Nebozísku v Praze u Petřína. Vážně turisté místo pohledu z okna budou napjatě sledovat zprávu, zda lanovka nepadá z kopce dolů?
Kde jsme k těm dnešním dementům v politice došli?
Pražský dopravní podnik (DPP) nově spustil v šesti stanicích metra připojení k internetu prostřednictvím wi-fi. Podnik zaplatil společnosti ČD Telematika za pokrytí signálem deset milionů korun bez DPH. Nedávno vzbudil rozruch jiný IT projekt. Za 2,3 milionu korun bude vybudováno připojení k internetu prostřednictvím sítě wi-fi ve vozech lanovky na Petřín.
Díky Andrej Babiš, že chválíte takhle tři dny před volbami mou práci na pokrytí metra mobilním signálem. Dosáhli jsme všeho, co jsme chtěli: lidé budou mít signál, Praha dostane peníze a do konce týdne to může být podepsáno. Navíc ještě bezdrátový internet Více i s mou citací zde: http://www.ceskenoviny.cz/…/mobilni-signal-bude-v-c…/1539040
Včera představil Pirát Bartoš reformu: vše hodíme digitálně na internet a vítězství je naše. Hlavně, když budeme v Evropské unii, budeme podporovat Antifu, připojíme migranty a jsme světová špička. Proč to opět připomíná památného Švejka?
„Dobrže,“ řekl generál, který byl Polák a znal trochu česky, „ty rzveš na sena jako krawa. Stul pysk, drž gubu, nebuč! Býl jsi už na látrině?“ „Nebyl, poslušné hlásím, pane generálmajor.“ „Proč jsi nešel šráť s ostatními menži?“ „Poslušně hlásím, pane generálmajor, na manévrech u Písku říkal nám pan plukovník Wachtl, když mužstvo v době rastu se rozlézalo po žitech, že voják nesmí pořád myslet jen na šajseraj, voják že má myslet na bojování. Ostatně, poslušně hlásím, co bychom tam na tý latríně dělali? Není z čeho tlačit. Podle maršrúty měli jsme už dostat na několika stanicích večeři, a nedostali jsme nic. S prázdným žaludkem na latrínu nelez!“ Vítězství Rakouska lezlo z latríny. Pro pana generála bylo všechno tak jednoduché. Cesta k válečné slávě šla dle receptu: v šest hodin večer dostanou vojáci guláš s brambory, o půl deváté se vojsko v latríně vykadí a v devět jde spat. Před takovým vojskem nepřítel prchá v děsu. Generálmajor se zamyslil, zapálil si operas a díval se do stropu dlouho a dlouho. Vzpomínal, co by ještě řekl, když už je zde, a čím by poučil důstojníky ešalonu. |