„No mě vomejou, co ta ECB zase blbne?“ Když jsem před několika málo dny zaslechla tuhle zoufalou větu mého kolegy, bylo zjevné, že poklid je z finančních trhů fuč. Rychlý pohled na monitor potvrdil v tu chvíli již tušené: Kolega nebyl jediný, kdo se v ten okamžik zděsil. Podobné pocity zažívali makléři bank od Řecka po Portugalsko a od Madeiry po Irsko. Důvodem se stala krátká věta, která po skončení zasedání špiček ECB proběhla agenturami: „Evropská centrální banka zcela nečekaně snižuje úrokové sazby z 0,15 % na rekordní minimum 0,05 %.“

Markéta Šichtařová – Ekonomka

Zbývá už jen dodat, že zjevnou snahou ECB je tímto dalším zlevněním úvěrů (mimochodem na úroveň České národní banky) vyvolat v eurozóně vyšší inflaci a současně zrychlit nic moc silný hospodářský růst. Potud je motivace srozumitelná. Co však je již naprosto nesrozumitelné, jsou další podivuhodné myšlenkové pochody za zdmi ECB. ECB totiž v minulosti naznačovala všechny možné i méně možné způsoby, jak by teoreticky mohla na trhu zaúřadovat; ovšem kromě jediného. Snížení signálních úrokových sazeb prakticky na nulu zmíněno nebylo. A tak není divu, že překvapilo celou Evropu.

O tom, jak značné to bylo překvapení, svědčil obrovský skok eura k dolaru. Většina zpráv bývá více či méně dopředu tušena. Často dokonce kurz už dopředu reaguje na informace, které oficiálně nemohou být známé, protože dojde k jejich průsaku. Jenomže tentokrát kurz dopředu nenaznačoval naprosto nic, ale ve vteřině zveřejnění zprávy euro divoce oslabilo. Jenomže toto šokující snížení sazeb má hned několik aspektů, a všechny stojí za starou bačkoru.

Zaprvé tímto definitivně můžeme odpískat době, kdy předvídatelnost politiky centrální banky byla považována za cnost; centrální banky se stávají naprosto neprůhledné. A to je špatně, protože empirie dokazuje, že čím předvídatelnější měnová politika, tím účinnější a s lepším vlivem na ekonomiku. Naopak nepředvídatelnost měnové politiky mívá zcela kontraproduktivní dopady na ekonomiku, protože nesrozumitelnost měnové politiky vede k chaotickým a zbytečně hysterickým reakcím finančních institucí a podniků. Už proto si tedy od tohoto kroku nic dobrého neslibuji.

Zadruhé nulové úrokové sazby, historická novinka z pohledu posledního století, jsou snad ještě únosné v případě maličké a nepodstatné ekonomiky, jako je ČR. Ale zavést na tak obrovském území, jako je eurozóna, něco tak nepřirozeného, jako půjčovat peníze bezúročně, tedy v podstatě bez motivace, je příliš nebezpečným experimentem, u něhož nikdo nemůže tušit, jak v horizontu let skončí.

Zatřetí ECB podle mého názoru naprosto nechápe vztah mezi příčinou a následkem. ECB má hysterický strach z nízké inflace, protože nízkou inflaci považuje za příčinu pomalého hospodářského růstu. Snahou vyvolat uměle inflaci se tedy snaží vyvolat i větší hospodářský růst. Což je nesmysl. Evropa neroste, protože se spotřebitelé bojí války na Ukrajině a neutrácí. Neroste, protože podniky se v této situaci bojí investovat. A protože při poslední krizi státy zachraňovaly neefektivní provozy, které měly zbankrotovat, a tím tyto neefektivní provozy zakonzervovaly při životě – aniž by ovšem tyto podniky byly schopny ze sebe vymáčknout něco víc. A důsledkem tohoto malého růstu a malého utrácení je také malá inflace. Pokud tedy ECB uměle vyvolá inflaci, pak tu budeme mít uměle vyvolanou inflaci, plus ještě navíc úplně stejný pomalý růst, jelikož jeho pravé příčiny odstraněny nebudou.

A začtvrté bezprecedentním snížením úrokových sazeb ECB nutí uměle banky, aby mohutně půjčovaly, a pumpovaly tak víc peněz do oběhu. Neboli aby půjčovaly víc, než by odpovídalo jejich přirozené rizikové politice. Aby uměle poskytovaly i takové úvěry, které nejsou bezpečné, které jsou ztrátové. Banky si tak uměle pod tlakem ECB zhoršují své bilance a stávají se méně zdravé. A to je velkým rizikem…

A aby toho nebylo málo, ECB se kromě tohoto snížení sazeb ještě nechala slyšet, že od října navrch bude vykupovat dluhopisy od bank, aby do oběhu uvolnila ještě víc peněz a inflaci tak ještě víc popohnala!

Takže co tedy z těchto neradostných zpráv plyne? V cenách akcií a vůbec dalších cenných papírů se tímto projeví ještě větší inflace, než jakou dosud pozorujeme – jinými slovy řečeno totéž: Cenová bublina se ještě víc nafoukne.

Zdroj: Blog autorky