Nedá mi to, abych se nevyjádřil k názorům jednoho tuzemského "opinionmakera", tedy ke včerejšímu rozhovoru Ondřeje Neffa pro Parlametní listy. Rozhovor mimo jiné obsahuje „hlubokomyslné“ úvahy ve stylu: "vzniká vrstva lidí, kteří nemohou být šťastni. Fakt se pan Neff domnívá, že ta vrstva teprve vzniká? Nešťastní lide byli vždy, v celých vrstvách, sociálních skupinách. Jen já zrovna začínám být nešťastný z toho jeho blábolení.

Co čtenářům v Parlamentních listech pan Neff sděluje, je však jen neoriginální tlachání, smíchané s kecy, které si pamatují mnozí z časů normalizace, o lidech, které chce režim odstranit z veřejného prostoru, protože narušují "názorovou jednotu společnosti." Tito lidé jsou totiž "politicky nekorektní".

Na pana Konvičku byl pořádán mediální hon, jak na Chartisty za bolševika, protože řekl svůj názor na islám. Oni se tehdy vyjádřili "nekorektně" o socialistické demokracii. Režim je vyautoval. Stejně tak vyautovali pana Konvičku novinářští přisluhovači nynějšího režimu.

Režim, který takto reaguje na jine "kontroverzní" názory,  skončí, doufám že brzo, tak jako ten předchozí. Snad na to budou stačit volby. Bez fejku o zabitém studentovi alias nemrtvém estébákovi, se doufám obejdeme.

Další úvahy pana Neffa, jako ta o nadcházejících volbách, které polarizuji společnost, jsou také z politologického hlediska velmi „objevné“.

Všechny volby, vždy a všude totiž polarizovaly společnost, pokud byly opravdu demokratické. Lépe řečeno: vyjádřily přirozenou názorovou polaritu voličů, abyste lépe, pane Neffe, pochopil, vyjadřovaly názorovou pluralitu.

Volby rozdělovaly ("polarizovaly")  společnost na levici a pravici, na konzervativce a liberály,na obhájce národních zajmů a na internacionalisty, kosmopolity, nyní eurofily. Část společnosti dokonce mohla dát průchod svým "extrémním názorům", ty však byly minoritní, takže proč se jich obávat. Demokracie se jich neobává, pokud není socialistická nebo ta současná, globálně šířená. Pokud volby "nebezpečně polarizuji společnost", zakažte je. Vypukne všeobecná harmonie bez Trumpa, Zemana i Okamury. Byly osobnosti, které lid sjednocovaly bez voleb. Jeden se jmenoval Adolf a druhý Josef.

Pamatujeme přece doby, kdy západní demokracie nebývaly ohroženy komunistickými stranami, ačkoliv ve volbách, např. ve Francii či Itálii byly mezi prvními třemi partajemi. Nyní pan Neff bije na poplach před Okamurou a SPD.

Pražští intelektuálové, kteří se vždy domnívali, ze jsou na ně upřeny zraky celého světa, budou po volbách kvílet, jak se za Čechy stydí. Tak jako byli naopak hrdí na vítězný únor 1948, tedy za demokratickou cestu k socialismu, tak jako se nám (jim, komunistickým intelektuálům) celý svět obdivoval za nápad se "socialismem s lidskou tváři", pak za tu "vítěznou listopadovou" (lépe řečeno "fejkovou") revoluci.

Naštěstí, milá pražská kavárno, plná pravdy a lásky, faktem je, že o nás naštěstí svět nic moc neví, ani v dobrém ani ve zlém. Tak se klidně tetelte studem za některé politiky a pyšněte se jinými. Jmenovat netřeba. Hlavně bourejte vepříny, mávejte červenými kartami, berte si do svých bytů migranty a vystupujte ve veřejnoprávní TV. Bijte na poplach.

Autor je kandidátem pro říjnové volby na pátém místě na kandidátce Okamurova SPD v Praze.