Ve čtvrtek 18. září 2014 propukne ve Skotsku referendum, v němž mají Skotové rozhodnout o své nezávislosti na Velké Británii. Mají odpovědět na otázku: Mělo by být Skotsko nezávislou zemí? Na Krymu letos v březnu bylo též referendum, ale i vojenská základna na poloostrově v Sevastopolu, kde bylo přes dvacet tisíc ruských a s Ukrajinou smluvně dohodnutých vojáků. Encyklopedie o právu: …“Spojené království Velké Británie a Severního Irska formální ústavu nemá. Za charty (části) ústavy se považují: Magna charta (1215), Prosba o práva (1628), Habeas corpus (1679), Listina práv (1689), Zákon o nástupnictví (1701). Ústavu (ústavní pořádek) tedy tvoří několik psaných zákonů spolu s ústavními zvyky, (constitutional conventions), principy a institucemi….“ (prezident Zeman by řekl – zvyklostmi – pozn. autor)

Skot pro nezávislost

Historici Andrew Haydock, M.A. a Mgr. Ronald Martini se zamysleli nad dalším pokusem Skotů o vybojování nezávislosti své země. Vědí sportovní fanoušci, že skotská hymna „Flower of Scotland“ neoslavuje žádnou flóru (ani vřes ani dokonce bodlák), nýbrž skotské vítězství v bitvě u Bannockburn roku 1314? Tato bitva je totiž pro historii Skotska klíčová – zajistila zemi nezávislost na dalších téměř 400 let. Nyní skotští představitelé dosáhli toho, že se hlasování bude konat právě v době 700. výročí bitvy u Bannockburnu, která měla velký význam pro udržení skotské nezávislosti na Anglii.

A další vzácná shoda; ve skotském Faslane je britská vojenská základna s jadernými ponorkami. Nebude výsledek lidového skotského hlasování rovněž ovlivněn strachem ze zbraní, jak tomu údajně bylo i na Krymu, kde se prý hlasovalo s hlavněmi v zádech…? Krym tak podnes rozdmýchává vášně EU, NATO a USA, které však tleskaly vítěznému referendu na Falklandách, jež zůstaly britské, stejně jako Gibraltar, obě kolonie na hony vzdálené Velké Británii. Drtivá většina obyvatel Krymu považuje kyjevskou vládu za nelegitimní. Uchvácená nacionalisty Nejvyšší rada Ukrajiny především zakázala ruštinu jako regionální jazyk. Stejný postoj zaujímají Argentinci k Británii.

A teď do toho Skotsko. Britský premiér David Cameron je jasně proti oddělení, ale s plebiscitem Skotů musí jako konzervativec souhlasit. Skotové ze Skotské národní strany se diví, když chtějí mít rovnoprávné vztahy s Británií, proč jim to nechtějí povolit? Snaží se přece být nanejvýš racionální. Přejí si zachovat monarchistický svazek, královnu jako hlavu státu, zachovat sociální a měnový svazek. Jen si chtějí kontrolovat zdanění a státní výdaje. Chtějí si rovněž sami rozhodovat o tom, jestli potřebují na svém území jaderné zbraně. Chtějí sami rozhodovat o účasti nebo neúčasti v nelegitimní válce v Iráku.

Skotští stoupenci nezávislosti jsou přesvědčeni, že pro jejich plynařské a ropné odvětví je čeká optimistická budoucnost. Rovněž slibují, že v případě získání nezávislosti dokáže Skotsko velmi rychle, do půldruhého roku, se domluvit o vstupu do EU. Exprezident Eurokomise José Manuel Barroso ale brání svůj džob a tvrdí, že pro nezávislé Skotsko bude cesta do Evropské unie prakticky zavřena. Komická situace; zatímco o Ukrajinu s Krymem se EU rvala, aby podepsala i ekonomickou smlouvu, a když se Moskva postavila proti tomu, byl svržen Janukovyč a nastalo pučistické vraždění na Majdanu. To jsou mi paradoxy; pro jednoho je nezávislost možná, pro jiného ne. Jeden má povolené tisíce vojáků, ale je to zle, jiný má během referenda na svém, území jaderné zbraně a je to OK…

Pro nezávislost vlasti na Spojeném království hodlá hlasovat víc než polovina Skotů. Nejde však pouze o Skotsko. Stane-li se nezávislým, přijdou s podobnými požadavky také jiná evropská území, jež se ucházejí o suverenitu. Katalánci, Vlámové, Benátčané, Korsika… A uzná-li Evropa právo Skotů na oddělení od Británie, bude muset souhlasit rovněž s výsledky krymského referenda. Připomeňme si, že referendum na Krymu se konalo 16. března, po čemž byl přijat do složení Ruské federace, avšak většina států, včetně evropských, tuto vůli lidu neuznala. Postoj EU ve skotském referendu názorně ukáže věrnost politice dvojích norem. Vyhlásí EU a USA proti Skotsku sankce, budou střílet nebo nasadí tanky…? Krym je pro Rusko daleko důležitější než Falklandy pro Velkou Británii, stejně jako bylo odtržení Kosova od Srbska.

John Kerry uvedl, že Spojené státy podporují současnou ukrajinskou vládu a chce zajistit suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Washington ale trval na tom, aby Moskva zastavila přípravy na referendum, a hrozil Rusku přísnými sankcemi, které vzápětí uplatnil. Bílý dům označil postup Ruska za politováníhodný. Spojené státy i Evropská unie považují hlasování na Krymu za porušení mezinárodního práva i ukrajinské ústavy a výsledek referenda odmítají uznat za platný. Mnozí asi už zapomněli, že více než sto tisíc lidí podepsalo petici za odtržení Texasu. Washington se k ní postavil jednoznačně zamítavě. “Naši otcové-zakladatelé sepsali Ústavu Spojených států ‘za účelem zformování dokonalejší unie’,” uvedl Bílý dům. “V tom dokumentu zaručili právo na změnu vlády pomocí hlasování – práva, za které bojovaly generace Američanů. Ale nezaručili právo odejít.”

Totální pokrytectví. Jako v otázce války mezi Spojeným královstvím a Argentinou o Falklandské ostrovy, která se odehrála v roce 1982 jako nejpodivnější z válečný konfliktů. Falklandské ostrovy patří k zámořským územím Spojeného království od roku 1833, Krym patří k Rusku od roku 1776; tedy o více než sto let déle. Obyvatelé Falkland stejně jako Krymu jsou v naprosté většině britského, resp. ruského původu a nejeví nejmenší zájem o připojení se k Argentině, resp. zůstat součástí Ukrajiny. A zatímco na Ukrajině se Kyjevem rozpoutaná zběsilá válka setkala s odporem Západu, na Falklandách ji podpořila „Železná lady“ Margaret Thatcherová, jež bez jakýchkoli okolků označila argentinskou akci za jasnou územní agresivní anexi. Jako EU, USA a Ukrajina obvinily Rusko z anexe, byť se jednalo o svobodné referendum o nezávislost Krymu. Thatcherová se vyjádřila v tom smyslu, že Falklandy jsou částí Velké Británie stejně jako Londýn. Podobně se vyjádřil Putin, že Krym je součástí Ruska stejně jako Moskva. Kdo asi komu dal za pravdu…?

Konflikt mezi Velkou Británií a Argentinou kolem Falklandských ostrovů trvá od roku 1982, kdy došlo mezi oběma zeměmi k válce; Velká Británie: 258 mrtvých, potopené lodě: 2 torpédoborce, 2 fregaty, 3 další lodě, zničeno 24 vrtulníků. Argentina: 649 mrtvých, potopené lodě: 1 křižník, 1 ponorka, 7 dalších lodí, kromě toho zničeno 25 vrtulníků, 35 stíhaček a další letadla. V roce 2010 zahájily britské společnosti průzkum ložisek ropy nedaleko souostroví, což způsobilo vyhrocení konfliktu. „Argentina nemůže umlčet hlas Falklanďanů, to je strašně důležité. Takhle vypadá vyjádření práva rozhodovat o své vlastní budoucnosti. Referendum se nedá interpretovat jinak,“ shrnul význam hlasování guvernér Falkland Nigel Haywood. Proč bylo referendum na Krymu interpretováno jako anexe? Kolik mrtvých bylo na Krymu?

Logickému jevu se vzápětí dostalo zadostiučinění; Argentinci se začali přít o referendum na Krymu v porovnání s podobným referendem, které proběhlo na Falklandských ostrovech, kde se 99,8 % obyvatel tohoto souostroví přihlásilo pro setrvání v rámci Británie. Na Krymu, bez války a mnoha obětí, zvítězili v referendu rusky mluvící obyvatelé 97 procenty. V čem je tedy rozdíl? Nejvíce však budí vášně uznání Londýnem referenda, které proběhlo na Falklandských ostrovech v březnu 2013 (neuznaného OSN). Londýn tímto referendem argumentuje, že Falklandy, resp. Malvíny, mají zůstat součástí Britského antarktického území, neboť se tak vyjádřili jejich obyvatelé. Občané Argentiny proto vyjadřují podiv, že v případě Krymu britský premiér referendum naopak neuznává. Zvláště, když Velká Británie, stejně jako Izrael, nemají ústavu… A ještě skotská bajka:

Když bůh stvořil Skotsko, vzal prvního Skota, Jocka Tamsona, na vyhlídkový let nad Skotskem a ukázal mu zemi majestátních hor, jezer a řek, zemi plnou života a úrodné půdy. K tomu ještě v návod na výrobu whiskey a v budoucnu ropu v Severním moři. Jock Tamson to vše vzal stoicky a zeptal se, kde že je ten pověstný háček. Bůh odvětil: “Počkej, až potkáš své sousedy”.

Skotsko je už přes tři sta let součástí Velké Británie, pokud by se trhlo, státem by však měli být až od 24. března 2016. Do té doby by se měly Edinburgh a Londýn domluvit o podmínkách rozdělení Velké Británie, která vznikla ve své dnešní podobě po podepsání aktu Unie mezi Anglií a Skotskem v roce 1707. Jde o otázky měny, státního dluhu i naleziště plynu a ropy v Severním moři. Skotové jsou pouze částečkou Commonwelth Realm, tedy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, a jejich případná nezávislost by byla dalším pádným důkazem o pokrytectví a politice dvojího metru Západu…

Inu, mohl by mně někdo laskavě vysvětlit, proč je referendum za nezávislost Krymu na Ukrajině nelegální agresivní anexí, zatímco krvavá válka o referendum na Falklandách je jen oprávněný projev lásky k Velké Británii…?

Zdroj: Blog autora