Pro pochopení událostí v Sýrii je nutné představit si národnostní a náboženské složení Sýrie. Výrazným způsobem se promítá do aktuální politické krize v Sýrii a ovlivňuje povahu syrského státu jako celku. Syrská pestrost obyvatelstva je odvozena od dvou hlavních štěpících linií – náboženství a národnosti. Převážná část obyvatelstva je arabského původu, významnou menšinu zde však představují Kurdové. Kurské etnikum tvoří v Sýrii přibližně 10-15% populace. Tato minorita vždy byla geograficky koncentrovaná především na východě Sýrie v provincii Hasaká.

Bašár Al Asad

Majoritní náboženskou složku představuje sunnitská větev islámu, která tvoří přibližně 74% veškeré populace. Další náboženské skupiny představují křesťané s 10% a také alawité, ší?ité a drúzové.

Pro pochopení současné krize v Sýrii je nejprve nutné objasnit nejen podstatu politického režimu a jeho fungování, ale rovněž syrské společnosti a jejího historického vývoje. Právě historický, politický a společenský kontext předurčuje události, které vedly k občanským nepokojům a násilným střetům mezi bezpečnostními složkami Sýrie a opozičními skupinami v roce 2011 a 2012.

Současná politická krize v Sýrii je výsledkem dlouholetého vývoje, jehož kořeny můžeme nalézt již ve vládě bývalého prezidenta Háfize al-Asada, otce a předchůdce současného prezidenta Bašára al-Asada. Po smrti svého otce v roce 2000 převzal Bašár al-Asad vedení plně organizovaného a poměrně strnulého socialistického režimu. Kvůli diktatuře Háfize al-Asada panovala v Sýrii politická stabilita, která však byla vynucena přísným policejním aparátem a fungováním zpravodajských sítí. V počátcích své vlády nový prezident usiloval o určité uvolnění režimu.

Ačkoliv tvoří v Sýrii sunnité většinové obyvatelstvo, moc drží v rukou úzká skupina alawitů soustředěná kolem prezidenta Bašára al-Asada. Tím současná politická krize nabývá také náboženského charakteru.

Konflikt začal 15. března 2011 poklidnými demonstracemi v rámci arabského jara, rozvinul se do celostátního povstání a v roce 2012 eskaloval do občanské války. Rebelové požadovali ukončení téměř pět desetiletí trvající vlády strany Baas a rezignaci prezidenta Bašára al-Asada.

Válka v Sýrii trvá už více něž tři roky. O život za tu dobu podle zpráv OSN přišlo nejméně 170 tisíc lidí. Situaci v zemi ještě více destabilizuje sílící moc radikálního hnutí Islámský stát, jehož ozbrojenci vtrhli i do sousedního Iráku a obsadili sever země.

Sýrie sedí v samotném geopolitickém středu Blízkého východu a odráží všechny jeho problémy. Působí zde řada vnějších faktorů, včetně vlivu Íránu. Právě kvůli tomu jsou zde i jasně viditelné strategické zájmy úplně jiných světových hráčů – Ruska a Číny. Strategický význam Sýrie pro Rusko je ohromný. Rusko má k dispozici v Sýrii základnu a z vojenského pohledu je logické, že nechce udělat nic, aby ztratilo svůj jediný opěrný bod ve Středomoří.

Spojené státy a jejich spojenci se v Sýrii ocitli v bludném kruhu. Zatímco se Washington snaží prohloubit vztahy s umírněnými povstalci, kteří bojují proti presidentovi Bašáru al-Asadovi, tento jejich klíčový spojenec na syrském bojišti uzavřel dohodu o neútočení s nepřátelskými radikály z organizace Islámský stát (IS).

Všechny frakce spojuje stejná touha: svrhnout režim syrského prezidenta Bašára Asada.

Nedžihádistickou Syrskou revoluční frontu (SRF) totiž považovali USA za nejvhodnějšího spojence jak proti Asadovi, tak proti islamistickým radikálům.

Zpráva o tom, že se SRF, coby hlavní hráč v koalici umírněných povstalců, dohodla s IS, že na sebe nebudou útočit, vzbuzují obavy, že by to mohlo inspirovat další skupiny rebelů k podobné dohodě s Islámským státem.

Americký ministr zahraničí John Kerry cestuje po světě ve snaze dát dohromady novou protiteroristickou koalici. Mají ji tvořit kromě USA všechny ropné monarchie Perského zálivu, Turecko, Egypt, Jordánsko, Irák a Austrálie. Ale nikoli Rusko. Bojovníci skupiny Islámský stát zveřejnili na Internetu video, v kterém hrozí rozpoutáním války na Kavkaze, zejména v Čečensku.

Jsme ochotni spolupracovat s USA v boji s teroristy, řekl syrský ministr zahraničí Valid Muallem: Jsme připraveni na tuto spolupráci s USA a s Velkou Británií. Avšak válečné akce bez koordinace se syrskou vládou budeme považovat za agresi proti Sýrii. A syrská vláda bude nucena podniknout všechna příslušná opatření, aby uhájila svoji suverenitu.

ISIL (Islámský stát v Iráku a Levantě – zkráceně ISIL) vznikala postupně z irácké odnože Al-Káidy a je ještě nebezpečnější, než se zdá. Tato struktura své kroky jasně plánuje . ISIL umě manipuluje nejen obyčejnými lidmi, kteří se do sítě organizace dostali, ale také hromadnými sdělovacími prostředky, a také, v určité míře, i celými státy.

Je to jasně fungující struktura. Svoje informace oni předávají gramotně a profesionálně. A chtějí, aby jejich rétorika byla jednotná. Na územích, která džihádisté obsadili v Iráku a v Sýrii, okamžitě zahajují politiku likvidace veškeré vytvořené struktury a pronásledují novináře. Je tam zavedena ta nejtvrdší cenzura.

Zdroj: ePortal.cz