S „Reliktem" je to levné

Ze začátku se modifikace B3 zamýšlela ze strany Ministerstva obrany Ruska jako levný a rychlý způsob, jak „osvěžit" velký park „sedmdesátdvojek", které jsou ve službě. Tyto tanky byly vyvinuty na začátku 70. let. Silně stroj předělávat se nechystali, plánovali jen nahradit nejstarší uzly. Nakonec ale s tankem solidně „zamávali", dohnali jeho bojové možnosti téměř na hranice tanku T-90S.

Modernizovaný tank dostal spolehlivou ochranu, která zvýšila jeho životnost a efektivnost — a to i v boji s použitím velkého počtu protitankových zbraní. Palubní obrazovky a moduly dynamické ochrany na vícevrstvém pancéřování změnily stroj v pohyblivou pevnost, která vydrží zásah kumulativní hlavicí, ale hlavně i podkaliberní střelou.

„Díky systému Relikt velmi vyrostla ochrana tanku T-72B3 před podkaliberními a průbojnými náboji. Jedná se o to, že dynamická ochrana minulé generace pracovala hlavně proti kumulativním střelám — proti kinetickým. Pokud budeme hovořit o tankových jednotkách NATO, tak u nich je největší akcent v boji s těžce obrněnými cíli kladen na podkaliberní munici," řekl vojenský expert, hlavní redaktor magazínu Arsenál Vlasti plukovník Viktor Murachovskij.

Nová hlaveň a munice

Bojové možnosti tanku výrazně vzrostly díky výměně jeho hlavní zbraně — děla. T-72B3 dostal novou hlaveň s hladkým vrtáním o kalibru 125 milimetrů, která je schopna střílet novou podkaliberní munici Sviněc a Sviněc-1.

„Klíčový element modernizace T-72B3 — to je značné zvýšení palebné síly, hlavně díky radikální modernizaci systému řízení palby. Byl nainstalován zaměřovač Sosna-U, který ve dne i v noci zajišťuje zaměřování zbraní na mezní vzdálenosti," řekl Murachovskij pro RIA Novosti.

Tank naučili daleko přesněji zasahovat cíle díky digitálním počítači, přístrojům korigujícím střelbu s ohledem na počasí a automatickému sledování cíle. Počítač vypočítává trajektorii letu náboje s ohledem na pohyb cíle a rychlost samotného tanku, bere ohled na teplotu vzduchu, náboje a mnoha dalších parametrů. Návodčí dostal fakticky do rukou spolehlivého a efektivního „pomocníka", díky tomu se čas potřebný pro jeho zaměřování snížil o desítky procent.

Útočná zbraň

Stroj dostal nové zbraně. Na Uralu ale nezapomněli na pohybové možnosti. Obrněný veterán přežil „transplantaci srdce", nyní v něm vrčí motor V-92S2F z T-90, který má rekordní výkon 1130 koní, oproti 780 u stařečka V-46, který byl dříve dáván do tanků T-72.

„Tanky s tanky nebojují. K tomu existují protitankové jednotky. Úkolem tanků je prolamovat obranu protivníka, přičemž ne samostatně, ale v těsném závěsu za pěchotou, dělostřelectvem a za krytí protivzdušné obrany.
Mechanizované obrněné jednotky umožňují dosáhnout taktických vítězství, překvapit protivníka ze strany či v jeho týlu, zlikvidovat jeho štáby, letiště a spojovací uzly," říká Murachovskij.

Aby se silný dieselový agregát nepřehřál a nezadusil prachem, konstruktéři zde použili vysoce efektivní systém chlazení a čištění příchozího vzduchu. Díky tomu možnost bojového použití stroje velmi vyrostla: motor nyní nezdechne ani v epicentru bouře při teplotě +50 stupňů Celsia.

Důležitý rozdíl posledních T-72B3 od základních verzí — automatická převodovka, stejná jako u tanku T-90MS. Kromě toho je na tanku instalován automatický systém řízení pro řidiče a zadní kamera s obrazovkou, kde se zobrazují informace o havárii či poškození trupu tanku.

Velitel pozemních vojsk Ruska generál Oleg Saljukov dříve informoval, že na moderní tanky T-72B3, T-80U a T-90A časem přejdou všechny jednotky stálé bojové připravenosti. K roku 2020 se plánuje, že v armádě bude ve službě 71 % moderních tanků.