Všichni mně spílají, že lžu, když píši, že se Putin směje sankcím. Nemá na to snad právo? Nedávno přece podepsal na čtyřicet obchodních smluv s Čínou, která včera bryskně nahradila polské dodavatele ovoce do Ruska za pouhé dva dny od vyhlášení embarga. Putin nebrečí; jenom se směje sankcím, jež paradoxně ničí ekonomiku hlavně zemí EU a USA, největších věřitelům Číny, jež začne s okamžitou platností obsazovat na ruském trhu uvolněná místa s dodávkami mj. polského ovoce a také zeleniny…

Břetislav Olšer – publicista

Žádné cavyky; Polsko nesmí vyvážet do Ruska jablka, což je ruská reakce na neustále nové a nové nesmyslné zákazy pro nic. Každý má jasno, že referendum na Krymu není anexe, ale samostatnost, a k tomu bezbolestná, proti krvavé nezávislosti Falkland či Kosova. A jestli v Sevastopou byli legálně ruští vojáci na základě smlouvy s Ukrajinou, ve Skotsku jsou zase britské atomové ponorky. Čínský kapitalismus se socialistickou tváří ví, že místa, která nepřítel chvatně opouští, on okamžitě obsadí. A tak je to i s obsazováním na ruském trhu uvolněných míst s dodávkami ovoce a také zeleniny.

Navíc Rusko podepsalo včera s Čínou dohodu o výstavbě obrovského exportního velkoobchodního tržiště v čínském městě Dongning na hranicích s Ruskem. Více než 70 tisíc metrů čtverečních velkoobchodní prodejní plochy a 30 tisíc metrů čtverečních plochy skladů. A ty budou praskat ve švech od čínských jablek. Polsko tak ztrácí šanci se na ruský trh vrátit a nepomůže mu ani nový evropský prezident Tusk. Už včera zavládl v Polsku mezi pěstiteli ovoce a zeleniny šok a vypadá to, že vyjdou protestovat do ulic. Zařídí klid NATO? Polští pěstitelé zoufale volají: „Podporujeme americké sankce, tak teď ať Američané podpoří nás a otevřou nám svůj trh s ovocem v USA!“. Jenže, to není jen tak snadné. Napřed pán, potom kmán, jako ve zbankrotované Albánii, kde řádil velký šéf Wall Streetu Madooff; dostal 150 let vězení za svoji „pyramidální“ zpronevěru až 65 miliard USD…

Evropská obchodní charta totiž směšně zakazuje dvoustranná vyjednávání členských zemí EU s třetí krajinou (tzn. s USA) o volných obchodních zónách. Pokud by USA otevřely svůj trh s ovocem Polsku, musely by jej otevřít celé EU, a to nejde bez souhlasu Kanady a Mexika, které jsou součástí volné severoamerické bezcelní zóny NAFTA, Přišla by na řadu demokracie a museli by s tím všichni souhlasit. Ovšem, demokracie, kdepak se nám vytratila, pokud tam vůbec byla? Mohla by to vyřešit trans-atlantická zóna TAFTA / TTIP mezi USA a EU, ale ta naráží na radikální odpor Německa, které zablokovalo už podobnou dohodu s Kanadou. Polští pěstitelé chystají na tento víkend demonstraci ve Varšavě proti politice vlády ve věci sankcí proti Rusku. Žádají trvalé kompenzace od státu podobně jako v Česku firmy Hamé či Madeta. Podle vyjádření generálního ředitele mlékárny Madeta, byly vráceny z ruských hranic její kamiony plné sýrů s okamžitou platností! Zmatek nad zmatek, EU bude „solit eura“ jako kompenzace a její dluh půjde ještě rapidněji nahoru…

Tragikomická situace nastane, když Spojené státy, které byly ústředním záškvarou při vzniku nepokojů na kyjevském Majdanu kvůli odmítnutí Janukovyče podepsat smlouvu mezi Ukrajinou a EU, se naopak chovají jako hloupí tupci kupci a EU jen jako nevydařený klon RVHP. To Putin nezaváhal a už před několika měsíci se sešel s čínskými představiteli, aby navzdory sýčkování českých médií, že jde o nejistou svatbu, kdy se neví, zda ženich řekne své ano. A čínský ženich reagoval okamžitě a oba „spadli z kazatelny“; Vladimír Putin má řadu let v Číně spolehlivého partnera, od Rady bezpečnosti OSN, až po nové sdružení, jež tvoří nejsilnější a nejbohatší státy Východu. Spojily se v bezkonkurenční společenství BRICS, proti němuž je EU jen vzdálená chudá příbuzná. Kdo zaváhá, ten se nestravuje, a když, tak povinně pouze vlastními jablky… vlastenecky.

Nejtrpělivější Putin má však před embargy krytá zád a západní politici se svými zlostnými sankcemi tak „ostrouhají mrkvičku“. Podpisem květnové dohody o masivních dodávkách ruského plynu Číně se totiž jejich časté pohrůžky energetickým bojkotem Ruska, který by měl být citelným obchodním trestem za politiku Kremlu v ukrajinské krizi, změní jen v další prázdná slova. Ke všemu se bude stavět dopravní koridor mezi Ruskem a Čínou přes Kerčský průliv až na Krym. Čína chce na poloostrově vybudovat i přístav a ekonomickou zónu, čímž vznikne nová Hedvábná stezka.

Na českém velvyslanectví v Pekingu jsem odhalit charakter Číny, který je signifikantní pro každého, kdo s ní chce obchodovat. Velvyslanec ing. Libor Sečka mi k tomu řekl: “Čína je nesmírně zajímavá, ale rovněž složitá země. Rozhodně však není zemí našeho typu a nemůžeme očekávat, že po tisícileté císařské tradici by se v ní mohla budovat demokracie západního typu. Má zcela jinou filosofii. Podstatný pro Číňany je jejich vztah s přírodou, cítí se její součástí; dokonalost lidská je zde kopírována dokonalostí přírodní. Je třeba Čínu vnímat jako příležitost, doslova jako nabíječku pro všechny kolem, tedy i pro Českou republiku. Proč toho nevyužít? Je jako dítě, co ze dne na den vyspěla a ani sami Číňané nevědí, jak a jestli tento překotný přechod zvládnou. Mladí lidé v Číně dnes často nemají ponětí, kde se ČR nachází. Znají Ameriku, Afriku, v Evropě Německo a Francii a to je asi tak všecko…”

Moudří vědí své; ukrajinská krize pomine. Porošenko s Putinem se už dohodli na klidu zbraní na východní Ukrajině, jejíž cukrářský prezident není až tolik padlý na hlavu při pohledu na svůj snědený krám. Výhodná pozice pro vyjednávání. Rusko ukázalo svoji sílu, přitlačilo Ukrajinu k jednacímu stolu a Kyjev se musí rozhodnout. Putin proto ví, že je nesmysl, aby EU na desítky let opustila ruské trhy, protože Západ nemá na to, aby ji pomohl jinak než dosavadními almužnami.

Mezitím Rosněft nabídl podíl ve firmě Číňanům. Když technologie nedodá Západ, tak je dodají Číňané a oni budou mít byznys. Než se EU vzpamatuje a začne s politickými šarádami, Rusko si zahojí svá lehká zranění ze sankcí tím, že se obrátilo na Čínu, chtivou obchodů s čímkoli. A může je zaplatit, když má nejvyšší devizové zásoby na světě ve výši přes tři biliony dolarů. Občanská válka skončí ještě tento rok, ale EU včetně Česka se zbavuje trhů a důsledky této chyby si poneseme desítky let… Kromě Ruska v partnerství Číny a BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika…

Připomeňme si fakt, že polské ovocnářství a zelinářství je úzce orientované na ruský trh a v posledních sezonách vyvezlo do Ruska 700 000 tun jablek ročně, což je asi jako spotřeba všech jablek v ČR za pět let. Na polských sociálních sítích se proto od poloviny minulého týdne rozjela akce, která s využitím hashtagu #jedzjablka (v překladu „jez jablka“) vyzývá Poláky k tomu, aby jedli co nejvíce jablek z domácí produkce. Iniciativa vzbudila nečekanou pozornost a zapojil se už do ní například i polský prezident Bronisław Komorowski, ne že by byl šmelinář, jen politik, ohánějící se možná vlasteneckým povelem dne: “Polska bude od moře k moři…”

Poláci totiž začínají být tragikomičtí; v den 70. výročí Varšavského povstání proti nacistům tak v Polsku propuklo jakési „jablečné povstání“ proti ruskému embargu. Poláci spustili akci s názvem „Jez jablka, naštveš Putina!“. List Gazeta Wyborcza zase nabádá ke „spotřebitelskému polskému vlastenectví“. Jsou ale tací, co láteří, že hryzat do kyselého jablka by měli hlavně ti politici, co jezdili povzbuzovat kyjevské demonstranty ke svržení tamního proruského prezidenta či prosazovali protiruské sankce. A což tak vyrábět místo polsko-ruské samohonky kalvados z jablek? Anebo vařonku, co je druh lavorovice, resp. produkt chudých kopců Šlonska…

Inu, v obchodě je jasné; kdo zaváhá, ten se nestravuje, zkrátka umění být v pravou chvíli na pravém místě, aneb Jak si kdo ustele, tak si také lehne; panečku, to tedy ale bude pro EU pořádný spánkový deficit…

Zdroj: Blog autora