Financial Times: Putin se distancuje od Velkého října!

Vladimir Putin se nezúčastní oslav u příležitosti stého výročí Říjnové revoluce, napsaly Financial Times. 

Britský deník toto rozhodnutí objasňuje ambivalentním postojem prezidenta a ruské společnosti jako celku k tomuto bodu sovětské minulosti.

Na sedmý listopadový den komunisté plánují velkorysou oslavu stého výročí Říjnové revoluce v roce 1917 a chtějí uspořídat vzpomínkovou manifestaci. Ale prezident Vladimir Putin se demonstrace, ani slavnostního večera, který se má konat nedaleko Kremlu, v hotelu Moskva, uvádí Financial Times.

Podle britského vydání listu není takový odstup od významného historického výročí pro ruského prezidenta typický. Neboť se ve skutečnosti v putinově Rusku stala historie důležitým ideologickým nástrojem nezbytným pro posílení národní jednoty a podpory veřejnosti.

Za Putina bylo vítězství nad nacistickým Německem oslavováno „velkou parádou". Prezident každoročně provádí rozsáhlé vojenské přehlídky na Rudém náměstí a přednáší projevy, v nichý zdůrazňuje přínos Sovětského svazu, nikoli západních síl, na porážce Hitlera, uvedl FT.

Až do nedávné doby byl v zemi rozsáhlý seznam historických knih s výrazně rozdílným výkladem událostí, jako je revoluce. Ale podle pokynů prezidenta byly standardizovány, tvrdí publikace.
Kreml klade důraz na historii, protože to přispívá k legitimizaci režimu, tvrdí politický analytik Carnegie centrum Moskva Andrej Kolesnikov. Kromě toho, podle jeho názoru, s jeho pomocí, se elity a proputinovská většina v zemí snaží pochopit, kdo jsme a odkud jsme přišli.

Od kolapsu SSSR hledá Rusko odpověď na tuto otázku. U řady dalších sovětských republik se samotné získání nezávislosti stalo dostatečným základem pro sebeidentifikaci. Ale podle mnoha Rusů ale ztratili více, než získali - „říši, světovou velmoc, státu, na který po celá desetiletí učili být hrdí“.

„Proto se politická historie stala tak důležitou. Potřebujeme zřejmé hrdiny, kteří mohou inspirovat lidi. Potřebujeme ideologické pokyny, které pomohou sjednotit společnost," tvrdí Kolesnikov. V tomto smyslu byla podle něj revoluce 1917, „neužitečná“, protože k témata, která

sehrála důležitou roli v té době, jsou již zastaralá.

Putin označil roli Lenina v ruské historii za podvratnou!

Ruský vůdce sám neskrývá svůj ambivalentní postoj vůči říjnové revoluci.
„Vidíme, jak nejednoznačné výsledky to mělo, jak negativní a úzce propletené, byly i pozitivní dopady těchto událostí,“ řekl Putin během nedávného projevu. Předpokládá však, že Rusko mohlo vyhrát pouze tehdy, pokud by si zvolilo cestu evoluce, a nezměnilo se za cenu „zničení státu a nemilosrdného sešrotování milionů lidských životů“.

„Nelíbost“ Putina k událostem z roku 1917 také odráží jeho postoj k revoluční náladě obecně. Je hrdý na to, že obnovil stabilitu Ruska po upadku devadesátých let. Více než deset let prezident kritizoval svrhávíní režimů v jiných zemích, včetně Ukrajiny, Egypta a Sýrie, považuje za formu spiknutí západních zemích „které může dosáhnout až do samotného Ruska“, připomíní vydání.
Současně však Putin přisuzuje své i SSSR. Poukazuje na to, že „sovětské výzva“ vedla k vyšší životní úrovni, vytvoření silné střední třídy, reformě trhu práce a sociálního rozvoje, zárukám lidských práv na Západě.

Putinův postoj vůči revolučním osobnostem je stejně nejednoznačný. Na jedné straně nazval prezident Lenina „zrádcem“ kvůli rozpoutání občanské války a obvinil vůdce bolševiků, že podminoval Sovětský svaz. Na druhou stranu opravedlňuje rozhodnutí ruského vůdce Josifa Stalina uzavřít smlouvu s nacistickým Německem a kritizoval sousední země za ničení památek velebící Rudou armádu nebo Lenina.

Nedávné studie ukazují, že tyto zdánlivě protichůdné postoje prezidenta k sovětské historii jsou v souladu s názory Rusů. Podle průzkumu veřejného mínění 45% věří, že Říjnová revoluce odráží vůli lidu, 43% s tím nesouhlasí.

Čtěte také: