"To je šílená argumentace a především urážka těch, kterých se 17. listopad 1939 osobně týkal," má jasno student politologie, který si nepřeje být jmenován z obavy, aby dokončil školu.

Není v tom také snaha upozadit jediný mezinárodní den, který byl vyhlášený na základě událostí, které se staly na území současné České republiky?

"Je to především hloupost těch, kteří nejdříve ten Mezinárodní den studentstva z českého kalendáře vymazali a nyní i těch, kteří  vytvářejí problémy, aby se  Mezinárodní den studentstva do českého kalendáře vrátil. Vždyť, kdyby nebylo Mezinárodního  dne studentstva připomínaného za  bývalého  režimu s odkazem na události roku 1939, tak by nebylo ani 17. listopadu 1989. Tehdejší  události vedoucí následně ke změně režimu se přeci staly  při příležitosti připomenutí padesátého výročí od uzavření vysokých škol  Němci v Protektorátu Čechy a Morava a popravených a zastřelených mladých lidí."

Argumenty pro nezařazení Mezinárodního dne studentstva do českého kalendáře poslanec  Marek  Benda před rokem sdělil  v rozhovoru pro Českou televizi. Minulý režim podle něho zneužil  tento svátek už tím, že v Praze bylo sídlo Mezinárodní svazu studentstva. Benda rovněž tvrdí, že svátek prosazují skupiny lidí, kteří nejsou většinovou reprezentací vysokoškoláků?

"To je stejné jako při zpochybňování významu  svátku práce, který by byl z úhlu pohledu  Bendy také minulým režimem  zneužívaný  k oslavám úspěchů socialistického zřízení. Bendovo argumenty jsou u Mezinárodního dne studentstva zástupné. Když si připomeneme, že svátek studentů prosazují například profesor Pavlíček, s kterým Benda podobným pochybným způsobem polemizuje při diskusích o  problematice církevních restitucí  nebo profesorka Válková, která jako poslankyně návrh na zařazení svátku studentů do kalendáře předložila k projednávání ve Sněmovně, tak je to o něčem jiném.  Benda se  totiž  jako student práv na ZČU v Plzni tam mohl potkat právě s profesorkou Válkovou coby pedagogem, která ví, že  se on pokoušel se svoji hodně podivným způsobem zvětšením písma a řádků  vyrobenou doktorskou prací usilovat  o  titul JUDr. Možná, že také  rok 1939 a s tímto rokem spojený Mezinárodní den studentstva ukazuje příliš jednoznačně na zvěrstva, která tu na studentech prováděli Němci. To pro lidi, kteří se pohybují mezi dalšími, co se  omlouvali a omlouvají  za poválečný odsun Němců, může být také důvod, proč  se musí vymazat svátek studenstva z kalendáře."

Proč však tolik vždy  řádí Miroslava Němcová, když slyší Mezinárodní den studentstva?

"Nechci se té dámy dotknout, ale Miroslava Němcová možná tak trochu trpí i tím, že má jen maturitu na střední zemědělské škole a vysokou školu snad ani nezačala studovat. To by vůbec nevadilo, takových politiků je celá řada, ale když brojí proti Mezinárodnímu dnu studentstva , tak je to trochu divné.  Navíc je  političkou, kterou uzemnil prezident Miloš Zeman, když ji nejmenoval premiérkou a zařídil, že úřednický  premiér Rusnok  sestavil ne její ale úřednickou vládu.  Možné je, že důvodem, proč se Němcová angažuje v případě Mezinárodní dne studentstva v českém kalendáři, je i datum jejího narození. Víte, kdy se narodila? 17. listopadu v Den boje za svobodu a demokracii. Pak se nedivte političce ODS Němcové, že se ji nelíbí Mezinárodní den studentstva. Vždyť je to, jak ona sama tvrdí, komunistický svátek."