Obloha nad Ostravskem opět burácí, hra na vojáčky i na četníky a zloděje znovu začala. Ostrava je nadšena, zvláště Magistrát; nemálo lidí bez práce je třeba nějak zabavit, aby zapomněli na svůj krušný život v jednom z nejchudších míst republiky. Panoptikum v duchu starořímského rčení: Panem et circenses – Chléb a hry. Takové jsou Dny NATO & Dny Vzdušných sil Armády ČR v Mošnově rovněž pro 85 tisíc Severomoravanů a Slezanů bez práce. Sankce proti Rusku ošidily super akci o loňský hlavní trhák – ruský gigant Antonov An-124 Ruslan, v současné době jeden z největších transportních letounů světa. Je ale sovětský a Rusko, jak známo, není v NATO, naopak, Aliance na něm nenechává běžně ani nitku suchou. Ale Ruslan sem, Ruslan tam, ústřední problém byl loni v trapasu; Ostravě schází pětihvězdičkové hotely, přestože má na svém území nejvíc romských ghett. Zkrátka, nebyl pětihvězdičkový hotel pro čtyřhvězdičkového generála.

Americká instantní svoboda pomocí vražd

Nebylo tedy kam ubytovat bývalého ředitele CIA, velitele amerických vojsk v Iráku a v Afghánistánu Davida Petraeuse, který navíc v převzal v Ostravě prestižní česko-slovenskou transatlantickou cenu, udělovanou světovým osobnostem za přínos pro bezpečnost a stabilitu euroatlantického regionu, Irákem, a Afghánistánem počínaje, Haiti a bývalou Jugoslávií konče. Plaketu mu předával Alexandr Vondra, co jsou spolu jako zednáři v Trilaterální komisi a skupině Bilderberg. Generál, zvaný “Král David”, expert na boj proti povstalcům v Afghánistánu, Bosně, na Haiti a v Iráku, Libyi či Sýrii, je přece osobnost, která se pohybuje ve zvláštním bezpečnostním režimu.

Režim nerežim, v listopadu 2012 se přišlo na Petraeusovu nevěru s autorkou jeho životopisu Paulou Broadwellovou. Kvůli podezření, že se mohla přes generála dostat k velmi citlivým informacím, Petraeus rezignoval na post šéfa CIA. Viz. kauza Nečas – Nagyová. Paula Broadwellová je někdejší členka americké armády, s níž měl čtyřhvězdičkový generál mimomanželský poměr. Třetí ženou v aféře je vedle paní Petraeusové sedmatřicetiletá zástupkyně ministerstva zahraničí na velitelství zvláštních vojenských operací v Tampě na Floridě Jill Kelleyová. Letos v létě totiž předala americkému FBI výhružné e-maily, které dostala od Pauly Broadwellové. Ta ji v nich prý obviňuje, že prahne po intimním poměru s generálem… čtyřhvězdičkovým… Apartmán se pro něho v Ostravě nakonec na utajeném místě sehnal.

Cena, kterou obržel, však dle 4hvězdičkového generála Petraeuse patří nejen jeho počestnosti, ale hlavně tisícům vojáků, kteří den za dnem, měsíc za měsícem, v balistické ochraně a v helmě, v kokpitu nebo na sedadle vozidla, čelí na žádost své vlasti nepříteli, cena za to, že přinesli všude těm národům, do jejichž životů vlétli s B-52 a Agent Orange, jen svobodu, demokracii a konečně nekonečný mír bez atentátů. Nemám války a zbraně, co je způsobují, vůbec rád. Viděl jsem až příliš hrůz a neštěstí v bývalé Jugoslávii, na Blízkém východu, na Golanských výšinách, v Izraeli, Pásmu Gazy či ve Vietnamu, než abych je měl rád. Tohle ale není ze Dnů NATO v Mošnově 2014

Kdysi existovalo NATO a Varšavská smlouva; Severoatlantická smlouva byla podepsána 4. dubna 1949, teprve 14. května 1955 vznikla Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci – Varšavská smlouva. Kterápak z nich byla obranná a která útočná…? A co jiného se mně dnes asi může vybavit, když mi nad hlavou letí legendární bombardér B-52? Údajně má v neděli na Mošnov opět přiletět, pokud nebude potřebným v Iráku. Bez něho by to bylo velké zklamání. Války a lidská svoboda jsou ale potřebnější než nějaké exhibice, to musí každý pochopit. Navíc v Mnichově začíná Oktoberfest…

Už ho ale ve své paměti vidím, jako kdysi při cestách nad Vietnamem, hlavně malebná jezírka, jež byla stopami po kráterech kobercových náletů na vietnamskou džungli, zničenou 12 miliony tun bomb a statisíci hektolitry defoliantu Agent Orange, uvědomuji si zbrojařskou firmu Boeing, co ročně vydělá na prodeji zbraní biliony dolarů. A z těchto peněz jdou i dotace NATO na její dny v Ostravě. Uvědomím si, že všechna ta dokonalá vraždící technika však také brání „můj mír a moji svobodu i demokracii, pro mě a též pro irácký lid“. Ve Vietnamu bojovala proti komunismu tak dokonale, že už není komunistický jen sever země, ale po deseti letech válečných hrůz a třech milionech zabitých je komunistický dočista celý Vietnam; další vítězství ducha nad hmotou…

Nezapomenu ani na chvíle v Bělehradu, kdy byli všichni „šťastní“ při vzpomínce na nálety aliance NATO, které osamostatnily srbské Kosovo; infarkt srbského srdce. Radost by měl Václav Havel; napřed byl jako “profesionální humanista” pro zrušení Varšavské smlouvy a zároveň i NATO, aby vzápětí změnil dramatickou pózu a stal se z něho drsný realista. Jeho projev jako prezidenta ČSFR o NATO v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, Štrasburk, 10. května 1990, byl však ještě idealistický:

…“Současný název je do té míry spjat s érou studené války, že by bylo výrazem nepochopení současného vývoje, kdyby se měla Evropa spojovat pod praporem NATO. Mohou-li být dnešní struktury západoevropské bezpečnostní aliance předobrazem či zárodkem budoucí aliance celoevropské, pak tomu tak rozhodně není proto, že Západ vyhrál třetí světovou válku, ale proto, že zvítězila dějinná spravedlnost. Druhým důvodem nevyhnutelné změny názvu je jeho zjevná geografická nevýstižnost: s Atlantickým oceánem by totiž v budoucím bezpečnostním systému sousedila jen menšina jeho účastníků….“

O pár roků později už zpíval za jiný vojenský sbor. Byl březen 1999, kdy se Česko, spolu s Polskem a Maďarskem, definitivně odpoutalo od komunistické minulosti svým účelovým vstupem do Severoatlantické aliance (NATO) jako její devatenáctý člen. Dvanáct dnů před útoky Aliance na Bělehrad. Vyšel tak pokus o “namočení” Česka do rafinované zrady bývalých přátel. Byla to tragikomická situace; najednou jsme byli s armádou hajlujících sociopatů členy elitního seskupení vojenských sil NATO. Náletů se sice ČR přímo neúčastnila, souhlasila však s přistáváním letadel a přesuny jednotek NATO přes své území. O naše letadla nikdo nestál, ale o ranveje a zradu Srbů ano; 24. března 1999, ve 20 hodin středoevropského času, tak dopadly první bomby na Srbsko a Černou horu…

Že bombardování Bělehradu NATO Václav Havel nikdy nenazval humanitárním? Omyl; důkazem je část originálu jeho rozhovoru pro deník Le Monde: “Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů…”

Párky s hořčicí, pivo, tanky, vrtulníky, asi omylem i původem sovětský bojovník Mi-24, letadla MIG-29 či SU-22, evropská premiéra unikátního amerického konvertoplánu CV-22B Osprey, bombardéry, hektolitry benzinu, nafty a kerosenu, lidské mraveniště a polovina Ostravy, z níž se postupně stává druhé ghetto Přednádraží, kdy skleněná Nová Karolina vybydlela její centrum od bank, obchodů a restaurací. Prostě Dny NATO 2014. Místo 4hvězdičkového generála byli na Mošnově se zvědavostí přesto očekáváni i méně nároční politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem a ministrem obrany Martinem Stropnickým, který mohl mít nárok, aby ho ještě bolela hlava z oslav armádního generála Petra Pavla, co byl právě zvolen šéfem Vojenské komise NATO… Petr nebo Pavel, všecko jedno; hlavní je, že zažil válku v bývalé Jugoslávii…

Inu, že jsem větší část tohoto blogu už zveřejnil před rokem? Udály se snad během tohoto období nějaké změny v historii NATO a B-52, které bylo bylo nutné připomenout? Holt, dřív museli horníci o víkendech dřít do hlubin šachet, dnes mohou jako lidé bez práce jít jásat na Mošnov, aby se neptali, jak to, že se silikózou jen tak tak přežívají. Řekl bych jim, že se měli ve škole víc učit, aby dnes nebyli mezi třemi miliardami nejchudších obyvatel světa, jež si za rok dohromady vydělají míň, než za stejnou dobu na čtyři stovky těch, co se učili a poctivě pracovali, a proto patří dle časopisu Forbes k těm nejbohatším miliardářům naší planety…

Zdroj: Blog autora