"Sejdeme se u Mírového kříže"
To byla často slýchaná věta v severozápadním Washingtonu v 50. letech 20. století z úst studentů, kteří měli namířeno do Ocean City.
Mírový kříž v Blandensburgu ve státě Maryland byl betonový památník vysoký 40 stop. Byl věnovaný 49 mladým mužům z okresu Prince George, padlým na bojištích první světové války. Zaplatili jej místní spolu s organizací American Legion, vztyčen byl v roce 1925.
Předtím, než byla zbudována dálnice, dominoval Mírový kříž velké křižovatce U. S. Route 1 a Maryland Route 450. Byl zažitým poznávacím znamením pro nás všechny.
Minulý měsíc dva federální soudci rozhodli, že Mírový kříž "příliš spojuje vládu a náboženství" - a že musí jít dolů. Anebo navrhli pozoruhodný "kompromis": uříznout ramena kříže, čímž by monument přestal být "ofenzivním křížem", jak to nazvali.
Člověk nepřestává žasnout a ptá se: V jakou chvíli začal Mírový kříž porušovat ústavu Spojených států amerických?
Odpověď zní: Nikdy. Na kříži nebyla za uplynulých skoro sto let provedena žádná změna. Změna se však uskutečnila v myslích nesnášenlivých a nenávistných soudců a zcela odcizených elit, u nichž se špinavá stoka antikřesťanského fanatismu vlévá do hlavního proudu stoky antiamerikanismu.
Oba tyto proudy se projevují v šíleném strhávání památníků mužů, kteří přinesli západní civilizaci do Nového světa a udělali z Ameriky velkou a vyspělou zemi, kterou jsme od nich zdědili jako požehnání.
V pondělí ve Show Laury Ingraham na kanále Fox News nazval náčelník generálního štábu generál John Kelly generála Roberta E. Lee "úctyhodným mužem", který se rozhodl bránit svůj lid, mezi nímž vyrostl a byl vychován.
"Byla to čest stát v oněch dnech v prvních liniích," řekl Kelly, když byl tázán na svůj názor na sundávání plaket nejvýznamnějších farníků sboru episkopální církve ve městě Alexandria - generála Roberta E. Lee a prezidenta George Washingtona. Po odvysílání pořadu následovala exploze pobouření a nenávisti.
Co se změnilo za uplynulé půlstoletí? Jak Ingraham poznamenala, sám Franklin Delano Roosevelt, jinak ikona liberalismu v USA, označil generála Lee jako "jednoho z našich největších amerických křesťanů a jednoho z našich amerických velikánů".
Když byl v roce 1960 tázán prezident Eisenhower, jak si může v Oválné pracovně nechávat obraz generála Lee, když se tento muž pokusil "zničit naši vládu", odpověděl rasantně:
"Generál Robert E. Lee byl jeden z mimořádně nadaných synů našeho národa. Neochvějně věřil ve svrchovanost ústavy, která byla ještě do roku 1865 v Americe diskutabilní otázkou. Byl vnímán jako inspirující vůdce, těšil se velké důvěře a spoléhaly na něho milióny jeho spoluobčanů. Byl přemýšlivý, přesto přísný na důstojníky i pěšáky, velkorysý k zajatým nepřátelům, zároveň důmyslný, nekompromisní a odvážný v bitvě, nezalekl se žádných překážek. Přes všechny peripetie zůstal pokorný a pevný ve víře v Boha. Pro všechny byl ušlechtilý jako vůdce i jako člověk, jak jsem se dočetl na stranách naší historie...
...A to tak, že i současná mládež se bude snažit napodobit jeho vzácné vlastnosti, včetně jeho oddanosti naší zemi, kterou dokázal svým úsilým o hojení ran národa poté, co skončily hořké boje. A to je inspirativní pro dobu dnešní, kdy v nebezpečí rozděleného světa musí být posilována a udržována naše láska ke svobodě.
To jsou důvody, proč jsem s hrdostí ponechal obraz tohoto velkého Američana na zdi své kanceláře."
Byly snad o generálovi Lee objeveny nějaké nové hrozné pravdy, které jsme v roce 1960 nevěděli?
Ne. Tato změna proběhla v otrávených myslích modernity.
Mnozí si nikdy nepřipustí, že vyhlášení nezávislosti Jihu v letech 1860 bylo aktem společné vůle a cti napodobujícím vyhlášení nezávislosti 13 kolonií v roce 1776.
Eisenhower dále říká, že "si musíme uvědomit, že v té době zde existovala po více než 70 let nedořešená otázka nezávislosti. Vážení muži pevného charakteru, vysokého veřejného postavení a nezpochybnitelné loajality, jak na severu, tak na jihu, byli ve sporu v této otázce po celou dobu ode dne přijetí americké ústavy."
Eisenhower nehovoří o "občanské válce", nýbrž o "válce mezi státy". A je to tak správně. Jih se nesnažil svrhnout vládu Spojených států, zvrátit volbu Lincolna nebo se chopit moci v hlavním městě. Chtěl opustit Unii podobně, jako Jefferson a John Adams vyhlásili odtržení od Velké Británie v roce 1776.
Soudce Clarence Thomas v souvislosti veřejným urážením naší národní hymny a znesvěcováním našich národních památek klade na Fox News otázku za mnoho jiných Američanů:
"Co nás vlastně spojuje? Co máme ještě všichni společného? Vždycky jsme říkali 'E Pluribus unum' (původní motto USA - 'z mnohého jeden' - pozn. PP). Co je teď ono 'unum'? Máme pluribus. Ale jaké je unum?
Duch, který zapříčinil válku v roce 1860 a rozdělení v 60. letech 20. století, číhá opět na hranici.
Odtržení se od vlastního nitra a podstaty právě probíhá.