ANKETA Prezident republiky Miloš Zeman pro TV Barrandov řekl, že by neměla existovat pozitivní diskriminace Romů, protože i pozitivní diskriminace je pořád diskriminací – ke všem máme přistupovat stejně. Za nepřizpůsobivé označil lidi, kteří odmítnou práci, i když jsou absolutně zdraví. Že mezi nepřizpůsobivými je „devadesát procent Romů, to je asi pravda, ale může tam být také deset procent bílých flákačů,“ řekl. K oběma skupinám podle něj máme přistupovat naprosto stejně.

„A pokud jde o ty Romy, víte, já si myslím, že nemá cenu, aby existovala pozitivní diskriminace Romů, protože i pozitivní diskriminace je pořád diskriminací. To znamená, ke všem máme přistupovat stejně. A já rád používám té kategorie nepřizpůsobivý a definuji si ji jako lidi, kteří odmítnou nabízenou práci, i když jsou absolutně zdraví. Že mezi nimi je devadesát procent Romů, to je asi pravda, ale může tam být také deset procent bílých flákačů, a my k nim máme přistupovat naprosto stejně. Teprve kdybychom kteroukoli z těchto dvou skupin diskriminovali, ať už pozitivně, nebo negativně, tak porušujeme lidská práva,“ řekl prezident Miloš Zeman.

Idiotismy ve stylu multikulti se u nás konaly i na romské téma

ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o jeho slovech myslí. Velká část s ním souhlasí v tom, že pozitivní diskriminace je špatná a pro všechny by měla fungovat stejná pravidla. Pokud jde o procenta Romů mezi nepřizpůsobivými, byli spíše zdrženliví.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na dotaz neodpověděl.

„Já bych se spíš zamyslel nad výroky zástupců Rady vlády pro romskou menšinu, kteří oponují, že pro takové vyjádření pan prezident nemá podložená data – ano, desetiletí se potýkáme s problémem se značnou  částí Romů, kteří dělají ostudu těm slušným, a za desetiletí se nedokázali sžít s normálním okolím. A nemáme k tomu skutečně odpovídající analýzy a údaje, což je špatně, protože pakliže existuje Rada vlády pro romskou menšinu, tak přece musíme přesně vědět, jak velkou a jak strukturovanou skupinu občanů zastupuje. A jestli je taková Rada vlády pro romskou menšinu vůbec potřeba. Proč nikdo z vlády  například nespočítá, kolik etnických Romů a kolik ´bílých´ Čechů je ve vězení a za jakou kriminalitu, aby byla k dispozici data? Proč vláda nemá statistiku příjemců sociálních dávek i podle etnického složení?“ ptá se předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.

„Abychom problémy vyřešili, musíme se jim otevřeně podívat do očí a pojmenovat je a hledat příčiny. Osobně mám dlouholetého kamaráda romského vysokoškoláka a i mne by zajímalo, jak po miliardách vynaložených na takzvanou integraci na tom jsou Romové se vzděláním – a to, že data nemáme, je principielně chyba těch, co jsou za práci pro pomoc Romům placeni. Prezident zmínil skutečný problém. A je mimo mísu debatovat o datech. Je potřeba mluvit o konkrétních řešeních, protože problém s nepřizpůsobivými obyvateli přináší utrpení nejen majoritní společnosti, ale i samotným Romům,“ dodal pro ParlamenntíListy.cz Okamura.

„Osobně jsem nikdy nebyl přítelem žádné diskriminace, tedy ani té pozitivní. Jsem zásadně proti tomu, aby barva pleti byla důvodem pro rozdílný přístup k lidem, a to v pozitivním, nebo v negativním smyslu. Zemanova čísla komentovat neumím, protože příslušné statistiky neznám. Velmi bych ale ocenil, kdyby pan prezident uplatňoval princip stejného přístupu ke všem vždy, nejenom pokud jde o romskou komunitu, ale například i v přístupu k politikům. Jeho podmínky k pověření o sestavení vlády Sobotky v roce 2013 (nutnost alespoň 101 podpisů koaličních poslanců) a nyní Babiše (bez této podmínky) rozhodně stejné nejsou,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík.

„Miloš Zeman však zapomněl dodat, že nepřizpůsobiví by měli být soustředěni v pracovních táborech k převychování, na jejichž branách by byl nápis ‚Práce osvobozuje‘. Samozřejmě jsou to demagogické žvásty, neboť romské dítě vyrůstá v těch ghettech v tak nerovných podmínkách, že bez pomoci (pozitivní diskriminace) může těžko v životě uspět či studovat,“ reagoval čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

„Dnes je v módě honit kočku za ocas. Oč efektněji to leckomu zní, tím méně se tím vyřeší. Socialismus tomu ‚pozitivní diskriminace‘ neříkal, o to víc pro ni ovšem vykonal v praxi – což si mimochodem vyžádalo i značné úsilí a náklady. Civilizační skok, jaký umožnil právě našim romským spoluobčanům, je příkladem do čítanek – a přitom ani zdaleka ne jediným. Také po Romech, jimž v tom nebránil zdravotní stav, ovšem požadoval práci. A to v podobě garantované nabídky, a ne vyhýbavého žvanění liberálních svatoušků. Chánov – coby hmatatelný symbol, a ne ojedinělá výjimka – je naopak ilustrací civilizační zpátečky, spáchané polistopadovými garniturami. Idiotismy ve stylu ‚multikulti‘ se u nás konaly i na romské téma – zvlášť v době, kdy je z Hradu zastřešoval sám imám ‚pravdolásky‘. Kdejaký šejdíř tahal miliony ze státní kasy na ‚projekty‘, ‚napravující‘ prý ‚křivdy minulosti‘ vůči tomu či onomu detailu romské kultury,“ uvedl místopředseda KSČM Josef Skála.

„To, že právě Romy kapitalismus sráží mezi nezaměstnané a sociálně vyloučené ještě víc než většinovou populaci, se však bralo jako ‚daň vytoužené svobodě‘. Ta pustá demagogie si pěstovala i svou ‚nomenklaturu‘ v řadách ‚romské reprezentace‘. Coby hrstku ‚vyvolených‘, přikrmovaných z všelijakých ‚fondů‘ a dotací – výměnou za to, že budou přitakávat politice, která většinu Romů sráží na dno. Právě ti však lidem téhož etnika nabízeli názorný příklad, jak se dá žít i docela sladce, aniž je zatím smysluplná práce. A spolu s nimi i celá ta reklamní masáž ve stylu ‚Nevaž se, odvaž se‘. Zblbla z ní i nezanedbatelná část většinové mladé generace. U etnika, u nějž se standardní pracovní etika začala formovat až od 50. let minulého století, má logicky o to destruktivnější dopad. Skutečným řešením problému je jen komplex vymahatelných práv – a zákonem vyžadovaných povinností –, který už výsledky prokazatelně přinášel. Pouhé sankce, jimž chybí zázemí v podobě reálně dostupné šance, si jen lžou do kapsy. Čím méně toho vyřeší, tím větší nadělají paseku – s následky, které nemusejí ublížit zdaleka jen Romům,“ dodal Skála.

„Žádná pozitivní diskriminace, kterou vyvolávají hlavně sociální demokraté a lidovci, by neměla existovat, a je nutné proti ní bojovat. Netýká se tedy jen Romů, ale všech nepřizpůsobivých a parazitujících občanů, kteří se pouze přiživují na úkor slušných a pracujících. Všichni lidé musejí mít stejná práva a stejné povinnosti,“ říká člen předsednictva SPD a poslanec Radek Rozvoral.

Miloš Zeman řekl to, co je pravda, jen se ji ostatní bojí říci

„Souhlasím. Rovnost před zákonem je základní princip západní demokracie. Jen se na něj zapomíná. Pozitivní diskriminace jen posiluje vzájemnou nevraživost,“ myslí si místopředseda senátorského klubu ODS Jiří Oberfalzer.

„Je to výstižné a velmi trefné. Jenom bych doplnil, že těch ‚bílých‘ nepřizpůsobivých je asi víc než deset procent. A dále bych dodal, že když se tato oblast stala byznysem i pro některé současné nové politiky (sedí například v Poslanecké sněmovně), tak se těžko dá něco změnit. Změnou mám na mysli kvalitní legislativu,“ myslí si předseda SPO a senátor Jan Veleba.

„Miloš Zeman řekl to, co je pravda, jen se ji ostatní bojí říci. Potkávám se dnes a denně s Romy, kteří pracují, pracovali. Ti jsou současným stavem ve společnosti poškozováni, když je takzvaná majorita hází do jednoho pytle s flákači. Potkávám se dnes a denně i s flákači, kteří postávají na rozích ulic a náměstích. Večer bloumají městem,v noci si užívají života, rušíce ty, kteří ráno vstávají do práce. Kdo nevěří, ať se na pár měsíců nastěhuje do Děčína Boletic, Šluknova, Ústí, do Trmic a prakticky v našem kraji téměř kamkoli. Odpovědnost za tento stav však neseme my! Majorita, kdy ti, kteří rozhodují a vládnou, tento problém vědomě přehlížejí. Omluva tak patří těm Romům, kteří jsou kvůli tomuto házeni do jednoho pytle s těmi, kteří žijí na úkor společnosti a ještě jsou jimi považováni za blbce,“ míní poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

„Líčit voliče tímto způsobem je dost nepovedené – označit a priori sociálně vyloučené, kteří v kapitalismu vždy budou a mohou narůstat, za flákače, nikam nepovede – otírat se o Romy a jiné na okraji společnosti je jen vstřícnost šířícímu se českému anticikánismu či šovinismu a chtít je ždímat pouhou represí bez pozitivních postupů je jen ukázka, že Zeman dál ztrácí levicové cítění a sklouzává k dikci krajní pravice. Afirmativní akce mají svou historii a v racionálním provedení mají smysl, hlavní ale je trvalý růst blahobytu, a ne ustupovat systému oligarchů a jejich nevolníků,“ říká místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.

Podle europoslance Jana Kellera prezidentův výrok vyvolal zbytečné pozdvižení. „Tu část výroku, kde jsou použita procenta, nelze potvrdit, ani vyvrátit. Kategorie nepřizpůsobivých je vymezena natolik mlhavě, že ji nelze přesně početně vyjádřit. V sociologické literatuře se často uvádí, že i v době prosperity bývají ve společnosti zhruba čtyři procenta lidí, kteří mívají minimální pracovní návyky, mají problém udržet trvalejší partnerské či rodinné vztahy a dostávají se do konfliktu se zákonem. Mimochodem, povšimněte si, že toto vymezení lze použít i na řadu našich bývalých politiků. Jádro prezidentova výroku ovšem spočívalo v něčem jiném. Zdůraznil, že pokud se někdo v této kategorii ocitne, je třeba mít na něho stejné požadavky a používat stejný metr bez ohledu na to, zda je, či není Rom. Je třeba mít hodně předsudků a zlé vůle, aby s touto zásadou někdo nesouhlasil,“ vysvětlil Keller.

Práci považují za nejstrašnější způsob obživy…

„Samozřejmě že pravdu má stoprocentní! Nepochopím stále, proč flákači, kteří práci považují za nejstrašnější způsob obživy, za něco, co by ohrozilo jejich důstojnost, ne-li život, žijí ze sociálních dávek podstatně lépe než tvrdě pracující lidé! Jak je možné, že klidně jezdí prostředky MHD bez jízdenek a nikdo si na ně nedokáže došlápnout. Ani revizoři, kteří se jich většinou bojí. Jak dlouho ještě budeme v nich vidět chudáky, kteří chtějí pracovat, ale práci ne a ne sehnat! Jak dlouho budeme tolerovat jejich vysmívání se nám, jak se s námi dokonale naučili vydupávat. Jak dlouho budeme trpět skutečnost, že pro tyto parazity platí jiné zákony než pro nás?! Podívejte se na taneček kolem Letů! Historické dokumenty dokazují, že to nebyl koncentrační tábor cikánů, ale pracovní, že stál jinde, než se dnes tvrdí, ale vláda vyhodí 450 milionů korun, aby se jim zavděčila. Vždy to byli cikáni, ale v roce 1971 se rozhodli, že budou Romové a my se z toho… Ano, nejsou to jen cikáni. Těch deset procent ostatních, obávám se, není konečných, budou přibývat. A proč ne, když vidí, jak si žijí cikáni, že jsou prakticky nepostižitelní. Opakuji. Plně s panem prezidentem souhlasím a vlastně mu i děkuji za to, že je jedním z mála politiků, kteří se takto veřejně dokážou vyjádřit,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.

„Odmítám jakoukoli diskriminaci včetně té ‚pozitivní‘,“ reagoval poslanec ODS Václav Klaus ml.

„Pan prezident řekl jen to, co si myslí a po hospodách o tom i mluví 90 procent české populace. Zbývajících deset procent po tomto výroku bude kvičet jako podsvinčata na jatkách. Ona se pravda těžko poslouchá a lze ji i na čas umlčet, ale vždy nakonec zvítězí. Problém nazývat věci pravými jmény spočívá v politické korektnosti, což je špatně. Za bývalého režimu uměli cikánskou otázku v mnoha oblastech řešit lépe než dnes – povinnost pracovat, školní docházka nebo i otázky bydlení, kde nedovolili koncentrovat je v jednom místě. Dnešní stav známe. Že existuje pozitivní diskriminace, jednoduše zjistíte, pokud pošlete dvě ženy matky se dvěma až třemi dětmi na úřad řešit nějaký sociální příspěvek. V drtivé většině případů bude úřady kladně vyřízena jen jedna z nich – jak se říká, romská žadatelka,“ zlobí se poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

„Souhlasím s tím, že by neměla být ani pozitivní diskriminace. A co se týká mého názoru na procentuální vyjádření poměru cikánů k ostatním mezi nepřizpůsobivými lidmi, tak nemám žádná validní data,“ reagoval poslanec ANO Milan Brázdil.

„Pozitivní diskriminace jakékoli menšiny je vždy negativní diskriminací většiny. Získá-li například práci, studijní místo na škole, finanční příspěvek a podobně příslušník menšiny jen pro svou národnost, rasu anebo gender, jedná se jednoznačně o diskriminaci příslušníka většinové společnosti a prakticky až o rasismus. Souhlasím se zvýhodněním a vyšší ochranou zdravotně znevýhodněných, seniorů a dětí, nikoliv však na rasovém, národnostním či genderovém principu. Nedělím lidi na Romy a Neromy, dělím lidi na poctivce a ty ostatní,“ říká poslanec SPD Lubomír Volný.

Negativně tím diskriminujeme ostatní…

„V tomto bodě bych s prezidentem souhlasil. Pokud bychom uznali myšlenku  pozitivní diskriminace čehokoli, negativně tím diskriminujeme ostatní. Ať už to jsou přijímačky na vysokou školu nebo upřednostňování žadatelů o práci. Tím, že pro určitou skupinu obyvatel snížíme kritéria, diskriminujeme ty lepší a v konečném důsledku na to doplácí celá společnost. Stačí se podívat na úroveň našeho základního školství v posledních letech. Všichni dostávají  jedničky a v mezinárodních srovnávacích  testech  se stále propadáme,“ upozorňuje poslanec ODS Karel Krejza.

„S vyjádřením pana prezidenta se ztotožňuji, jen si nejsem jistá, zda lze určit přesný procentní podíl toho či onoho etnika v řadách nepřizpůsobivých, to ale není až tak důležité. V každém případě zcela odsuzuji jakoukoli diskriminaci, protože ať pozitivní, či negativní je zcela mimo a vždy bude jen diskriminací. Žádnou lidskou bytost bez ohledu na její etnický původ nesmíme ani diskriminovat, ani zvýhodňovat, neboť obojí je špatně. Pozitivní diskriminace jakékoliv menšiny vždy vyvolá negativní reakce většiny. My v SPD nerozdělujeme nepřizpůsobivé občany podle barvy kůže či etnického původu, naším kritériem je a vždy bude to, zda dotyčný žije v souladu s dobrými mravy a na své živobytí si vydělává čestným způsobem. Nechceme, aby sociální dávky sloužily některým jedincům jako bezpracný zdroj na financování jejich pohodlného života, tyto dávky chceme směřovat k těm opravdu potřebným, jako jsou matky samoživitelky, senioři, zdravotně postižení, kteří žijí na hraně chudoby a často i pod ní,“ říká poslankyně SPD Monika Jarošová.

„Za sebe a za své kolegy z poslaneckého klubu SPD mohu zaručit, že se na tento problém zaměříme, neboť je to součástí našeho programu a naši společnost dlouhodobě trápí. Někdy je mi smutno z reakcí některých lidsko-právních organizací, které místo toho, aby motivovaly své chráněnce k poctivé práci, raději vytrhnou jednu či dvě věty z kontextu a do lidí, kteří je pronesli, neuvěřitelným způsobem kopou, přitom těmi, kterým touto neodpovědnou politikou nejvíce škodí, jsou mnohdy právě příslušníci tohoto etnika, které se tak snaží chránit. Myslím si, že i toto měl pan prezident ve svém vyjádření na mysli,“ dodala Jarošová.

„Pokud jde o ta procenta, tak se chci vyhnout paušalizaci. Stejně tak, jako nechci, aby někdo paušalizoval, že můj názor je takový či onaký, a tím mě vypoklonkoval z diskusí o směřování Evropské unie, o imigrační krizi či o daních, tak ani já nechci paušalizovat. Tu statistiku nechám panu prezidentovi. Pokud jde o pozitivní diskriminaci, tak jsem se s ní poprvé setkal v roce 1993, když jsem byl ve Spojených státech, kde byla nastavena jako doktrína. Mně to vždy přišlo jako takové divné – už ten pojem pozitivní diskriminace je něco jako ‚mírová válka‘. Jak může být diskriminace pozitivní? To je oxymoron. To nevyolává nic pozitivního, naopak to přináší další nespravedlnosti. Integrace je správná, ale pozitivní diskriminace není správnou cestou,“ řekl redakci poslanec ANO Patrik Nacher.

Pozitivní diskriminace může být v některých ohledech ještě společensky nebezpečnější

„Z osobních setkání s panem prezidentem jsem přesvědčen, že je to moudý člověk a jeho výroky většinou vystihují problémy i jejich řešení, se kterými se dá souhlasit,“ vyjádřil se poslanec SPD Pavel Jelínek.

„Ne moc často se mé názory shodují s názory pana prezidenta, ale v případě pozitivní diskriminace s ním naprosto souhlasím. Poněkud nepřesně vnímám rovnítko ‚nezaměstnaný, který nechce pracovat = nepřízpůsobivý‘. Podle mne je příhodnější označení ‚flákač, příživník‘. K procentům se nevyjadřuji, neumím posoudit,“ reagoval senátor Zdeněk Nytra.

„Přesně jak řekl prezident Zeman, nepřijatelné jsou všechny formy diskriminace, přičemž zmiňovaná její pozitivní forma může být v některých ohledech ještě společensky nebezpečnější. Co se týče toho, že prezident označil zdravé lidi, kteří odmítnou práci, paušálně jako nepřizpůsobivé, ukazuje u něj samozřejmě na jistý deficit empatie, neboť přirozeně existují i jiné oprávněné důvody nenastoupení do práce než jen ty zdravotní,“ domnívá se poslanec KSČM Jiří Valenta.

Poslanec SPD Jiří Kobza uvedl, že SPD jako demokratické hnutí nerozlišuje lidi podle barvy kůže. „V našem volebním programu bylo uvedeno jasně, že budeme podporovat všechny řádné občany, ale odmítáme podporu těch, kteří parazitují na našem sociálním systému,“ vysvětlil Kobza.

„Myslím, že Miloš Zeman by se měl nejprve seznámit s problémy Romů a pak to komentovat. Řada Romů v posledních letech začala pracovat, a tak možná vychází z info, kdy byl premiérem a pro Romy nic neudělal,“ reagoval europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Pokud je někdo zdráv a opakovaně odmítá práci nabízenou Úřadem práce, nikdy nepracoval…

„Jednoznačně odmítám rozdělovat anebo odlišovat lidi podle fyziognomického zjevu. Lidé jsou dobří a zlí, pracovití a nepracovití, přizpůsobiví a nepřizpůsobiví. Pokud je někdo zdráv a opakovaně odmítá práci nabízenou Úřadem práce, nikdy nepracoval, nemá čistý trestní rejstřík a jeho děti mají neomluvené hodiny ve škole, potom bych jakékoliv vyplácení sociálních dávek ze strany státu ve vztahu k těmto osobám zásadním způsobem přehodnotil a popřípadě zastavil,“ uvedl poslanec SPD Radovan Vích.

„Nejsem přesvědčen o těch procentech, ale jinak má Miloš Zeman pravdu,“ reagoval poslanec ANO Pavel Plzák.}

„Pan prezident má v podstatě pravdu. Zvýhodňování skupiny obyvatel na úkor jiné je cesta do pekel,“ míní poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Podle senátora ODS Jaroslava Zemana má prezident Zeman pravdu. „Je normální chovat se ke všem stejně a od všech požadovat stejné povinnosti. Pokud není zrovna člověk rasista, který dělí lidi na bílé, na které je potřeba přísnost, a na černé, na které je potřeba laskavost,“ dodal senátor.

„My jsme zásadně proti jakékoli formě diskriminace včetně diskriminace pozitivní,“ říká poslanec SPD Marian Bojko.

„Jenže bílých flákačů je podstatně víc než jen deset procent,“ reagoval poslanec ANO Miroslav Janulík.

„Zákony České republiky musejí platit pro všechny stejně. Žádný nesmí být diskriminován ani upřednosťnován,“ myslí si poslanec SPD Jaroslav Holík.

OSN: Bojovat proti rasismu, xenofobii a islamofobii i proti diskriminaci menšin

Miloš Zeman v TV Barrandov reagoval na zprávu OSN, která Českou republiku vyzývá například ke zlepšení integrace Romů do společnosti, k boji proti rasismu, xenofobii a islamofobii či k pokračování ve snaze o dosažení rovnoprávnosti žen a mužů. 

Členské země OSN podle ČTK Česku doporučily mimo jiné zvýšit úsilí při integraci Romů do společnosti a obzvláště romských dětí do vzdělávacího systému, bojovat proti rasismu, xenofobii a islamofobii i proti diskriminaci menšin či pokračovat v boji za rovnoprávnost žen a mužů. Státy Česko rovněž vyzvaly, aby podpořilo toleranci ve společnosti, například osvětovými kampaněmi. Pokračovat by mělo podle Izraele například i v boji za rovná práva párů stejného pohlaví. ČR by měla zvážit i úplný zákaz fyzického násilí na dětech.

Na základě doporučení by Česko mělo také zlepšit stav svého vězeňství především s ohledem na přeplněnost věznic, mělo by se soustředit na rozvoj sociálního bydlení či posílit mandát veřejného ochránce práv (ombudsmana). Několik zemí vyzvalo Českou republiku také k odškodnění romských žen za nedobrovolné sterilizace.

www.parlamentnilisty.cz