Situace na Blízkém východě je již delší dobu poněkud obtížně přehledná, dalo by se říci, že je nepřehledná a to natolik, že i samotní hlavní aktéři asi ztrácí orientaci v tom kdo je přítel, kdo nepřítel, kdo by mohl být přítel a kdo zase nepřítel… Je to naprostý chaos a není obtížné si domyslet, že značná míra odpovědnosti padá na bedra nikoli obyvatel Blízkého výhodu, ale na Západ, který se jeví být nejen hlavním motivátorem, ale spíše hybatelem a bohužel i přímým iniciátorem – aktérem ve všech formách, tedy v rovině politické, hospodářské a vojenské.

Vývoz demokracie na Blízký východ se zdá být velmi úspěšný, minimálně pro zbrojařské firmy, které mohou s klidným svědomím svým akcionářům přislíbit v následujících letech hotové žně v podobě armádních zakázek. Díky možnosti opětovného bombardování území Iráku dojde k vyprázdění skladů leteckých bomb a raket a bude nutné je následně opět doplnit…

Buďme rádi, že druhá strana, alespoň zatím, nemá vojenské vybavení a logistické možnosti jako Západ, protože pak bychom v Evropě a USA měli mnohem větší a hlavně věrnější představu toho, co je válka, kterou posledních šedesát let sledujeme pouze v poloze diváků filmů nebo aktuálněji v rolích hrdinů nejrozmanitějších akčních stříleček počítačových her…

Afghánistán je v permanentní válce již několik desetiletí, Irák se dostává do podobné situace, Lýbie je naprosto rozvrácená a v Sýrii se stále nedaří s vehementní podporou Západu prosadit vůli vzbouřenců proti Asadovi podporovaného Rusy. Gaza byla opět kompletně srovnaná se zemí obranou armádou demokratického Izraele a novým prezidentem v Egyptě se stal vojenský pučista Sísí, který uvrhl do vězení demokraticky zvoleného prezidenta Mursího i s tisíci jeho stoupenců z řad Muslimského bratrstva. V této poněkud nepřehledné situaci se vynořila organizovaná skupina, která začala velmi rychle nabírat stoupence, získávat pod svou kontrolu rozsáhlá území pod vlajkou islámu. Západem je nazývaná ISIL Islámský stát v Iráku a Levantě – Cílem je obnovit chalífát na území v době jeho největšího rozsahu, kdy zabíral většinu severní Afriky, Španělsko, Balkán, Krym, Kavkaz a část Indie. Do Debatního klubu přijal pozvání Břetislav Tureček, který od září 2013 vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha a Petr Pelikán, arabista a honorární konzul Súdánu.

via Debatní klub