iDnes.cz informoval o propagandistické kampani německých islámských organizací, které v pátek organizovaly veřejné projevy odsouzení chování islámského státu (podrobnosti zde). Říkal jsem si, snad konečně prohlédli a rozhodli se, že pojetí nábožensko-politické ideologie islámu ze 7. století je neslučitelné s evropskou civilizací a 21. stoletím. Jenže to byl omyl. Velký omyl. Protože němečtí muslimové, stejně jako ti čeští, sice odsuzují islámský stát, ale nijak neodsuzují to, že islámský stát se inspiruje v chování zakladatele islámu Mohameda. Člověk tak má dojem, že muslimové si sice uvědomují, že přímočaré následování zakladatele islámu Mohameda islámským státem škodí jejich zájmům v Evropě a vede k probuzení mnoha lidí z naivity vůči islámu, ale v podstatě nejsou schopni odsoudit zdroje, z kterých čerpá islámský stát.
Tedy chování proroka Mohameda a to, že jeho pojetí islámu ze 7. století je neslučitelné s naší kulturou a civilizací jako takovou. A tak sice odsuzují islámský stát, ale ve své podstatě věří ve stejný islám jako ti brutální vrazi z islámského státu, jen prostě ještě nevidí vhodnou dobu „dotáhnout islám do konce“.
Vezměme si některé z příkladů, které na zmínil na Facebooku rakouský exmuslim Cahit Kaya:
Volba mezi islámem nebo smrtí – muslimská historie popisuje, jak Mohamed a jeho nástupci nutili pohanské Araby násilím k islámu. Anglicky například popsáno zde.
Štvaní proti nevěřícím – Mohamed a jeho společníci poštvávali své následovníky proti Židům, pohanům později i křesťanům. Hlásali, že Alláh je všechny nenávidí. V angličtině například zde.
Pronásledování nevěřících – Mohamed a jeho společníci pronásledovali všechny nevěřící, jen někteří měli oproti jiným určité úlevy. Například židé a křesťané, pokud platili daně a nechali se ponižovat, tak si zachovali alespoň život. Pohané měli na vybranou jen islám nebo smrt. Podrobnosti v angličtině zde.
Vraždění nevěřících – Životopis Mohameda popisuje, jak na jeho popud byly povražděny stovky nevěřících a jeho kritiků. V češtině například zde.
Praktikování otroctví – Mohamed praktikoval otroctví, nikdy ho nezakázal a naopak islámské právo dává muslimům možnost poražené nevěřící zotročit. V češtině více zde.
Ženy jako sexuální otrokyně – Samotný Mohamed sexuálně zotročil ženy poražených nepřátel a islámské právo dovoluje muslimům sexuálně zotročit ženy zajaté během džihádu proti nevěřícím. V češtině více zde.
Jaký je tedy závěr? Pode muslimů neměl Mohamed s islámem nic společného a nebyl správný muslim. Jenže kdo pak založil jejich víru? Anebo opravdu jde jen o jejich idiotství nebo snad přetvářku? Osobně si myslím, že jde jen o mediální propagandu a přetvářku, protože mám osobní zkušenost, popsanou v mé knize Islám a islamismus v České republice, s jejich přetvařováním a dvěma tvářemi. Jedné vůči české (evropské) veřejnosti a druhé vůči souvěrcům.
Například šéf českých muslimů Muneeb Hassan Alrawi se snaží veřejně vystupovat skoro jako nejzarytější židofil, přitom ovšem nechal v brněnské mešitě kázat nenávist vůči židům, souhlasí se zničením státu Izrael a teroristé z Hizballáhu pro něj nejsou teroristé, ale jejich věc je správná.
Nebo naopak pražský muslimský duchovní Samer Shehadeh chodí na setkání tolerance s profesorem Halíkem a přitom hlásá, že v islámské zemi nesmí být stavny kostely a synagogy (popisuji to i s dalšími jeho extremistickými názory ve své knize Ježíš Kristus a islám).
Zdroj: Blog autora