Také mě pořádně vytočila ta nabídka, úmysl teatrálního ministra Stropnického, aby se ČR podílela na léčbě zraněných příslušníků ukrajinské armády. Nemíním proti tomuto hazardu argumentovat sobeckým, dlouhým seznamem všech těch, kterým český stát nedokáže zajistit důstojné podmínky života, ani nekonečným výčtem, na co všechno, nejenom ve zdravotnictví, v Česku palčivě chybí finanční prostředky. Ostatně , nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůře.

Martin Stropnický

Ani jsem ještě tak zcela neztratil smysl pro lidskou solidaritu. Na tom Stropnického záměru mně z gruntu vadí něco úplně jiného. Jednak to, že čeští političtí představitelé tu nepřehlednou, složitou situaci na Ukrajině účelově zjednodušují. Trapně manipulují s fakty, ten mnohaletý, vnitřní ukrajinský konflikt, tu nešťastnou občanskou válku, nám servírují jako boj Dobra se Zlem, střet ušlechtilého Západu s barbarským Ruskem. Kéž by tomu tak opravdu bylo.

Ale hlavně, nevíce mi to vadí z obyčejného lidského pohledu. To máme opečovávat zrovna ukrajinské vojáky, kteří bombardují své spoluobčany z východu země, jenž se provinili jen tím, že odmítají respektovat kyjevskou vládu vzniklou z Majdanu? Ty vojáky, kteří mají také na svědomí tolik nesmyslných civilních obětí, milion uprchlíků.

Zdroj: Blog autora