EXKLUZIVNĚ Česká republika přišla za velmi zvláštních okolností o unikátní dílo světoznámého špičkového malíře Gustava Klimta Dáma s rukávníkem, jehož hodnota je odhadována na stovky milionů korun až miliardu. Za celou věcí stojí ministr kultury Daniel Heman z KDU-ČSL a Jiří Vajčner z KDU-ČSL, kteří zabránili tomu, aby toto unikátní dílo bylo prohlášeno kulturní památkou České republiky. Když nebyl obraz prohlášen za kulturní památku ČR, znamená to, že může být obraz vyvezen z České republiky a prodán mimo ČR. 

ParlamentníListy.cz mají k dispozici dokumenty rozhodnutí vydaná Ministerstvem kultury. Ředitel odboru památkové péče Ministerstva kultury Jiří Vajčner zamítl 24. října roku 2016, aby toto dílo bylo prohlášeno kulturní památkou, a toto jeho rozhodnutí potvrdil 1. července roku 2017 ministr kultury Daniel Herman, přestože souhlas s prohlášením obrazu Dáma s rukávníkem za kulturní památku vyslovil Magistrát města Liberce – oddělení památkové péče, Krajský úřad Libereckého kraje – odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu a Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Liberci.

Ve všech stanoviscích těchto institucí je shodně poukazováno na mimořádnou uměleckou a historickou hodnotu tohoto špičkového uměleckého díla. Vajčner a Herman argumentovali, že jejich rozhodnutí je zmírněním křivd dědicům za holokaust. Obraz však arizován, tedy zabaven nacisty nebyl.

Nese znaky kulturní památky… Na druhou stranu…

„Co se týče památkové hodnoty obrazu Gustava Klimta ‚Dáma s rukávníkem‘, dospělo Ministerstvo kultury ke zcela jednoznačnému závěru, že toto umělecké dílo je mimořádně hodnotným příkladem umělecké tvorby vynikajícího vídeňského malíře Gustava Klimta, které nese znaky kulturní památky dle § 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění... Na druhou stranu se Ministerstvo kultury muselo vypořádat s tou skutečností, že se Česká republika zavázala ke zmírnění křivd, které se staly v důsledku holokaustu,“ píše Vajčner.

Gustav Klimt (1862–1918) byl světoznámý špičkový malíř, který žil ve Vídni, je považován za spoluzakladatele vídeňské secese a symbolismu. Jeho otec Ernst Klimt, zlatník a rytec, pocházel z Travčic u Litoměřic. Na jeho počest a připomenutí je pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah „EC 78/79 Gustav Klimt“, který jezdí z Gratzu přes Vídeň, Břeclav, Brno a Českou Třebovou do Prahy. Jeho obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy korun), čímž se stal do té doby nejdražším zobchodovaným obrazem.

Obraz Gustava Klimta nazvaný Bauerngarten (Květinová zahrada) se v březnové aukci v Londýně prodal za 47,9 milionu liber (asi 1,5 miliardy korun). Podle agentury APA se stal třetím nejdražším dílem, jaké se kdy prodalo v evropské aukci. Až do roku 1968 byl přitom tento obraz v majetku Národní galerie v Praze. Klimtovy obrazy se v posledních letech prodávají za rekordní sumy, například jeho Portrét Adely Bloch-Bauer II z roku 1912 byl v roce 2006 vydražen v newyorské síni Christie's za téměř 88 milionů dolarů (zhruba 2,25 miliardy korun). 

Zmírnění křivd způsobených holokaustem, i když obraz nebyl arizován

S prohlášením obrazu za kulturní památku nesouhlasil vlastník obrazu, Eva Vergeinerová. Původním vlastníkem obrazu Dáma s rukávníkem byl Emil Aschner, který pocházel ze židovské rodiny ve Vídni. Ten se v roce 1917 oženil s Židovkou Alicí Fenichel. Spolu měli dvě děti a jedním z dětí byla Eva Aschner (Eva Vergeinerová starší), která je zemřelou matkou současné majitelky obrazu.

Po nástupu nacistů se podařilo rodině obraz schovat a současný vlastník nabyl obrazu dědictvím po matce. Emil Aschner byl zavražděn nacisty.

Vlastník obrazu i ministerstvo argumentovali tím, že Česká republika respektuje principy zmírňování křivd způsobených v důsledku holokaustu a že takto postižený majetek nemá být zatěžován dalšími omezeními.

Ředitel odboru památkové péče Ministerstva kultury Jiří Vajčner i ministr Daniel Herman argumentují ve svých rozhodnutích tím, že pozůstalí po Emilu Aschnerovi žádali po válce o navrácení mechanické tkalcovny Pacholík a Jirounek ve Slané u Semil a o plnění předválečných pohledávek této firmy u zahraničních odběratelů, které v důsledku okupace nebyly vyplaceny. Oběma těmto žádostem nebylo Okresním soudem civilním v Praze dne 30. března 1951 vyhověno s tím, že oba zůstavitelé byli německé národnosti.   

Ministerstvo argumentuje zákonem č. 212/2000 Sb. o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holokaustem. Ministerstvo kultury prý dále vycházelo z dostupné judikatury, zejména z rozsudku 10A 16/2014 Městského soudu v Praze. Soud dle názoru ministerstva rozhodl, že pokud se mají opravdu zmírnit majetkové křivdy způsobené holokaustem, měl by se stát snažit odstranit veškeré překážky týkající se nakládání s uměleckými  předměty a jejich vývozu do zahraničí.

„Ministerstvo kultury má za zcela jednoznačně prokázané, že současná vlastnice obrazu ‚Dáma s rukávníkem‘ je osobou, u které je nezbytné odčinit majetkové křivdy způsobené holokaustem… Právě z těchto důvodů tedy Ministerstvo kultury nemohlo rozhodnout o prohlášení věci za kulturní památku, protože tímto rozhodnutím by ztížilo zmírnění křivd, které byly způsobeny nacisty této rodině, a postupovalo by tak v rozporu nejenom s dostupnou soudní judikaturou, ale také s mezinárodním právem v této oblasti,“ píše se v rozhodnutí Vajčnera.

Fakt, že obraz nebyl nikdy arizován, není dle názoru Ministerstva kultury rozhodný, „protože jeho držení v majetku Aschnerových v rozporu s tehdejšími nehumánními zákony a nařízeními už samo o sobě přinášelo velké riziko vysokých postihů (až trestu smrti) a i v tomto smyslu byla způsobena zásadní křivda ve smyslu neumožnění plnohodnotného užívání majetku,“ uvádí Vajčner.

Stížnost Komory aukčních síní uměleckých děl

Proti rozhodnutí Ministerstva kultury podepsanému Vajčnerem podala 12. června 2017 stížnost Komora aukčních síní uměleckých děl České republiky zastoupená Liborem Buřičem.

„Obraz neměl jednoznačně s holokaustem nic společného, což na svém jednání dne 12. 5. 2017 jednomyslně konstatovala Komora aukčních síní uměleckých děl České republiky,“ napsal Buřič. A dodal, že obraz nebyl arizován ani nebyl zabaven komunistickým režimem.

„Odvolávání se na ‚judikaturu, zejména rozsudek 10A16/2014 Městského soudu v Praze‘ je Vaše naprosto neuvěřitelná manipulace s fakty, neboť rozsudek se týkal arizovaného – zabaveného majetku nacisty vráceného v restituci Národní galerie v Praze restituentovi žijícímu v zahraničí, navíc dvou obrazů průměrných kvalit, kterých se nacházejí na území ČR tisíce,“ uvedl též Buřič. 

Ministr Daniel Herman vydal 1. července rozhodnutí, v němž se „stížností napadený postup Ministerstva kultury potvrzuje“. Dle Hermana podanou stížnost posoudila rozkladová komise a ta mu doporučila, aby potvrdil postup ministerstva. Dále je uvedeno, že rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu dále odvolat.

Ministerstvo chtělo obraz koupit i prohlásit za kulturní památku

Celá záležitost je i o to zajímavější, že Ministerstvo kultury původně plánovalo, že Klimtův obraz Dáma s rukávníky zakoupí. Jak informoval iHNed.cz, žádost o mimořádnou akvizici podal ředitel Národní galerie Jiří Fajt ministerstvu v únoru roku 2015.

„Ještě v září MK uvedlo, že materiál do vlády na mimořádný nákup má zpracovaný a po schválení na poradě vedení půjde do vlády. Nyní ale říká, že žádost nepředloží s odkazem na možné nároky jiných resortů údajně vyplývajících z migrační krize,“ píše se v článku.

Stejně tak Ministerstvo kultury podporovalo, aby byl obraz prohlášen za kulturní památku. „Podle informací ČTK se úřad rozhodl, že návrh na akvizici ve výši 180 milionů vládě nepředloží s odkazem na politickou situaci a možné finanční nároky jiných resortů. Stát ale mezitím začal jednat o tom, zda obraz prohlásí za památku. Tím by jeho majitele výrazně omezil na možnostech s dílem nakládat.. Český stát tedy obraz od soukromého majitele nekoupí, mezitím ale úředníci MK zahájili řízení o jeho prohlášení za kulturní památku. ‚V řízení... již byly shromážděny veškeré podklady potřebné pro rozhodnutí a v dohledné době bude vydáno rozhodnutí,‘ řekla ČTK mluvčí Ministerstva kultury Simona Cigánková,“ uvedly Lidovky.cz.

www.parlamentnilisty.cz