V pondělí 13. listopadu 2017 uběhlo již pět měsíců ode dne, kdy Institut Václava Klause vydal „Prohlášení Václava Klause a IVK“ k nepřijatelnému zacházení Evropské unie s Českou republikou.

Prohlášení sestává pouze ze šesti bodů. Přesto je v něm vyjádřeno vše podstatné, co lze o současných vztazích České republiky a Evropské unie říct.

Hned v prvním bodě je obsaženo to nejdůležitější: „ Zásadně a zcela rezolutně protestujeme proti rozhodnutí EU zahájit s Českou republikou řízení kvůli tzv. nerespektování přijímání migrantů na základě Bruselem nadiktovaných kvót. Protestujeme proti snaze trestat nás a přinutit nás k poslušnosti.“

Prohlášení končí bodem šest, v němž autoři vyvozují ze současné situace, jak sami uvádějí, jediný možný a také jediný nutný závěr: nastal čas připravovat odchod naší země z Evropské unie.

Tehdy jsem k Prohlášení Václava Klause a IVK napsal tento komentář:

Ano, není jiné cesty.

Je načase našim diktátorským partnerům v EU říct:

„Po dlouhých desetiletích „komunismu“ jsme v listopadu 1989 s nadšením a očekáváním začali budovat demokratickou společnost. Jedinou alternativu ke zprofanované RVHP a k „přebírání“ všeho sovětského jsme logicky viděli ve spolupráci s vámi, s demokratickými zeměmi Evropy.

Představovali jsme si ale  všestranně výhodnou spolupráci samostatných, suverénní, národních států. Na demokratických a spravedlivých principech.

A tak jsme si v referendu odhlasovali vstup do Evropské unie. Ale v tom „porevolučním“ nadšení jsme si mnozí nevšimli, že zatímco my se snažíme se socialismem vypořádat, vaše státní zřízení včetně toho unijního k socialismu mílovými kroky spějí.

Vy jste to možná ani nezaznamenali, ale my, co socialismus zažili na vlastní kůži, jsme na tyhle věci asi trochu citlivější.

S rostoucími   obavami jsme sledovali „přísun“ unijní byrokracie a stupňujících se nesmyslů v unijních směrnicích, které jsme se zavázali implementovat do našeho právního řádu. Ztráta naší samostatnosti, zejména po přijetí Lisabonské smlouvy, začala nabírat konkrétní obrysy.

Rozhodnutí EU zahájit s Českou republikou řízení kvůli tzv. nerespektování přijímání migrantů na základě Bruselem nadiktovaných kvót – to už je ale „silná káva“.

Nenecháme se z vaší zvůle přinutit vytvářet na území vlastní země pátou kolonu z nepřizpůsobivých migrantů, často potenciálních násilníků.

Nedopustíme, abyste přivedli naši zemi do záhuby.

Předhazujete nám, že když od vás přijímáme unijní peníze, musíme být solidární se vším, co si na nás vymyslíte.

Ale sami dobře víte, že ty „vaše“ příspěvky - dotace nejsou vůbec tak výhodné, jak deklarujete.“

Byli jsme před dotacemi, budeme i po nich.

Děkujeme, litujeme, odcházíme!

Během uplynulých pěti měsíců ale došlo v souvislosti s migračními kvótami a s migrací vůbec k řadě událostí a nebude na škodu si je v krátkosti připomenout, třeba stručným výběrem z médií.

Bylo to důležité a správné. Merkelová hájila otevření hranic běžencům

(iDNES.cz, 29. 8. 2017)

Kvóty na přijímání uprchlíků platí, rozhodl soud. Plnit by je mělo i Česko

(Aktualne.cz, 6. 9. 2017)

Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

(iDNES.cz, 21. 10. 2017)

Po přečtení posledního titulku by se mohlo zdát, alespoň na první pohled, že je „kvótové šílenství“ zažehnáno. Leckterý čtenář by mohl dokonce nabýt dojmu, že lídři Evropské unie dostali rozum a že pochopili, že s takovýmto ultimativním jednáním nikam nedojdou.

Bylo by ale velice naivní a nebezpečné se domnívat, že se kancléřka Merkelová jen tak vzdá svého monstrózního a zvráceného projektu na vytvoření multikulturní Evropy. Zejména, když má v Elysejském paláci tak schopného pomocníka.

Příliv migrantů do Německa sice v posledních dvou letech opadl, ale kdo si přečte následující článek s titulkem

Do Německa dál přichází 15 tisíc migrantů každý měsíc,

(novinky.cz, 10. 11. 2017)

zase se rychle vrátí nohama na zem.

„Multikulturalisti“ jsou dost chytří na to, aby věděli, že k dosažení svého cíle žádné povinné kvóty nepotřebují. Prostě jen budou přibírat migranty do svých zemí dál a až už jich budou mít dost, jednoduše je nasměrují k nám.

Ať chceme nebo nechceme. Kvóty „nekvóty“.

A tak buďme nanejvýš obezřetní!

Prohlášení Václava Klause a IVK ze dne 13. června 2017 včetně bodu 6, že: nastal čas připravovat odchod naší země z Evropské unie

stále platí!

Čtěte také: